Tak... Chtěli jste pokračování a tak je tady, ale upozorňuju, že je to nic moc. Něco jsem sesmolila, ale tak... No nic.
08.06.2010 (15:15) • Tynkaul • FanFiction parodie • komentováno 0× • zobrazeno 3194×
Hlasitě jsem zívnul a jako každé ráno jsem si potřeboval protáhnout tlapky. Vstal jsem tedy a párkrát se prošel sem a tam po posteli, na které mi včera kdosi ustlal. Znovu jsem hlasitě zívl. Tentokrát proto, aby si mě někdo začal všímat. Byl jsem tady sám a to se mi ani trochu nelíbilo. Fajn, odpustil jsem jim tu včerejší zradu s koupáním. Teda, vlastně neodpustil. Tomu, malému mazlíčkovi, který patří tomu kameňákovi, se budu dokonce mých dnů vyhýbat obloukem.
Konečně se otevřely dveře. Stála v nich ta sympatická hnědovláska a zářivě se na mě usmívala. Proti té, jsem nic nenamítal, takže jsem si spokojeně sednul a začal vrnět.
„No to víš, že jo,“ usmála se a podrbala mě za ušima. Spokojeně jsem mňoukl a lehnul si na záda, aby mi mohla drbat bříško. Jenomže, ona ne. Ona se znovu usmála a vzala mě do náruče. To mě urazilo. Já se chtěl drbat, takže mě měla drbat. Už, už jsem se chystal zatnout drápky, když v tom mi za krkem přistálo něco, co mě drbalo, takže jsem se opět uvolnil a vroucně zavrněl.
„Ááá, tak tady je náš ospalec,“ vypískl ten zrádce mazlíček a vrhnul se mým směrem. To ne! Ta se ode mě bude držet dál. Zasyčel jsem a výstražně naježil chlupy.
„No jo, ale umýt jsem tě musela. Slibuju, že už ti to neudělám. Nikdy,“ zazubila se a natáhla ruce vpřed, abych si ji očuchal, nebo co. Jasně, ona mě umyje a já ji ještě budu očichávat. Ha, tak to si věří. No, ale když jí teď projevím úctu, budu mít víc prostoru na pomstu… Lehce jsem očuchal její nabídnutou ruku. Ona se mile usmála a podrbala mě na hřbetě. No, drbat uměla skvěle, to je fakt…
„Jé, ono už je to vzhůru?“ zvolal ten kamenný muž a přiřítil se ke mně. Jenomže nějak moc rychle. Leknul jsem se a výstražně zaťal drápy do té sympatické tmavovlásky.
„Emmette! Teď se tě leknul!“ usadila ho hnědovláska, ale vzala, si od něj něco modrého, co měl v ruce. Ta věc se mi líbila. Chtělo se mi s tím hrát…
„Ne, ne, kocourku. To není na hraní,“ usmál se nějaký muž a vzal mi to modré cosi. Zavrčel jsem. Takže další kandidát na pomstu? Jenomže on mě pohladil a místo modré věci mi přinesl bílou nitku. Byla o hodně lepší, než to modré cosi… Tihle dva – ten muž a hnědovláska se mi zamlouvali nejvíce.
„Tak, kocourku. Dneska poznáš svojí paničku…“ podrbala mě nějaká paní s velice laskavým úsměvem a okolo krku mi zavázala to modré cosi, s čím jsem si před tím hrál. Nelíbilo se mi to, ale když oni všichni uměli tak krásně drbat…
„Tak, teď chvíli vydrž, ano?“ pohladila mě ještě jednou a ta sympatická tmavovláska mě zavřela do krabice! Do, obyčejný krabice? Samozřejmě, že jsem si ti nenechal líbit, takže jsem syčel, vrčel, škrábal, mňoukal, ale oni nic. Prostě mě tam nechali. Tak, to si pěkně vypijou, všichni! Krabice se začala příjemně houpat a mě to ukolébalo ke spánku.
„Jé! Co to jé?!“ zařval někdo a strhnul víko z mého přechodného domečku. Uprostřed mého poledního spánku. Jenomže do ruky si mě vyhoupla nějaká mladá princezna. Měla červené tvářičky a roztomilé, kudrnaté vlásky. Navíc, když si mě vzala do náruče, tak strašně příjemně hřála… Okamžitě jsem si ji zamiloval. Samozřejmě jsem jí to musel dát jasně najevo, takže jsem začal vroucně vrnět.
„Ta je krásná!“ zakřičela a okamžitě mě začala muchlovat.
„A jak ho pojmenuješ?“ zeptala se ta ne už tak sympatická hnědovláska.
„Nevím, ale připomíná mi princeznu… takže to buse Rose,“ rozzářila se a ostatní členové rodiny propukli v hlasitý smích.
„Ale Ness…“ smál se ten muž s bronzovými vlasy. „Vždyť je to kocour,“ smál se na celé kolo.
„Aha, tak v tom případě to bude Emmett,“ řekla rozhodně a smích se ještě zdvojnásobil.
„Proč Emmett?“
„Protože má rád princeznu,“ usmála se a začala mě drbat za ušima.
„Ahoj, Emme, ty si můj nový kocourek…“
„Mňau…“ odpověděl jsem s vrněním.
Autor: Tynkaul (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie
Diskuse pro článek Kocourek:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!