Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - Shrnutí povídek » Povídky od DarkFireflies

- Jednorázovky -

31.07.2011 (02:17) • DarkFireflies • Shrnutí povídek • komentováno 327× • zobrazeno 31540×

Přísahej - píše se... 

 

 

Spoluautorská s Kajka007

Stav: rozepsaná

Počet kapitol: x

Obsah: Co přesně znamená, když je všechno naruby? Co třeba tohle: Bella je upírka a Edward člověk! Dva odlišné druhy, které by se snad ani neměly potkat, jenže... Bella se náhodou dostane k práci óperky. Ona ví jen to, že má hlídat malou Rosalie, blonďatou holčičku, která je podle agentury hotový andlílek.
Ale! Co když bude mít Rose stašího dospívajícího bratra, kterého jejich rodiče dají Belle taky tak trochu na starost? Jak se zvládne poprat s tím, že má hlídat rozmazlenou holčičku a flegmatického maturanta? Zůstane vše jen na profesionální úrovni?

* 1. * 2. * 3. * 4. * 5. * 6. * 7. * 8. * 9. * 10 *

* 11. * 12. * 13. * 14. * 15. * 16. * 17. * 18. * 

 

---

 

 Spoluautorská s Kajka007

Stav: Rozepsaná

Počet kapitol: 50

Obsah: Bella se stěhuje do Forks. Má za sebou velmi těžkou minulost na kterou nemůže zapomenout - přišla o dítě. Začne pracovat jako učitelka v mateřské školce, protože chce být nablízku dětem. 

Tam se seznámí s pohledným Edwardem Cullenem, který do školky vodí svou adoptovanou dcerku. Jednoho dne se ale objeví komplikace a hrozí, že Edwardovi dceru vemou. A jediný kdo mu může pomoct je Isabella. Pomůže mu, i když ví, že jí to samotnou může zničit?

* 1. * 2. * 3. * 4. * 5. * 6. * 7. * 8. * 9. * 10. *

 * 11. * 12. * 13. * 14. * 15. * 16. * 17. * 18. * 19. * 20. *

* 21. * 22. * 23. * 24. * 25. * 26. * 27. * 28. * 29. * 30. *

*  31. * 32. * 33. * 34. * 35. * 36. * 37. * 38. * 39. * 40. *

* 41. * 42. * 43. * 44. * 45. * 46. * 47. * 48. * 49. * 50. + epilog *

Trailer k této povídce vytvořila má spoluautorka a podle mého názoru se jí velmi povedl. :)

 

---

 

Stav: Dokončená

Počet částí: 12

Motto: Láska je na hřišti života vždy favoritem, rozum tím posledním dobíhajícím hráčem.

Obsah: Příběh o Esmé, dívce, které celý život scházela láska. Nakonec ji nachází tam, kde by neměla - u upíra, navíc ne tak ledajakého.
Esmé se zamiluje do Jamese a kvůli počátečnímu oblouzení nevidí, do jaké záhuby se žene. nakonec to zjišťuje až příliš pozdě - ve chvíli, kdy se do hry zapojuje bezbranný tvoreček, který řádně zamíchá kartami. Dokáže se Esmé vypořádat se svým životem?
Tato povídka bylo mou prvotinou, proto je dost zvláštní a místy uspěchaná.

* Prolog * 1. * 2. * 3. * 4. * 5. * 6. * 7. * 8. * 9. * 10. * Epilog *

 

---

 

 Stav: v přípravě ;)

Počet kapitol: cca. 15

Obsah: On proplouvá svým bezstarostným životem, ona se snaží vyhrabat ze studeného dna...

Bella měla všechno, nebo si to alespoň myslela. Ke štěstí jí stačila její dcerka, která pro ni byla vším. Jediný den ale stačí k tomu, aby se její život změnil v nekončící noční můru. Její dcera se ztratí ze školky a nikde po ní nezůstane jediná stopa. Přece jen ale existuje ještě poslední naděje - až neuvěřitelně přitažlivý Edward Cullen, který toho má s Bellou společného víc, než by si myslel. Ale i on má tajemství, o kterých se nesmí nikdo dozvědět...

 * 1. (100%) * 2. (70%) * 3. *

Můj první pokus o trailer a také to tak vypadá. ;)

 

 Srdce ve sklenici

Edward v roli "záporáka", zklamaná Bella a dítě běz otce... Songfic.

  Raději zemřít, než být bez tebe
Bellina cesta za minulostí a hořký konec.

Andílku, vrať se
Ne každá bolest časem zmizí...

Slzy za úplňku
Člověk se nejdříve musí dostat na úplné dno - teprve poté se od něj může odrazit.

Tajemství motýlích křídel

 Když člověku odejde polovina duše...

 Počkej ještě chvilku - 1. - 2. - 3.

Jak chutná opravdové zklamání?

Drabbles

- Moje malá holčička - Moje maminka nezemřela! - Budu na tebe čekat -

Odpočívej v pokoji - Nepočkal jsi na mě - Měsíc za úplňku -

Učený z nebe nespadl - Jediné slovo - Zbytečná - Piknikový koš - Druhý otec -

 

Začátek je zde klasický - Bella po odchodu Edwarda. Bella se po čase smiřuje s tím, že Edwarda už neuvidí. Netuší ale, že jí osud do cesty přivede Volturiovi. Ti ji chtějí zabít, protože toho ví o upírech příliš mnoho. Bella již nevěří v záchranu, ale co když je tu přece jenom naděje? A co když má ta naděje bronzové vlasy a Bella ho moc dobře zná? Vzpomene si na Bellu Edward, nebo bude jenom přihlížet její smrti?

 

Bella deset let po Edwardovo odchodu pracuje jako lékařka na chirurgii. Jednou se ale setká s podivným případem, který dá zabrat nejen jejím pracovním schopnostem, ale také jejímu srdci. Co když je to ale celé ještě složitější, než si myslela? Co když má opět co dočinění s upíry? 

A co Edward? Vybere si štěstí pro sebe, nebo pro syna, kterého z celého srdce nenávidí?

 

 Laktační psychóza... Duševní porucha, po které matka odítá své dítě, často se k němu chová agresivně a když se neřeší, mívá tragickou dohru. Co když se Bella s touto poruchou osobně setká? Zasáhne Edward dříve, než bude pozdě?

Bella přijíždí do Itálie s vidinou klidné dovolené. Na hotelu ale poznává průvodce, který jí dokáže až nečekaně zamotat hlavu...

 

Jsi na řadě!
Příběh jako každý jiný a v hlavní roli samozřejmě Edward a Bella. Co když ale něco brání jejich lásce? Co když by měli zůstat jen přáteli? A hlavně, co když je Bella adoptivní dcera Tanyi, která je do Edwarda bezmezně zamilovaná? Bella navíc skrývá tajemství. V životě nikdy nic nedopadne tak, jak bychom si představovali a stejně tomu bude i v této povídce.

 

Můj anděl strážný
 Krátká jednorázovka o síle lásky, která ale nemá šanci vyhrát nad osudem.
Edward pozná lásku, ale poněkud v netradiční podobě - ač si to sám nechce přiznat, zamiluje se do pětiletého děvčátka, které přišlo o oba rodiče a je vychováváno nezodpovědnou tetou. 
V den, kdy ji uvidí, si dá slib, který ale nebude tak snadné splnit - že malou Bellu uchrání před okolním světem...

 

Bella - dívka, která se ničím neliší od ostatních. Nebo se to tak alespoň na první pohled zdá být. 
Skrývá tajemství, se kterým si sama nedokáže poradit - místo svých vlastních snů se totiž v noci propadá do budoucnosti a bývá svědkem těch nejhorších situací - vražd, přepadení i pádů letadel. Na tom by ale nebylo nic zvláštního, kdyby se její sny během několika dnů nestávali skutečností.
Jedné noci se jí ale zdá o vraždě, která se nezdá být tak všední... A v kterém hraje jednu z hlavních rolí právě ona. Rozhodne se zakročit? 

Autor: DarkFireflies (Shrnutí povídek), v rubrice: Shrnutí povídek

Sdílet

Diskuse pro článek Povídky od DarkFireflies:

Ájo,
ne to teda fakt nejsem. Ten komentář si zasloužíš! A dobrou náladu taky. Vždyť život je fajn, ne? Kdybych to uměla, napsala bych ti i hezčí komentář, ale na to můj pidi mozeček nestačí. Promiň...

