Naše hrabavost už v celku mizí, ale spodky zustavaji ryzí
VELKÝ DÍK PATŘÍ NAŠEMU SLUNÍŠKU PAJUŠCE
10.04.2010 (19:45) • Anamor8 • FanFiction parodie • komentováno 1× • zobrazeno 4781×
Emmett běžel za strom, nechápala jsem proč. Po chvíli vyběhl s velkou teflonovou pánví, na které bylo ružovou barvou napsáno Emmettek. Koukala jsem na něj jako vyvoraná myš, jak běhal okolo s pánví a vykřikoval: „Na medvědy!“ Nabodnul medvědy na klacky, co si tu našel, a poté vytáhl ze zadní kapsy štětku na malování a začal ho potírat marinádou.
Medvědi divně kníkali a Emmett se smál, vyslala jsem malý plamínek k jeho kalhotám, které jemně začaly hořet.
„Hořím!“ zařval a běhal pořád dokola.
Já se jen smála. „Co padnout k zemi a dělat sudy?“ podala jsem návrh.
Zastavil se, koukal se na mě jako na padlýho vola, a pak sebou šlehnul k zemi a s křikem se kutálel. Lepší, jak televize. Když se zvednul měl propálené kalhoty, takže mu zbyly jen trenky s kachničkami.
Zpoza kamene vylezl velkej… Had. Měl přes dva metry. Mno, tak to už trochu přeháním, ale byl to macek! Uplná anakonda. Pomalu se plazil k Emmettovi. Všimla jsem si ho jen já, on se vracel ke svým medvídkům.
Naproti v křoví, číhal na Emmetta nějaký uchyl a ejhle... On to Eda. Vyběhnul na Emmetta, který byl jen v trenkách s kačenkama, a oba na sebe čuměli jako z jara.
„Co tu děláte!" zakřičel najednou na nás Edward a pořád se koukal Emmettovi na trenky. Naštvala jsem se a sundala si tričko, oba se na mě překvapeně podívali, vykulili oči a zírali. Já zapomněla, že nemám podprsenku, ale co... Třeba si konečně dá Edward říct. Jejich nádobíčko vyslalo signál: Pozor!
Konečně už nebudu panna. Kolem proběhl medvěd a nadržený Emmett se za ním rozeběhl. Do větru mu vlály jeho trenýrky s kachničkama a vykřikoval: „Pojď ke mě medvídku!“
Edward se na mě pořád díval... Div neslintal. Nastavila jsem se mu pekně z profilu, aby měl lepší výhled, jenže kolem proběhl ten debilní zajíc, Edwardovi se vztyčil, zavlály mu gatě a zdrhal za ním!
„To si ze mě děláš srandu!“ zakřičela jsem za mizejícím tělem mého přítele. Ale on nevnímal, jen dál za ním běžel. Okolo mě, se najednou mihnul Emmett a před ním medvěd, který zdrhal. Nevím, jestli se bál jeho nebo těch trenek.
Anakonda se mi proplétala kolem nohy, Emmett nechal medvěda a vzal anakondu za ocas, práskl s ní o zem a namotal ji na tyč vedle toho chundeláče. Nechápavě jsem se na něj dívala.
„No co!“ ohradil se, „mě vyhládlo z běhání!“ Sednul si k ohýnku a otáčel medvědem nad ohněm a potírál ho marinádou od Esme. Já si povzdychla a vzala si triko. Asi bych měla jít na zvětšení poprsí.
Pomalu jsem se plížila k Emmettovi a opatrně odmotávala hada z tyče. Pokoušela jsem se být nenápadná, ale asi mi to moc nevyšlo.
„To je můj had!“ zavrčel na mě a postavil se do bojové pozice. Asi bych se ho bála, kdyby neměl ty kachničky. Udělal jsem nevinný kukuč.
„Já si ho chtěla jen pujčit, když tvůj bratr mi svého nepůjčí,“ povzdechla jsem si. „A nedám ti ho!“ dupla jsem si, hada si omotala kolem krku a prchala domů. Schovala jsem se pod postel i s hadem, ale co Bůh nechtěl, ten had se probral z bezvědomí a začal se okolo mě motat.
„Pomóc! Ten úchylák mě nechce pustit!“ řvala jsem.
Nehýbala jsem se a čekala, co se bude dít. Had se z mého krku začal pomalu sunout níž. Dostal se k mému výstřihu. Bože, zalapala jsem po dechu. Lezl pořád dál pod trikem. Jeho kůže byla studená a hebká. Přivřela jsem oči a představovala si Edwarda. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vstoupil právě on v brnění.
„Kde je ten uchylák!“ zařval, až se had leknul a omylem mě kousl do… Do citlivého místa.
„Jau!“ vyjekla jsem.
Edward se rozeběhl do pokoje, ale zakopl o práh, letěl k zemi a překvapeně se na mě podíval. „Co tu děláš? Ty mě podvádíš s hadem!“ zařval.
„No co, když ty si impotent!“ bránila jsem se. Jeho brada klesla dolu a koukal na mě jako na blázna.
„Já, že jsem impotentní! Kdes to vzala?!“ vykřikl nevěřícně.
„Tak co si mám myslet, když pořád nic.“ Pokrčila jsem rameny. Jeho oči se zúžily do škvírek, přikrčil se a zavrčel. Lekla jsem se a s hadem vyskočila z pod postele na druhou stranu místnosti.
Najednou Edward zmizel a já ležela na posteli. Had hlasitě a bolestivě zasyčel a už nebyl okolo mě.
Nade mnou byl Edward. „Já ti ukážu,“ zavrčel. A já se začala blahem tetelit, že by se konečně vyplnili moje přání.
Edward mě líbal a z kuchyně se ozval falešný zpěv: „Sex bomb! Sex bomb!“ Edward ztuhl a začal tancovat a zpívat si.
„Ja se toho nikdy nedočkám!“ zaknučela jsem.
Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie

Diskuse pro článek Žhavé trenýrky - 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!