Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - Shrnutí povídek » Povídky od DarkFireflies

- Jednorázovky -

31.07.2011 (02:17) • DarkFireflies • Shrnutí povídek • komentováno 327× • zobrazeno 31542×

Přísahej - píše se... 

 

 

Spoluautorská s Kajka007

Stav: rozepsaná

Počet kapitol: x

Obsah: Co přesně znamená, když je všechno naruby? Co třeba tohle: Bella je upírka a Edward člověk! Dva odlišné druhy, které by se snad ani neměly potkat, jenže... Bella se náhodou dostane k práci óperky. Ona ví jen to, že má hlídat malou Rosalie, blonďatou holčičku, která je podle agentury hotový andlílek.
Ale! Co když bude mít Rose stašího dospívajícího bratra, kterého jejich rodiče dají Belle taky tak trochu na starost? Jak se zvládne poprat s tím, že má hlídat rozmazlenou holčičku a flegmatického maturanta? Zůstane vše jen na profesionální úrovni?

* 1. * 2. * 3. * 4. * 5. * 6. * 7. * 8. * 9. * 10 *

* 11. * 12. * 13. * 14. * 15. * 16. * 17. * 18. * 

 

---

 

 Spoluautorská s Kajka007

Stav: Rozepsaná

Počet kapitol: 50

Obsah: Bella se stěhuje do Forks. Má za sebou velmi těžkou minulost na kterou nemůže zapomenout - přišla o dítě. Začne pracovat jako učitelka v mateřské školce, protože chce být nablízku dětem. 

Tam se seznámí s pohledným Edwardem Cullenem, který do školky vodí svou adoptovanou dcerku. Jednoho dne se ale objeví komplikace a hrozí, že Edwardovi dceru vemou. A jediný kdo mu může pomoct je Isabella. Pomůže mu, i když ví, že jí to samotnou může zničit?

* 1. * 2. * 3. * 4. * 5. * 6. * 7. * 8. * 9. * 10. *

 * 11. * 12. * 13. * 14. * 15. * 16. * 17. * 18. * 19. * 20. *

* 21. * 22. * 23. * 24. * 25. * 26. * 27. * 28. * 29. * 30. *

*  31. * 32. * 33. * 34. * 35. * 36. * 37. * 38. * 39. * 40. *

* 41. * 42. * 43. * 44. * 45. * 46. * 47. * 48. * 49. * 50. + epilog *

Trailer k této povídce vytvořila má spoluautorka a podle mého názoru se jí velmi povedl. :)

 

---

 

Stav: Dokončená

Počet částí: 12

Motto: Láska je na hřišti života vždy favoritem, rozum tím posledním dobíhajícím hráčem.

Obsah: Příběh o Esmé, dívce, které celý život scházela láska. Nakonec ji nachází tam, kde by neměla - u upíra, navíc ne tak ledajakého.
Esmé se zamiluje do Jamese a kvůli počátečnímu oblouzení nevidí, do jaké záhuby se žene. nakonec to zjišťuje až příliš pozdě - ve chvíli, kdy se do hry zapojuje bezbranný tvoreček, který řádně zamíchá kartami. Dokáže se Esmé vypořádat se svým životem?
Tato povídka bylo mou prvotinou, proto je dost zvláštní a místy uspěchaná.

* Prolog * 1. * 2. * 3. * 4. * 5. * 6. * 7. * 8. * 9. * 10. * Epilog *

 

---

 

 Stav: v přípravě ;)

Počet kapitol: cca. 15

Obsah: On proplouvá svým bezstarostným životem, ona se snaží vyhrabat ze studeného dna...

Bella měla všechno, nebo si to alespoň myslela. Ke štěstí jí stačila její dcerka, která pro ni byla vším. Jediný den ale stačí k tomu, aby se její život změnil v nekončící noční můru. Její dcera se ztratí ze školky a nikde po ní nezůstane jediná stopa. Přece jen ale existuje ještě poslední naděje - až neuvěřitelně přitažlivý Edward Cullen, který toho má s Bellou společného víc, než by si myslel. Ale i on má tajemství, o kterých se nesmí nikdo dozvědět...