Budeš to muset pochopit. Mně se tvoje povídky prostě líbí! Já je naprosto miluju!
Ale ano, je báječná, senzační i dokonalá, jen si to neumíš přiznat.

Ano, ty a vydat knížku. Jak realná představa. Věř mi, vyneslo by tě to možná i do Hollywoodu.
Za věnování MUSÍM děkovat. Ty věnuješ, já děkuju, ok?

Jo, Victoria. Uznej, není u všeho? xD I na tom maturitním plese ve Forks byla. Baba jedovatá. xD
Tanya, ta blonďatá barbína to nějak bude muset vydržet.
Edward? No, asi mu udělíš lepší konec než já. ten můj by zněl: Unést a znásilnit.
Bella? Jelikož jsem ji mám i nemám ráda, tak jí přece jenom dopřeju dobrý konec. Proč ji nemám ráda? Zabírá mi Éďu! Sokyně jedna hnusná!

Ano, jsem opravdu ráda! A teď si musím jít ten drabble přečíst. =D

Ne, pozastavení nebude. Před chvilkou jsem tam šoupla další díl OL. =D

Jsem sice děsně líný povaleč , ale do psaní spoluautorské povídky společně s tebou se mi DOOPRAVDY chce.
P.S.: Doufám, že mé komentáře u Počkej ještě chvilku, alespoň trošku potěšily.

Andry, (můžu ti tak říkat?) :)
Promiň, že jsem na tvoje poděkování na mém shrnutí neodpověděla hned, ale nebyl čas. Takže... Vůbec nemáš zač, protože tvoje věc i se mi OPRAVDU moc líbí. Jinak Ti chci na oplátku poděkovat za tvoje neméně úžasné komentáře u mých povídek. Jo a chci se zeptat... Nechtěla bys třeba někdy zkusit napsat něco společně? Jsi totiž úžasná a moc hodná holka.

Andy,
je to samozřejmost. Nedohaduj se. Samozřejmostí a maličkostí to stejně zůstane. Nic s tím už neuděláš. Chňápeš?

Musím děkovat. To je taky samozřejmost. Považuji to za slušnost. Je to automatické. S tím taky nic neuděláš.

Jasně, já se budu těšit na jakoukoliv povídku od tebe. Samozřejmost, ne? Na všechny se těším! A jsem velice překvapená, že chceš NV dopsat zrovna kvůli mně. Hrozně mě to potěšilo. Ale nechápu, proč nad tím jen tak nemávneš rukou. Zrovna nade mnou? Jsem bezcenná. Nula.

Čas je neúprosný. Nezastavíš ho. Ale já moc dobře vím, že to moc dlouho nevydržím. Projeví se moje hyperaktivita. Vezmu si do hlavy, že to prostě musím všecho stihnout. I kdybych měla večer v 9 hodin večer padnout hub-- k zemi. Psaní mě vždycky bavilo, ale neměla jsem k tomu žádnou příležitost.

Hele, víš, že to, když přestanu na tyto stránky chodit má i své výhody? Aspoň za mnou přiletíš. Budu ráda. Těším se na tvou návštěvu. Nakonec mě donutíš nenásilným způsobem k tomu, abych sem opravdu přestala chodit. Protože přímo lačním po tom, abych si s někým mohla pokecat česky.

Ne, všechny nejsou kritické, což nechápu, protože jsem čekala, že mě lidi budou kritizovat hlava nehlava. Jak jsem napsala; kritiku slýchám každý den. To víš, fotograf se vždycky navzteká, že nestojím taklhe a takhle, že se netvářím takhle a takhle... Blablabla!
Přesně! Alespoň vím, co zlepšit. Nevadí mi to. Chybami se člověk učí, ne? Něco to v sobě má. Už jsem si to párkrát ověřila.

Haha, já se ptám, jestli ze mě vůbec NĚCO bude. Rozhodně nechci skončit jako nějaká prodavačka s mastnými vlasy ve fastfoodu. Bože, jenom to ne. Fuj! Jak já tu obezitu nenávidím. Hele, řekni, jak držíš tu dietu? Potřebuju na to recept.
Já a modeling? Existuje toto spojení vůbec? No, dneska jsme taky něco natočili, ale vypadám tam jako... ehm, rozhodně ne jako člověk.

PS: Můžu ti říkat Andy? Nebo Andrejko? Světluška se mi už zdá opotřebovaná. Nebo máš nějakou speciální přezdívku? Napiš, nerada bych tě oslovovala nějak nevhodně.

Ne, nejsem zlatá. Já jsem... Nebudu tu sprostá.
A ty nemusíš děkovat, to je přece samozřejmost, ne?

Ale to víš, že mám za co děkovat. To je taky samozřejmost! To děkování myslím.

Samozřejmě, že to vždycky myslím vážně!

Je mi líto, že jsi NV pozastavila, ale já mám asi co mluvit, že? Já už jsem s tím dneska sekla. (<a href="http://www.stmivani.eu/37-shrnuti-povidek/povidky-od-scarlettcullen/" rel="nofollow" onclick="return !openWindow(this.href);">www.stmivani.eu/37-shrnuti-povidek/povidky-od-scarlettcullen/</a> )

No co? Alespoň jsem měla záminku vyrábět nové nadpisy, začalo mě to bavit. Jsem se vyřádila, vyrobila jsem jich asi 20 a potom z nich jeden vybrala. Stejně je to hrůza, ale já jsem ráda, že jsem něco sesmolila.

Vypadá to, že jsem udělala kravinu. Že já vůbec pokráčko DOP zveřejňovala. Asi ho nechám smazat, protože na to stejně nebudu mít čas a lidem se to moc nelíbí. Ale co. Já byla za kritiku ráda. To mi ani tak nevadí, ale nevím, kdy bych napsala další díl. Možná, že až začne škola, tak zase něco napíšu, ale pochybuji...

No, vypadá to, že tohle není pro mě. Ze mě stejně žádný spisovatel nikdy nebude. Spíš si nazuju boty s podpatky, namaluju se, obléknu se a jdu se nechat fotit. Jo, a budu poslouchat ty jejich kecy, že jsem fotogenická. A včera jsme natáčeli tu reklamu, dneska to musíme dotočit. Docela mě to baví. Možná přijjde další nabídka na film. Když už jedna přišla...

Zatím pp. Teď aspoň budu mít čas číst povídky ostatních lidí, když už nepíšu ty svoje. Jsem ráda.

Poslušně hlásím, jednorázovka dobrovloně přečtena a okomentována. Nevadí, že jsi napsala na shrnutí - a už vůbec neotravuješ!

Souhlasím! Ani nevíš, jak jsem ráda, když dáš vědět. Jsem ráda, že už ji máš napsanou! Jinak.. Jsem ráda že se ti komentáře líbí... Je to to nejmenší, co můžu udělat. Ale opravdu nemáš za co děkovat... Taky mám obrovskou radost, když najdu tvůj komentář v nějakém mém článku (ať je to shrnutí, drabble nebo povídka). I já ti musím poděkovat! Děkuji!

Ne, to teda opravdu nejsi.
Nad DOP se moc neraduj, stala se z ní ještě větší hovadina. Musím to nějak přepsat, protože tohle je...
Jasan, hodím ti to tam.

Ech? Obdivuji tvoje zapálení k psaní povídek. Mě se dělá z wordu zle. Protože vím, že to stejně budu ještě znovu přepisovat. =/

Úkoly na prázdniny? To ani v Americe! Asi bych to nepřežila. Od čeho jsou pak ty prázdniny, že?

A co tančíš? Já bych měla asi taky začít trochu cvičit. Nechci na to úplně zapomemnout. Když už to tak trochu umím... Navíc chci trochu zhubnout. No, aspoň pět kilo. Sice budou v agentuře nadávat, protože nesmíme mít míň než 36 kg, ale to je fuk. Připadám si tlustá...

Kámošky? Nj, s těma jsem byla po celé prázdniny. Na dovolené, na druhé dovolené, pyžamová párty, večírky, mejdany a pařby, grilovačky, nákupy... Skoro všude mě aspoň jedna doprovázela, ale stejně se mi zdá, že je pořád zanedbávám.

O prázdninách je to peklo pro mě, protože každý má moc volného času, tak proč ho nevyužít, že? A taky většinu z nich napadne, že by si mohli povyrazit zrovna se mnou, což nechápu... Bože, těch smsek a telefonátů, co dostávám. Hrůza! Ale vždy je mi líto, abych je odmítla, takže s nima nakonec stejně jdu.

Škola je sice taky blbá, ale můžu se na ni vymluvit. Ale už vidím ty nafoukané káči ze třídy, co mě pořád pomlouvají jenom proto, že závidí. Sice nevím co, ale neřeším to. Ale v Čechách je to horší, než v USA. Češky mi ještě závidí, že jsem z Ameriky. Slepice! Ani neví, jak těžký je tam život. Rozmyslely by si to.

To je mi líto. Mně už umřela jedna babička a i děda. Teta potratila. Potom polovičně umřela kámoška. Neumřela úplně jenom je... Mrtvá pro to, co toužila dělat. Tak to dělám místo ní! Já už jsem se s tím naučila vyrovnávat. Já taky jednou umřu, tak co? Jsme jenom lidi. Ne že bych nad tím mávla rukou, nedejbůh, vždycky ukápne nějaká ta slza, ale už netrpím dva roky potom.

Chudák sestřička, já malé děti zbožňuji! Neboj se, ona se z toho určitě dostane. Já bych chtěla a nechtěla sourozence. Má to klady, ale i protiklady. Ale já ho mít stejně nemůžu. Rodiče se rozvedli, takže není s kým mít sourozence. A pochybuji, že by mi táta dovolil, abychom někoho adoptovali.

Tak jsem se zase rozepsala, radši pádím.

Jojo,
je to mnoho. Ani mi to nepřipomínej. Škola se zvládnout ještě dá. (No, i když se stěhuju každou chvíli, ale dá se to.)
Koníčky? Hehe... Já jich mám. Taky jsem jezdila na koních, naposledy před dovolenou. Já jezdila i závodně, ale to už je tak tři měsíce zpátky...
Potom ještě chodím na kickbox, kde musím taky často trénovat.
Pak mám taky jednou za čas zpívání. Musím občas nahrát demo a tak... =/
S klavírem jsem sekla před rokem. Lezl mi na nervy!
Ráda taky hraju golf, proč ho nevyužít, když máme soukromé velké golfové hřiště, že?
Tančení? To byla moje smrt. Já dělala hip-hop a disco, ale potom to přešlo na chachu, rubmu, tango, salsu, pasodoble a tak. =D To mě bavilo, ale už nejsem nemohla dál tančit, protože jsem si zlomila nohu. (A můj tanečník/partner byl úplné pako. Sice pohledný, ale prkený. xD)

Ano, koníčků mám hodně. Mohla vypsat další, ale to bylo třeba jenom chvilkové. Asi dva měsíce jsem dělala horolezectví, kvůli prohrané sázce jsem měsíc musela chodit ke skautům (Fuj! Fuj! Fuj!) a další.

No, nesmím zapomenout na divadlo, do kterého ještě pořád chodím. Je toho hodně. Nemám volný ani jeden den. =( A víkendy taky ne. To mě zase otravují lidi z agentury.

Naneštěstí je má rodina roztahaná po celém světě, takže co návštěva, to jiná země.

Do toho ještě kamarádky. Pf... Katastrofa! A ke kamarádkám kluci. To je šílenost. Nevím, jak to mám stíhat. Asi se rozpůlím.

PS: DOP čeká na schválení! ;D

Světluš,
já mám v úmyslu udělat díru do světa, takže o mně ještě uslyšíš! *haha*

Povídky teda dopíšu, ale vzpomněla jsem si, že se mi v počítači rýsuje spoluautorská jednorázovka, takže ta taky ještě bude. Nějak jsem si neuvědomila, že od té doby, co u mě ta spoluautorka/nejlepší kamarádka spala, napsali jsme toho opravdu hodně.

No nic, zvážím, co vydat a co ne. Každopádně se jdu za dvě hodiny přichystat k natáčení. =/ Zase reklama na nějakou drogerii. Pche! Dostala jsem i nabídku na reklamu na tampony, ale tu jsem odmítla. Asi bych se zcvokla!

A co ty? Plánuješ ještě něco na prázdniny? Já se chystám do Karibiku... Jj, tam to bylo hezké a doufám, že taky ještě bude. No, a pak do školy! Musím se rozhodnout, zda zůstanu v Americe či v Česku. A musí si vybrat školu... Chjo!

Přidat komentář:

Nick:

Text: