Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zabil jsem ji...

wallbyjanna


Zabil jsem ji...Jiná verze začátku Stmívání... To by byl konec jejich budoucnosti... Snad se vám to bude líbit :)

Úplně obyčejný nudný den. Pro většinu studentů to obyčejný den nebyl. Nový objekt - Isabella Swanová, dcera policisty Charlieho Swana. Mně to nic jiného nepřineslo, než že jsem její obličej viděl ve všech myšlenkách lidí v jejím okolí. Většinou, když spatřila jejich pohledy, sklopila zrak do mapky školy a trochu se začervenala. Jen další bezvýznamný člověk.

Seděl jsem v jídelně s mými sourozenci a hleděl na svůj plný talíř. Lidské jídlo – fuj… Snažil jsem se ignorovat myšlenky mých bratrů a sester, ale já je pořád slyšel. Snažil jsem se a oni to oceňovali. Snaha jim stačila.

Alice jako obvykle myslela na Jaspera. Emmett se zaobíral představou lovu medvědů, Rosalie myslela na sebe. Jasper byl celý ztuhlý. Musel se hodně ovládat, aby nepřiskočil k vedlejšímu stolu a nezakousl se do hrdla malé zrzavé dívce s černýma očima. Tiše jsem na něj zasyčel.

„Ani na to nemysli, Jazzi. Bude to tak pro tebe snažší.“ Jasper nepatrně přikývl. Alice se na mě usmála. Byla ráda, že se taky snažím Jaspera povzbuzovat a uklidňovat. Emmett se jako obvykle křenil. Rosalie si ničeho nevšímala.  Jako obvykle.

Náhle mě zasáhli naprosto otravné myšlenky Jessiky Stanleyové. Jako v poslední době hodně často jsem viděl obličej té nové dívky. Isabella Swanová každou chvilkou směřovala pohledy k našemu stolu. Jessika nepochybně pomlouvá naši rodinu. Chtěl jsem vědět, co si ta dívka myslí a zaměřil se na její myšlenky. Nic. Ticho. Ačkoli jsem slyšel myšlenky lidí, kteří byli ode mě dál než ona, neslyšel jsem ji. Ticho. Tečka. Možná má stejně tichou mysl jako její otec. S Charliem Swanem jsem se už párkrát setkal. Jeho myšlenky jsou slyšitelné jen z blízkosti. Stejně bude mít neoriginální lidskou mysl, která se opakuje jako přes kopírák. Všichni mysleli stejně. Sklopila oči a začervenala se, když si všimla že na ni upírám pohled. Na pohled hedvábné vlasy jí spadly přes obličej a tvořily jakousi stěnu.

„Pojďme…“ sykl jsem směrem k sourozencům. Ze všech myslí se ozvalo jednoznačné ano. Zvedl jsem se a vykročil směrem k pultu na odkládaní nesnědeného jídla a táců s talíři. Všichni mě následovali. Hned co jsem uklidil tác s netknutým jídlem, jsem zamířil k učebně biologie. Celou dobu jsem cítil pohled Isabelly Swanové v mých zádech.

Vkročil jsem do učebny a sedl si na své obvyklé místo. Seděl jsem sám. Samozřejmě. Lidské instinkty jim napovídaly, že jsem tak nějak nebezpečný. Vybalil jsem si učebnice a sedl si do lavice. Čeká mě hodina plná nudy.

Po pár minutách jsem uviděl v myslích v mé blízkosti obličej té dívky. Má teď taky biologii. Nebohá dívka – poslední volné místo je vedle mě. Šla velmi nejistě směrem ke katedře učitele. Jemně se usmívala. A pak to přišlo. Nádherná vůně, linoucí se zpod její kůže, mě div nevymrštila z lavice. Celý jsem ztuhl. V krku mě pálilo jako ještě nikdy. Jako by mi do něj hodili zapálenou louči. Stovky zapálených loučí. V ústech se mi začal hromadit jed. Nemyslel jsem na nic jiného, než jak ji zabít. V hlavě se mi rodily plány, jak zmasakrovat celou třídu – svědky - a zakousnout se do hrdla té dívky. Nebylo žádné zábrany, která by mě přinutila to neudělat. Prudce jsem vstal. V očích mi plálo, vycenil jsem zuby.

„E-Edwarde. Co se s vámi děje?!“ ustrašeně koktal učitel. Cítil jsem na sobě zděšené pohledy studentů. Nejvíce jsem se soustředil na zděšení v obličeji Isabelly Swanové. Usmál jsem se. Krutě a nelítostně. Bellu si nechám na konec. Začal jsem lámat vaz všem lidem v místnosti. Za několik setin vteřiny jsem zmasakroval půlku třídy. Vrhnul jsem se na druhou půlku a na učitele. Dalších několik setin vteřiny. A pak, obklopen mrtvolami studentů, kteří mě neustále otravovali svými myšlenkami, jsem se obrátil na Isabellu Swanovou. Na jejím jemném obličeji se rozprostíral strach, jaký jsem ještě neviděl. Nemohla křičet. Ze šoku. Klepaly se jí kolena. Začala pomalu couvat. Na obličej se mi vydral krutý úsměv lovce. Zabijáka. Pomalu jsem k ní vykročil a začal se k ní přibližovat.

Ze rtů se jí vydralo mělké a strhané ne. Z očí jí vyhrkly slzy. Na malou, malinkou chvíli jsem pocítil lítost. Ale teď jsem nemohl přestat. Netvor byl silný jako nikdy.

„Prosím…“ chraptěla. Uchechtnul jsem se. Pak jsem k ní přistoupil a něžně jí položil ruce ze strany na tváře. Těkala očima po mém obličeji. Setřel jsem jí slzy a přiložil rty na její teplý krk. A pak se jí zakousnul do tepny na krku. Teď už křičela – reflex. Ne, nekřičela. Řvala a ječela. Pak její tělo ochablo a křik ustal. Nechal jsem její křehkou postavu dopadnout na zem. Slyšel jsem z chodby hlasy a rychle vyskočil z okna třídy. Tam jsem rychlostí blesku přeběhl parkoviště a utekl do lesa. Ukojil jsem žízeň. Její krev byla tak lahodná… A teď jsem si to uvědomil. Zabil jsem nejmíň dvacet lidí. Zabil jsem tu nebohou čistou dívku, která by nikdy nikomu neublížila. Všechno jsem to udělal, kvůli mé sobecké touze po její krvi. A pak mi na mysli stanulo jedno slovo. Jedno jméno. Carlisle…

 

Poprvé jsem napsala něco jiného, než parodii… Tak snad se vám to líbilo :).



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zabil jsem ji...:

 1
16.05.2011 [21:37]

AalexTak tohle bylo perfektní. Edwardova noční můra. Naprosto skvěle napsané a výstižné. Drastické, ale přesně takové, jaké by to bylo, kdyby se Edward neovládl. Patří ti můj potlesk. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!