Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj pacient, můj přítel? - 8. kapitola

Chris Weitz - American Pie

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Můj pacient, můj přítel? - 8. kapitola„Buď jsem za a) blázen, b) bouchla jsem se pořádně do hlavy a nebo c) jsem pěkná poběhlice, která si nedá pokoj. Nuže?“

01.07.2013 (13:00) • KristenPattinsonTwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1118×

 

Od té nehody uběhly dva týdny. Dva dlouhé týdny, ve kterých Ian sbalil Edwardovi věci a i s ním zmizel. Po bytě i městě jsem chodila jako tělo bez duše. Pacienti si pomalu začali stěžovat, že je vůbec nevnímám. Ale jak bych mohla? Edward pro mě byl moc důležitý. Jako starší bratr, který by stál při mně v časech dobrých i zlých. Celé to znělo jako strašný stereotyp, ale pravdě se člověk neubránil, ať už byla jakákoliv.

 

Zrovna jsem šla po schodech dolů, protože jsem chtěla jít nakoupit, když mi cestu zaterasil Taylor. Do prkýnka...

 

„Ahoj, vím o té nehodě a koukám, že tě ten klučina opustil. To já bych ti nikdy neudělal.“ Ukázal mi falešný úsměv a projevoval u toho zájem. Bylo mi z něj zle. Škoda, pytlíky na zvracení jsem normálně nosila vždycky a všude, ale zrovna dneska jsem si všechny zapomněla doma. Jaká smůla!

 

„Co chceš?“ štěkla jsem unaveně a opřela se o kovové zábradlí, které příšerně studělo.

 

„Popovídat si, pozdravit a tak... Vadí ti to snad?“ Zasmál se a obočí mu vyletělo k oblakům. Tím pádem se mu na čele utvořilo neskutečné množství vrásek. Byl tak mladý, ale při tomhle pohledu mi připomínal starého dědečka, který toho hodně zažil a věděl.

 

„Bingo,“ zajásala jsem naoko radostně, strčila do něj a obešla ho. Co kdybych ho schodila ze schodů? Policie by mě určitě neposlala do vězení, kdybych jim řekla, že to byl děsnej kretén, který mě otravoval a ničil mi život. Ne, to by nešlo...

 

Naštěstí mě nechal jít a já svobodně otevřela staré dveře a nasála pořádnou dávku vzduchu do plic. Úžasný pocit, jen jsem musela ještě vydechnout. Na to se nesmí zapomínat. Jako obvykle jsem šla do sámošky pro rohlíky, vejce a mléko a u toho pohazovala červenou, puntíkatou taškou.

 

Sámoška naštěstí nebyla daleko. Popadla jsem košík a vydala se mezi regály. Pořádně jsem nevnímala, na co se koukám, nebo koho míhám. Prostě jsem šla a pořád si opakovala, co mám koupit. Rohlíky, mléko, vajíčka. Rohlíky, mléko, vajíčka. Rohlíky, mléko, vajíčka. Rohlíky, mléko, vajíčka. Rohlíky, mléko, vajíčka. Rohlíky, mléko, Edwarda. Rohlíky, mléko, Edwarda... Počkat? Rohlíky, mléko a Edwarda? To asi ne... Tak znova... Rohlíky, mléko, vajíčka!

 

„Tady jste, mysleli jste si, že se mi schováte? To těžko!“ Zasmála jsem se, když jsem narazila na rohlíky, vzala igelitový pytlík a sedm rohlíků do něj naházela. Okolo šel nějaký muž, a když slyšel, že si povídám s rohlíkama, obloukem se mi vyhnul. Aby se náhodou nezbláznil...

 

Když jsem úspěšně našla i vajíčka a mléko, zaplatila jsem a vrátila se do domu, něco mě trklo. Nevím, kde se ten nápad vzal, ale ihned jsem ho zahnala. Ani náhodou! Odemkla jsem byt, tašku hodila do kuchyně na stůl a sedla si k televizi, kterou jsem na konec zapla. Dávali tam nějaký film, kterému jsem dávala minimální pozornost. Soustředila jsem se pouze na tváře a okolí. Vůbec jsem nevnímala, co tam dělají nebo co říkají. Když jsem si tak prohlížela obličej každé osoby, která se tam ukázala, najednou mi přišlo, že úplně každý má stejnou barvu vlasů, stejné oči a dokonce podobné rysy jako on. Bylo to nemožné, to jsem samozřejmě věděla. Jestli už nezačínám bláznit – kdo ví? Možná ano, přece toho bylo tolik. A to, že si povídám s rohlíky, je jasným důkazem.

 

Vypla jsem televizi, převlékla se do riflové sukně a vytahaného trička. Pořádně jsem si pročísla vlasy a ještě chvíli pochodovala sem a tam a přemýšlela u toho, jestli jsem normální. No, jako psychiatr bych měla poznat, jestli je někdo do určité míry normální, nebo se z něj stává blázen. Ale ne... Já jsem normální, jen toho bylo moc a měla bych se vrátit ke svému starému, dobrému životu. Přece jen to byla moje chyba, byla jsem mizerná přítelkyně, která trávila spoustu času s cizím mužem, který věří na upíry. Pche, upíři, takový nesmysl...

 

Zamkla jsem za sebou byt, klíč dala pod rohožku, která byla položená před dveřmi, a šla po schodech dolů. Jeden, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý, desátý, jedenáctý, dvanáctý, třináctý, čtrnáctý, patnáctý... Tolik schodů nás od sebe dělilo, že se mi to ani nechtělo počítat do konce. Zuřivě jsem zaťukala na dveře od jeho bytu, sama si otevřela a vběhla mu do náruče. Koukal na mě, jako kdybych byla trakař, který právě spadl z nebe.

 

„Buď jsem za a) blázen, b) bouchla jsem se pořádně do hlavy a nebo c) jsem pěkná poběhlice, která si nedá pokoj. Nuže?“ zeptala jsem se ho a pořádně ho políbila, zapomněla jsem, jak chutná. Nebezpečně, jako kdyby mi tajil něco, co je mimo zákon, ale mně se to líbilo.

 

„Vyberu si A,“ odpověděl a objal mě tak, že jsem ani nemohla dýchat. Jo, jo... Taylorova síla díky boxu. Bylo mi to až nepříjemné, ale zvykla jsem si.

Omluvám se, že byla 8. kapitola tak kraťoučká, ale já v ní potřebovala akorát to, co jsem tam napsala. Takže se vám omlouvám za její délku a dám vám na oplátku něco, co vám (snad) udělá radost. A to možnost volby. Můžete si vybrat, čí pohled byste příště chtěli. Tady jsou možnosti: pohled Iana, Edwarda, Taylora nebo Renée, o které se (aspoň myslím) mluvilo jen u první kapitoly v perexu. Tak si vyberte a já vám slíbím, že další kapitola bude aspoň dvakrát tak dlouhá, jako byla tahle. Doufám, že se vám to aspoň líbilo, vaše KPT. :)


« Předchozí díl

Autor: KristenPattinsonTwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj pacient, můj přítel? - 8. kapitola:

 1
1. matony
01.07.2013 [16:32]

pohled Edwarda Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře