Četli nám je před spaním, recitovali jsme je ve školkách, hráli na vánočních besídkách. Pamatujete? Jak jste byli neposedná myška nebo nemotorný medvěd? Kdo by je neznal, tyhle dětské pohádečky. Třeba O veliké řepě, nebo tu O boudě budce. Pojďme si je připomenout ve stylu Stmívání. Aneb jak se Nessie narodila a jak se všichni Cullenovi v domečku sešli.
06.10.2010 (15:00) • Deedee • FanFiction poezie » Parodovaná poezie • komentováno 1× • zobrazeno 5206×
Pohádečky z lesů a kapradí
O veliké lásce
Jednoho dne zasadil Edward lásku. Láska rostla a rostla, až vyrostla veliká, převeliká. Pojmenoval ji Nessie
Na podzim by rád tatínek Nessie ze své Belly vytáhnul. Táhl, táhl, ale Nessie nevytáhl. Zavolal na pomoc Carlislea.
„Pojď, dědečku, pomož mi!“
Carlisle za Edwarda, Edward za Nessie. Táhli, táhli, ale Nessie z Belly nevytáhli.
Carlisle zavolal na pomoc Esme.
„Pojď, babičko, pomož nám!“
Esme za Carlislea, Carlisle za Edwarda, Edward za Nessie. Táhli, táhli, ale Nessie z Belly nevytáhli.
Esme zavolala na pomoc Jaspera.
„Pojď, strýčku vojáčku, pomož nám!“
Jasper za Esme, Esme za Carlislea, Carlisle za Edwarda, Edward za Nessie. Táhli, táhli, ale Nessie z Belly nevytáhli.
Jasper zavolal na pomoc Emmetta.
„Pojď, strýčku siláčku, pomož nám!“
Emmett za Jaspera, Jasper za Esme, Esme za Carlislea, Carlisle za Edwarda, Edward za Nessie. Táhli, táhli, ale Nessie z Belly nevytáhli.
Emmett zavolal na pomoc Rosalii.
„Pojď, tetičko kočičko. Pomož nám!“
Rosalie za Emmetta, Emmett za Jaspera, Jasper za Esme, Esme za Carlislea, Carlisle za Edwarda, Edward za Nessie. Táhli, táhli, ale Nessie z Belly nevytáhli.
Rosalie zavolala na pomoc Jacoba.
„Pojď, pejsku, pomož nám!“
Jacob za Rosalie, Rosalie za Emmetta, Emmett za Jaspera, Jasper za Esme, Esme za Carlislea, Carlisle za Edwarda, Edward za Nessie. Táhli, táhli, ale Nessie z Belly nevytáhli.
Jacob zavolal na pomoc Alice.
„Pojď, tetičko myšičko, pomož nám!“
Alice za Jacoba, Jacob za Rosalii, Rosalie za Emmetta, Emmett za Jaspera, Jasper za Esme, Esme za Carlislea, Carlisle za Edwarda, Edward za Nessie.
Alice byla dlouhá chvíle. Jacob před ní ji znervózňoval a ona chtěla od toho pachu pryč. Všelijak se vrtěla a najednou *škub!*, zatáhla za všechny, Nessie se vytrhla a všichni se svalili na jednu hromadu!
O boudě budce
Na paloučku uprostřed lesa stála krásná, velká, prosklená chaloupka. Jednoho dne šel kolem jelínek Carlisle.
Postavil se před ni a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěl bydlet.“
Jelínek Carlisle zaklepal a zeptal se: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
Nikdo se neozval. Carlisle vešel dovnitř a pěkně se v chaloupce zabydlel.
O několik dnů později kráčel přes palouček lvíček Edward.
Zastavil se a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěl bydlet.“
Lvíček Edward zaklepal a zeptal se: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
A z chaloupky se ozvalo: „Já jelínek Carlisle. A kdo jsi ty?“
„Já jsem lvíček Edward. Mohl bych tu bydlet s tebou?“
„Pojď dál, místa je tu dost,“ řekl jelínek Carlisle a tak tam spokojeně bydleli spolu.
Zanedlouho letěla kolem sovička Esme. Zastavila se a povídá: „Jé, to je krásná budka. V takové bych také chtěla bydlet.“
Zaklepala a říká: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já jelínek Carlisle, já lvíček Edward a kdopak jsi ty?“
„Já jsem sovička Esme. Mohla bych tu bydlet s vámi?“
„Jen pojď dál, místa je tu dost,“ řekli jelínek Carlisle a lvíček Edward a tak tam spokojeně bydleli spolu.
Běžela kolem lištička Rosie. Zastavila se a povídá: „Jé, to je krásný domeček. V takovém bych také chtěla bydlet.“
Zaklepala a říká: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já jelínek Carlisle, já lvíček Edward, já sovička Esme a kdopak jsi ty?“
„Já jsem lištička Rosie. Mohla bych tu bydlet s vámi?“
„Jen pojď dál, místa je tu dost,“ řekli jelínek Carlisle, lvíček Edward a sovička Esme a tak tam spokojeně bydleli spolu.
Utíkal kolem medvídek Emmett. Zastavil se před chaloupkou a povídá: „Jé, ta je krásná. V takové bych také chtěl bydlet.“
Zaklepal a zeptal se: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já jelínek Carlisle, já lvíček Edward, já sovička Esme, já lištička Rosie a kdopak jsi ty?“
„Já jsem medvídek Emmett. Mohl bych tu bydlet s vámi?“
„Jen pojď dál, místa je tu dost,“ řekli jelínek Carlisle, lvíček Edward, sovička Esme a lištička Rosie a tak tam spokojeně bydleli spolu.
Skákali kolem zajíček Jasper a myšička Alice. Zastavili se před chaloupkou a povídají: „Jé, to je krásná budka. V takové bychom také chtěli bydlet.“
Zaklepali a zeptali se: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já jelínek Carlisle, já lvíček Edward, já sovička Esme, já lištička Rosie, já medvídek Emmett a kdopak jste vy?“
„My jsme zajíček Jasper a myšička Alice. Mohli bychom tu bydlet s vámi?“
„Jen pojďte dál, místa je tu dost,“ řekli jelínek Carlisle, lvíček Edward, sovička Esme, lištička Rosie a medvídek Emmett a tak tam spokojeně bydleli spolu.
Šla kolem veverka Bella a uviděla chaloupku. Zastavila se a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěla bydlet.“
Zaklepala a říká: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já jelínek Carlisle, já lvíček Edward, já sovička Esme, já lištička Rosie, já medvídek Emmett, já zajíček Jasper, já myšička Alice a kdopak jsi ty?“
„Já jsem veverka Bella a chtěla bych s vámi bydlet.“
Lvíček Edward už chtěl veverku Bellu pozvat dál, jenže to se ozvala lištička Rosie.
„To ne! Veverku si do budky pustit nemůžeme. Nadělá nepořádek, všude budou skořápky od oříšků. A pak je maličká a pořád hopsá okolo, někdo ji zamáčkne. Nebo něco shodí a rozbije nám celý domeček.“
Zvířátka chvíli přemýšlela, ale nakonec se dohodla, že má lištička Rosie pravdu a do domečku ji nevzala.
Lvíček Edward si stejně nedal říct a večer pustil veverku Bellu do domečku. Jak byla veverka Bella šťastná, že je v domečku, začala skákat všude okolo, všechna zvířátka probudila, vylekala a v tom zmatku se celý domeček rozpadl na třísky!
Zvířátka byla zprvu nešťastná, ale pak chytrý jelínek Carlisle navrhl, aby si postavili novou, větší chaloupku, kterou nikdo nerozbije. Všichni se ihned vrhli do práce. Veverka Bella se snažila ze všech nejvíc a tak jí zvířátka odpustila. Brzy byl hotový nový krásný domeček. V něm bylo tolik místa, že se tam mohl zabydlet i jejich velký přítel, vlček Jacob. A všichni tam žili šťastně na věky věků.
Autor: Deedee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie » Parodovaná poezie
Diskuse pro článek Pohádečky z lesů a kapradí:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!