 * 1. (100%) * 2. (70%) * 3. *

Můj první pokus o trailer a také to tak vypadá. ;)

 

 Srdce ve sklenici

Edward v roli "záporáka", zklamaná Bella a dítě běz otce... Songfic.

  Raději zemřít, než být bez tebe
Bellina cesta za minulostí a hořký konec.

Andílku, vrať se
Ne každá bolest časem zmizí...

Slzy za úplňku
Člověk se nejdříve musí dostat na úplné dno - teprve poté se od něj může odrazit.

Tajemství motýlích křídel

 Když člověku odejde polovina duše...

 Počkej ještě chvilku - 1. - 2. - 3.

Jak chutná opravdové zklamání?

Drabbles

- Moje malá holčička - Moje maminka nezemřela! - Budu na tebe čekat -

Odpočívej v pokoji - Nepočkal jsi na mě - Měsíc za úplňku -

Učený z nebe nespadl - Jediné slovo - Zbytečná - Piknikový koš - Druhý otec -

 

Začátek je zde klasický - Bella po odchodu Edwarda. Bella se po čase smiřuje s tím, že Edwarda už neuvidí. Netuší ale, že jí osud do cesty přivede Volturiovi. Ti ji chtějí zabít, protože toho ví o upírech příliš mnoho. Bella již nevěří v záchranu, ale co když je tu přece jenom naděje? A co když má ta naděje bronzové vlasy a Bella ho moc dobře zná? Vzpomene si na Bellu Edward, nebo bude jenom přihlížet její smrti?

 

Bella deset let po Edwardovo odchodu pracuje jako lékařka na chirurgii. Jednou se ale setká s podivným případem, který dá zabrat nejen jejím pracovním schopnostem, ale také jejímu srdci. Co když je to ale celé ještě složitější, než si myslela? Co když má opět co dočinění s upíry? 

A co Edward? Vybere si štěstí pro sebe, nebo pro syna, kterého z celého srdce nenávidí?

 

 Laktační psychóza... Duševní porucha, po které matka odítá své dítě, často se k němu chová agresivně a když se neřeší, mívá tragickou dohru. Co když se Bella s touto poruchou osobně setká? Zasáhne Edward dříve, než bude pozdě?

Bella přijíždí do Itálie s vidinou klidné dovolené. Na hotelu ale poznává průvodce, který jí dokáže až nečekaně zamotat hlavu...

 

Jsi na řadě!
Příběh jako každý jiný a v hlavní roli samozřejmě Edward a Bella. Co když ale něco brání jejich lásce? Co když by měli zůstat jen přáteli? A hlavně, co když je Bella adoptivní dcera Tanyi, která je do Edwarda bezmezně zamilovaná? Bella navíc skrývá tajemství. V životě nikdy nic nedopadne tak, jak bychom si představovali a stejně tomu bude i v této povídce.

 

Můj anděl strážný
 Krátká jednorázovka o síle lásky, která ale nemá šanci vyhrát nad osudem.
Edward pozná lásku, ale poněkud v netradiční podobě - ač si to sám nechce přiznat, zamiluje se do pětiletého děvčátka, které přišlo o oba rodiče a je vychováváno nezodpovědnou tetou. 
V den, kdy ji uvidí, si dá slib, který ale nebude tak snadné splnit - že malou Bellu uchrání před okolním světem...

 

Bella - dívka, která se ničím neliší od ostatních. Nebo se to tak alespoň na první pohled zdá být. 
Skrývá tajemství, se kterým si sama nedokáže poradit - místo svých vlastních snů se totiž v noci propadá do budoucnosti a bývá svědkem těch nejhorších situací - vražd, přepadení i pádů letadel. Na tom by ale nebylo nic zvláštního, kdyby se její sny během několika dnů nestávali skutečností.
Jedné noci se jí ale zdá o vraždě, která se nezdá být tak všední... A v kterém hraje jednu z hlavních rolí právě ona. Rozhodne se zakročit? 

Autor: DarkFireflies (Shrnutí povídek), v rubrice: Shrnutí povídek

Sdílet

Diskuse pro článek Povídky od DarkFireflies:

To asi nevydýchám! Tentokrát jsem neměla na krajíčku, bylo to přes krajíček!

Tvůj komentář... Tvoje komentáře jsou vždycky tak úžasné! Nedokážeš si představit, co k nim cítím. Jsou to ty nejhezčí komentáře, jaké jsem kdy dostala. Opravdu. Úplně se mi vyryly do paměti. Budu si je pamatovat až do úplného konce.

Nevíš, jakou radost mi udělala to, že ve mě máš důvěru. A ta je správná! Samozřejmé je, že kdykoliv budeš potřebovat nebo chtít nakopnout budu tady.
Budu něco jako vozík, na který si sedneš, když nebudeš moc chodit sama. Až se zase budeš moc postavit na vlastní nohy, odložíš mě. A já budu čekat. Bude čekat na to, až zase budeš potřebovat pomoc. Budu tam stát v koutě klidně celou věčnost.

Už jsem zjistila na co jedu. Na komentáře od tebe... Ty mi vždy dodají úplně všechno, co je potřebné. Chuť i sílu do psaní. Za to jsem vděčná. Byla jsem, jsem a pořád budu.

Já vím, že je to oboustranné. Jsme jako čerpadla. Čerpáme ze sebe. xD A ty jsi moc, moc, moc dobré čerpadlo. Jako nekončící studánka. Nekonečně hluboká. Její voda mi vždycky dodá sílu!

To si piš, že mě čtení tvých povídek baví! No, někdy je podceňování lepší, než kdyby si někdo myslel, jaký je king. Ale to platí jen pro pár případů! A ten tvůj tam nezpadá!

Ano, samozřejmě vím, jak si to s opíjením myslela. xD Ikdybych byla slepá, ucítím to, co do tvých povídek vkládáš. (Ano, jde to cítít z monitoru! )

Fajn, stanovíme si zákony! Ale nezapomeň, že jsme demokratická republika. Ale je i tento web demokratický?

Když čtu, jak mi děkuješ, pálí mi to oči. A mám je podlité krví. Prosím, piš své děkovačky na zeď v tvém pokoji. Nebo na toaletní papír, ale ne mně na tomto webu, jasné?

Ano, ty a autor měsíce! Hele, je to velká pravděpodobnost! Můj hlas máš jistý! A já se klidně 1000x zaregistruju a z každého profilu ti dám hlas! Věř mi, že jsem toho schopná! Nevěříš?

Ano, do OL se asi pustím sama, protože to je jak v Šípkové Růžence, prince se nedočkám! xD Možná... Ale to bych ji musela ukecat, aby se sem vrátila. =/

Ani nevíš, kdo všechno by měl náladu patlat se s tak úžasným námětem.

No, s drabbly to vypadá slibně. Neboj...

MTK? Bože, to je tak krásné! Úplně jsem zatajila dech. Musela jsem pořád číst a číst. Bez ohledu na mé tělo, které potřebovalo vzduch. Bylo mi to jedno. Byla jsem jenom já a kousek té dokonalé povídky...

Ano, přišel čas, kdy se půjdu oběsit. Nevíš, jak ti ten tvůj talent závidím. Jsem zelená závistí! xD

PS: Ano, toto měl být též krátký komentář.

páni... jestli by mi to mělo vadit? to ne! já jsem spíš ráda, že se ti má tvorba líbí! jsem opravdu ráda... děkuju...!

Sorry, ten odkaz měl být takhle: www.stmivani.eu/37-shrnuti-povidek/povidky-od-scarlettcullen/

Táákžee... Dneska už asi další slohovku nenapíšu, protože mi vypnul mozek.
Ano, baví mě číst tvé povídky! Mám ráda tvůj styl psaní. Nechápu, jak se můžeš takhle podceňovat!
Myslíš si, že se opíjím do němoty? Ne! já jsem absolutně proti veškerým drogám! (Alkohol, drogy, cigarety atd. Víš, že mezi drogy patří i čokoláda? No, proti tomu nejsem. ) Ale mezi drogy patří i tvoje povídky! Zapomněla jsi mi dát dávku!

Ne, nepochopila bych, proč ten drabble nechceš vydat! Mně je jedno, zda si ho psala 1:23 minut! Hlavně, že si to psala ty a já můžu zase fetovat!

Co si budeme povídat o mozku. Co bych dala za mozek velikosti burákového oříšku! Ten můj je asi tak velký, jako je tečka za větou.

Ehm, povídky? Já znám tolik výborných povídek. Ty moje mezi ně teda nepatří! To byl asi překlep, že ano? Jaké povídky bych ti mohla doporučit? Hele, znám jednu vynikající povídku. Jmenuje se Nevyslyšené prosby, píše ji DarkFireflies! Rozhodně stojí za to si ji přečíst. Ale pozor! Je nebezpečná! Jakmile totiž začneš číst první odstavec, propadneš závislosti!

Ani nevíš, co je nefér! Mezi to ale nepatří, že já ti děkovat musím a ty mě ne. To je výjimka! Víš, to je zákon. Ano, čteš správně. Zákon... Ehm... Zákon jménem Scarlett.
Vážně nechci, abys mi děkovala. Za talent se neděkuje! (Kolikrát to ještě budu muset psát?) Moje povídky a emoce? Hahaha... Ne, to k sobě nejde.
Ty si myslíš, že se ti to jednoho dne povede? V tom případě gratuluji! Povedlo se ti to už v prvním článku! Bože, vždyť ty máš tolik procítěné povídky, že mě to vždycky tak vtáhne do děje... Až si myslím, že jsem zase kouřila vodní dýmku! (Ale pšt! O tom ani muk! To byl úlet na oslavě narozenin, ale... No, bylo to zajímavé. Když k tomu máš tábáky různých příchutí, tak to jde. Ale buď jako hrob! PLS! )

Kdo mi cpe do hlavy, že mé povídky jsou hrozné! Já ani nevím, jak se jmenuje. Je to takový ten hlas v hlavě, co na mě křičí, že je to příšerné.

Trest smrti mi projde! Jak? ujmu se vlády nad celým světem! Haha! *zlověstný smích*

Dobře, jako náhrašku teda beru jiný drabble. Ale už aby tu byl! Nebo já se dočista znovu zcvoknu!

Kéž bych skončila jako ty! Víš, jak skončíš? To nikdo neví. Můžeš být kdokoli, kým chceš být. Třeba autor měsíce...

Ne, na OL jsem spoluautora nenašla. Pustím se do toho sama. No, možná by se jeden našel, ale... Ona by to byla moje nejlepší kámoška, která je Češka, ale to po ní nemůžu chtít. Je to AnnabeLLka, která patří mezi mé nej autory.

Uvidím, možná nějaký te drabble napíšu.

PS: www.stmivani.eu/37-shrnuti-povidek/povidky-od-annabellka/

PPS: Doufám, že ti nevadí, že tam jsi. A promiň, že jsem se tak příšerně opičila. Můj mozek nedokázal vymyslet něco originálnejšího.

PPPS: Ano, měl to být krátký komentář, ale vyklubalo se toto. =D Promiň...

Ano, to jméno se mi líbí! Je to do povídky?!

Já mám pocit, že ty jsi ze mě už ale opravdu děláš srandu? Jak tě mohlo napadnout si mě tam přidat? Já tě vážně nechápu, ale jsem hrozně moc šťastná a to, jak jsi popsala mě a mé povídky, mě opravdu dostalo. Jo a teď k tvojí otázce: Ne, opravdu mi to nevadí. Jsem z toho nadšená.

Jé, teď jsem narazila na to, co jsi o mě napsala - jsi zlato, moc ti děkuju! Nikdy bych nečekala, že se někomu zalíbí něco ode mě natolik!

Dobře, koukám, že se slohovkami jsme si vyrovnané, že?
Proč si myslíš, že je to skvělé? Víš, co si myslím já? (Já si myslím, že myslím, ale já nemyslím...) Že je to katastrofa! Lituju adminů, kteří to opravují, lituji čtenářů, kteří to (na pár) nečtou... =D No, těch vlastně nelituju. Lituju těch, co to čtou. Mezi ně patříš i ty!

Sakra, vidím, že vytvořit komentář mi trvá nějak dlouho,, nemyslíš? Asi ti zbytek řeknu na chatu, jsi pro?

Jestli je DOP jedna z nejlepších povídek, co jsi četla, tak jsi jich teda moc nečetla! Zkus třeba Kobku lásky, změníš názor. ;D

Ano, myslím, že jsem se praštila, ale nyblo to jenom do hlavy! xD A tu řadu ti věnuji! S tím nic nehne! A opravdu se mi nelíbí, jak pořád děkuješ! Tenhle boj vyhraju! Ty děkovat nebudeš, ale já ano. Je to má povinnost!

Jak to můžeš o svých povídkách napsat? Že tě pusa nebolí! Já bych nikdy nic takového nanepsala! To, co dokáže vytvořit tvůj mozek, je pro mě zázrak! Na tohle jsem úplně vedle...

A ten drabble vydáš, jako že se Scarlett jmenuju! Jestli ne, tak ti hrozí trest smrti. No, asi ne tobě, ale mně...

PS: Tenhle komentář jsem trochu zkrátila. Nechtěla jsem pokoušet tvoje nervy. Snad ti to nevadí!

Že by mi to mělo vadit? Blázníš? Ba naopak. Jsem ráda, že se ti má tvorba líbí natolik, že jsi ochotna si mě dát na shrnutí a napsat o mně to, co jsi napsala. Ani nevíš, jak moc mi to zvedlo náladu. Od tebe jsem toho moc nečetla (moc toho nemáš), ale snad se v nejbližší době vrhnu i na zbytek Takže... Opravdu moc děkuji za komentář i za to, že patřím mezi tvé oblíbené autory. Díky!

To si děláš ze mě srandu, že jo? Za to asi může ta vysoká teplota... A nevyzvracela si náhodou mozek? To se stalo například mně...
Víš, že už jsem měla na krajíčku? Tvůj komentář mě vážně dostal... Zbavil mě slov. Nevím, kde mám teď začít. Tak začnu takhle:
Jak by mi to mohlo vadit? Musela bych být blázen... Což jsem, ale psstt!
Jak jsem psala, tohle mě naprosto dostalo. Vážně jsi mě málem rozbračela.
A ten komentář... Ještě nikdy jsem takhle krásný komentář nedostala. Ani nevíš, jak to dokáže potěšit a nakopnout.
Ale pořád nechápu, proč to děláš. Vždyť já nejsem nic z toho, co jsi napsala.
Já, moje povídky... To je jenom slabý vývar z toho, co některé autorky dokážou napsat. Nemůžu se ti vyrovnat.

Teď opravdu nevím, jak mám dál pokračovat... Asi to bude trochu chaotické, protože mám v hlavě zmatek. Nevím, co napsat dříve.

Že bych na tebe plýtvala povídkou? To ani náhodou! Spíš bych se měla stydět za to, že ti věnuji takovou hrůzu. Ty by sis zasloužila... Metál!
Ano, teď, po tvém komentáři bude druhá řada určitě! A hádej, komu bude CELÁ ta druhá řada patřit? Tobě! (Teda jestli nebudeš mít nic proti.)

Že ti nemám být za co vděčná? To je vtip? Mám! A za hodně! Že jsi jediná, kdo čte mé povídky! Že si se mnou píšeš na chatu! Že jsi vůbec tady! A mohla bych pokračovat...

Víš, napadá mě, jestli tenhle komentář nemám rozdělit na dva, abys nedostala infarkt... No, snad to vydržíš!

Jupíí! Nesmírně se na TMK těším! Jsem jako dítě před Vánocemi... A ty drabbly nejsou výjimkou. Doufám, že vyjdou, co nejdříve.
Jak to, že ho nehodláš zvěřejnit? Prosila bych o pádný důvod, protože tvoje slova potřebuji jako drogu. (OMG, to je přirovnání. Zní to, jako bych byla nějaký psychopat.)

A TY NESMÍŠ DĚKOVAT! Jsem na to alergická! Obzvlášť u tebe! Protože nevím, proč mi děkuješ? Máš důvod? Já ne! Píšu čistou pravdu! A psát ji budu pořád. S tím nic neuděláš! Navíc si to zasloužíš! Žádné výmluvy!

PS: Mám se svěle! Po tom, co jsi mi napsala otevírám word a píšu, píšu a píšu.

Přidat komentář:

Nick:

Text: