Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Kocour

30.05.2010 (15:45) • Tynkaul • FanFiction parodie • komentováno 0× • zobrazeno 3623×

Kocour?

Zatím jsem měl pohodový život. Nikdo, po mě nic nechtěl. Jenom tak jsem si ležel a dvakrát denně dostával porci jídla. Jenomže to se brzy změnilo. Nejdřív mým sourozencům, potom mé matce a nakonec mě. Možná, že jsem zůstal poslední, díky mé škaredosti, ale maminka mi vždycky říkala, že každý je něčím krásným. Snažil jsem se jí věřit, ale když si mě už víc, jak dva měsíce, po odchodu posledního, z mých sourozenců nevybral, pomalu jsem ztrácel důvěru.

Jednoho dne, když jsem právě vykonával celodenní náplň mého dne – lenošení a spánek – přišla nějaká rodina. Jeden, ten velký nejdřív dělal,  ksichty.

„Ten je, ale roztomile škaredej,“ rozplýval se nad mou klecí.

„Vždyť je úplně dokonalej,“ rozplývala se malá tmavovláska, která působila, jako jeho – toho prvního – mazlíček.

„Jo, máte pravdu, ten je dokonalej. Ten se k nám bude hodit,“ přitakala další žena, která se připletla v minišatičkách a vysokých podpatkách. Okamžitě, jsem si jí zamiloval.

„Kolik stojí?“ ptal se další muž. Pomalu jsem se začínal bát, že jich bude přicházet stále víc a víc… přeci potřebuju čas na odpočinek a ne společnost deseti lidí.

„Padesát dolarů,“ odpověděla paní, která mě celý, můj dosavadní život krmila, prázdným, suchým hlasem. Předpokládal jsem, že jako ostatní, kteří přišli, jenom zakroutí očima a podotknou: „Takovejch peněz? Za takovýho prašiváka?“ Ufrknou si ještě, a vypochodují z obchodu. Tihle to neudělali. Snad ještě, jako by se usmáli nad takovou směšnou cenou. Celý jsem se tetelil štěstím a radostně skočil do náruče. Jenomže, to nebyl tak úplně dobrý nápad. Čekal jsem měkkou, lidskou, teplou pokožku, ale místo toho, jako bych dopad na kus šutru. Nesouhlasně jsem zakňoural. Mému obecenstvu, se to nejspíš zdálo, jako povedený vtip, tak se jednohlasně zasmáli. Měli takový, zvláštní, zvonivý smích.

„Tak pojď kocourku,“ zašuškal ten vysoký nadšenec, ruku v ruce s tím mazlíčkem, a podrbal mě za ušima.

„Emmette, dej ho do krabice, pochybuju, že se mu cesta na motorce, bude zamlouvat,“ zašklebila se ta, na první pohled sympatická hnědovláska a nastavila náruč s krabicí od bot. Na první pohled to bylo od drahých bot, ale to se nelíbilo, tomu mazlíčkovi.

„Bell, to si vážně myslíš, že takový krásný koťátko, dáme do starý krabice od bot?“ Teď se ušklíbnul muž, kterého jsem zatím nezpozoroval. Byl celkem vysoký s bronzovými vlasy, které mu lehce padaly do čela.

„Alice, ty boty si kupovala minulý týden,“

„To už je to týden?“ zhrozila se. „A já je pořád nosím? Budu muset na nákupy,“ podotkla ještě a zhnuseně se podívala na drahé boty s klínkem a páskovým zapínáním. Divil jsem se, že si je nesundala a neodhodila je do pole. (Tedy, kdyby tam nějaké pole bylo, samozřejmě.)

„Vezmeme ho do auta,“ ozval se hlas muže s blonďatými vlasy a neskutečně líbeznou a vstřícnou tváří. Ostatní pokrčili rameny a já už se nesl do nového, nablýskaného, sportovního autíčka. Auto se rozjelo a nejdřív se jenom tak pohodlně, jemně houpalo, až mě z toho málem překonal spánek. Jenomže, to se změnilo, když se provoz trochu uvolnil a mi najeli na dálnici. Řidič zrychlil a auto uhánělo po dálnici, tak rychle, že jsem byl rád, když se mi stále vedlo, nevyvrhnout dnešní snídani.

„Jaspere! Nemohl bys jet o trochu jemněji? Nezdá se, že by to našemu kocourkovi dělalo dobře…“ Odpověděl jsem neslyšel, zato se dostavilo příjemné zpomalení.

Nakonec jsme zastavili.

„Tak pojď kocourku, tady je tvůj, nový domov… a zítra ti představíme novou paničku,“ rozplývala se nad mým ošklivým obličejíkem.

„Jo, Ness bude stoprocentně nadšená,“ zachechtal se ten kamenný obr, kterému jsem poprvé skočil do náruče…

„Tak pojď, musíme tě připravit,“ rozplývala se ta tmavovláska – ten mazlíček – a vzala mě něžně do náruče. Spokojeně jsem vrněl a oddaně se nechal drbat za ušima. Jenomže, to se změnilo, když jsme vešli do koupelny. Byla tam vana! Vana plná vody! Voda!!!

"Mňau!!!"

Autor: Tynkaul (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie

Sdílet

Diskuse pro článek Kocour: