Renesméin druhý pohled na Bellu. Možná vám bude připadat, že Ness uvažuje hrozně dospělácky, nesuďte mě kvůli tomu. Psát jako dítě, kterému jsou dva dny, ale vypadá na půlroční, není zrovna jednoduché. :))
Drabble o 100 slovechTwimaja
27.08.2011 (15:30) • twimaja • FanFiction jednodílné » Drabble povídky • komentováno 18× • zobrazeno 1951×
Netrpělivě jsem se natahovala přes mého Jacoba, který mi zacláněl ve výhledu. Věděla jsem, že se o mě bojí, stejně tak tetička Rose a všichni ostatní, ale to, co vím lépe, než cokoliv jiného, je, že ona by mi neublížila. Vždyť je to má maminka!
Jacob ustoupil kousek stranou, když mezi ním a jí proběhla výměna názorů, kterou jsem nevnímala. Pak jsem ji spatřila. Ve svém životě již podruhé a přece jsem se cítila, jako bych ji nikdy neviděla. Nebyla vysoká, oproti mně samozřejmě ano, ale vedle Jacoba nebo táty by vypadala jako úplný prcek. Měla na sobě tátovu bílou košili. Své dlouhé vlasy, tentokrát ne ulepené potem, měla přehozené dopředu. Chtěla jsem si nechat to nejlepší na konec - obličej. Dočista mě omámila její krása. Ne že bych to nečekala, s ohledem na zbytek své rodiny, ale přesto... Přes dokonale tvarované rty, přes nos k rudým očím. Ani trochu mě neděsily.
Ve stejný okamžik jako ona, jsem i já netrpělivě natáhla ruce, abych se schoulila v její náruči.
Jacob byl obzvlášť nedůvěřivý, když znovu něco namítl a zatarasil cestu, rozčileně jsem zavýskala. To, co se dělo, bylo úplně normální. Všichni se kolem mě shlukli.
„Co chce?" zeptal se Jacob starostlivě.
Rose pokrčila rameny. „Mámu, samozřejmě."
Podívala jsem se na zmíněnou osobu znovu a sledovala, jak se v její tváři zračí překvapení. Ona se opravdu diví, že chci zrovna ji?
Znovu jsem natáhla ruce a tentokrát mi nikdo nebránil. Schoulila jsem se v její náruči a byla spokojená. Přitiskla jsem ručičku na její krk a chtěla jí ukázat mé vzpomínky.
„Taky si tě pamatuji," ujistila mě.
Zvolna jsem přešla do dalších vzpomínek. V jedné chvíli jsem byla u maminky v náruči a v druhé mě svíral táta. Zamračeně jsem se podívala. Tohle bude na dlouho, až najdou v mé mamince důvěru...
Autor: twimaja (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné » Drabble povídky
Diskuse pro článek Vždyť je to má maminka:
Perfektní. Krásně jsi napsala její pocity. Musel to být krásný okamžik... Byl to krásný okamžik!
Nádherné. Úžasně jsi popsala Nessiiny pocity.
To je skutečně naprosto perfektní drabble! Úplně nádherně se to četlo! I když tu situaci všichni známe, ty jsi ji uvedla v Renesmeeinym pohledu naprosto dokonale. Bylo to takové roztomilé, sladké, ale dospělé, a milé. Takový klidný, nádherný, úžasný drabble. Tleskám, klaním se a smekám! Moc, moc se mi to líbilo!
Nádhera!!
To bolo sladké.
tak toto je ... no jak to jen popsat ... krásné? Ne to neni to pravé, ale budiš. Krásně píšeš
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!