Jak se do hradu ve Volteře dostala Heidi? Kdo zařídil její smrt?
19.08.2011 (15:15) • Kika57 • FanFiction jednodílné • komentováno 21× • zobrazeno 2579×
„Už jen chvilka.“ V celém sále se ozýval šepot.
Nikdo se nemohl pořádně dočkat. Po podezření musela začít Viola vodit lidi pouze dvakrát do týdne. Každý upír na hradě se nemohl dočkat té chvíle, kdy se rozevřou vrata. Kdy vstoupí chodící krevní konzerva. Nikdo se nemohl dočkat chvilky, kdy se špičáky zakousnou do krásně odhalené a tepající krční tepny. Kdy se ta teplá, rudě zbarvená tekutina dotkne jejich nedočkavého jazyka a poté hlouběji do krku. Kdy ukojí tu neskutečnou touhu a bolest zmizí. Zmizí a tělem se společně s krví roznese klid a pocit uspokojení.
Aro, jeden z nejhlavnějších upírů sedající na prostředním trůnu, se koukal na čekající a nedočkavé upíry. I on kdysi býval takový. Je to jen o zvyku a nepoddajnosti. Nenechat se ovládnout touhou a být schopen myslet na něco jiného, co zaměstná jeho mysl aspoň na nějakou chvilku.
Po jeho boku stáli i jeho bratři – Caius a Marcus. I oni se uměli natolik ovládat v přítomnosti nějaké krve, aby nepůsobili jako novorození. Oni, společně s mladým Alecem, dávali pozor, aby se nikdo nevrhl na návštěvníky a nebohou Violu – lidskou dívku, která sháněla lidské oběti.
Před krmením má vždy hlavní slovo Eleazar. On rozhoduje, kdo zemře, nebo komu bude přidělen věčný život. Musí člověka po člověku prozkoumat a zjistit, jestli má nebo nemá nějaký dar. Svým způsobem je objevování nových upírů zajímavé, ale přeci jenom zdlouhavé. Hladoví upíři jsou hladoví upíři…
„Vítejte, Violo… Už se na vás čeká.“ Upíři v celém sále konečně uslyšeli to, co tak očekávali. Ve vedlejší místnosti – recepci už byla Viola s lidmi.
„Teď se podíváme do nejstarší části hradu. Je to…“ Její vyprávění přerušil ohlušující otevírání dveří, které netrpělivě otevřel jeden z upírů.
„Děkuji, Demetri,“ usmála se. I ona měla své touhy.
Jednou z nich byl on. Krásný, ale pro ni nedosažitelný upír. Tolik si přála být jako on. Přála si ochutnat jeho rty a někdy její fantazie šahala mnohem dál než k pouhým vášnivým polibkům. Milovala ho, ale on v ní viděl pouhou potravu. Nižší životní druh. Však kdyby byla stejná jako on… To si i myslela. Myslela stejně jako ostatní lidské dívky, které kdy na hradě pracovaly a budou pracovat, že i z nich se jednou stanou upíři, ale budou pouze potravou…
„Vítej, Violo! Koukám, že vedeš hosty.“ Z plna hrdla se Aro začal smát. Miloval beznaděj, strach a paniku v očích svých obětí. Miloval, když někdo křičel bolestí a žadonil o smrt, kterou mu milerád dopřál.
„Jistě, můj pane.“ Zdvořile se uklonila a dala tím najevo svou úctu a oddanost.
„Eleazare?“
„Jistě.“ Jistým krokem vyrazil vpřed mezi lidi, kteří mu zděšeně ustupovali. U každého se pozastavil a zahleděl se mu do očí. Hledal někoho výjimečného. Někoho, kdo by se mohl připojit k řadě slavných Italů.
„Ty oči… Zabijí nás… Bože! Ochraňuj nás!“ Prosby, modlitby, děs, strach a panika se dostávaly na povrch. V celém sále vládlo napětí a očekávání.
„Mě nezabiješ,“ ozvala se žena, které právě koukal do očí. Pozastavil se u ní a zkoumal ji pohledem. Něčím ho fascinovala. Něco z ní cítil, ale nevěděl co.
„Proč myslíš?“ Stále si koukali do očí. Ani jeden nepřerušoval oční kontakt.
„Proč bys to dělal? Nemáš k tomu důvod.“ Její povýšený úsměv vyhrál.
„Ona!“ Jediné slovo se neslo sálem a hned to rozpoutalo šílenství. Každý se rozeběhl a snažil se co nejrychleji ukojit tu slast. Pouze Viola a žena, u které byl odhalen nějaký talent, byly ušetřeny.
Po celé místnosti byla mrtvá těla. Několik upírů je odnášelo a mezitím přešel Aro blíže k ženě.
„Kdo jsi?“
„Heidi.“ Ani jedno zaváhání. Po celou dobu, co byla v přítomnosti upírů, nedala najevo jakoukoliv emoci. Nezalekla se ani krvavě rudých očí.
Aro otočil svůj pohled na Eleazara a čekal, co mu k ní poví…
„Její dar je zvláštní. Každý člověk, nejsem si jist, jestli i upír, udělá to, co chce…“ Nevědomky vyřkl ortel německé ženě, která přišla na prohlídku krásného města.
„Vítej, Heidi!“ Po těchto slovech se hradem nesl pouze křik způsobený bolestivou proměnou.
Pokračování - Máš smůlu, Violo!
Tak co na to říkáte? Vystřídala Violu ta pravá?
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Vítej, Heidi!:
Ejha, to bolo skvelé. Doteraz cítim ten adrenalín. Priznám sa, že Violu mi bolo ľúto, celkom by sa možno k Demetrimu hodila... Takisto Eleazar bol v tejto poviedke veľmi zaujímavý a iný... Aro nemal chybu, ten sa musí ako vždy prejaviť svojou milosťou.
Heidi ma prekvapila... Volturiovcov si získala svojou sebaistotou a hrdosťou, teda Eleazara upútala. Bolo mi ľúto aj tých ľudí, ktorí zomreli.
Perfektne napísané, krásne, výstižné, adrenalínové, pekné a veľmi sa mi to páčilo.
Kika, znova si dokázala, že vieš písať perfektne a zaujímavé príbehy. Len tak ďalej, zlato.
Kika- nemala úspech?! ved je úžasná!
PetraCullen: Taky mám raději Cullenovi, ale pokusila jsem se pochopit i tu "temnou" část. Děkuji za komentář)
DarkFireflies: Komentář vůbec není zmatený, ale moc krásný! Moc ti děkuji za pochvalu a komentář. Jsem strašně ráda, že se ti povídka líbila a je fakt, že je kratší... Moc děkuji!
patulka13: Co se dělo s Violou dál vůbec netuším. Každopádně ti taky moc děkuji. Jsem moc ráda, že toleruješ moje (někdy) šílený nápady, pořád je čteš a věrně komentuješ. Moc ti děkuji... Jsi zlatá!
Cora: Děkuji za komentář.
Victoria1: Děkuji. Jsem ráda, že se ti to líbí.
ada1987: Moc ti děkuji za komentář. Jestli bude něco dále o Viole netuším. Tahle jednorázovka neměla moc úspěch, tak netuším, jestli by někdo četl pokračování.
úžasné! rada by som si prečítala aj pohlad Violy a prečítala si o jej smrti.
To je úžasný. Super nápad a perfektní provedení. Absolutně nemám slov.
wow... nádherný! Nechápu, jak pořád můžeš mít tak skvělé nápady! Takže... Aro potom Violu zabil? Nebo... ji přeměnil? Hm... zajímavý... hooodně zajímavý takže, takže, dál... Viola se snažila o Demetriho, on ji bral jako potravu... chudák holka, asi to neměla lehké... a pak přibrala tu Heidi a všechno bylo... v háji už ani nevím, co k tomu všechno psát... každopádně je to opravdu nádherný! hodně jsi mě překvapila!!!
Ty....bláho!! Já nemám slov (ten komentář asi bude poněkud zmatený). To bylo skvělé, úžasné, dokonalé, originální, neuvěřitelně dobře napsané. Začala jsem číst a najednou jsem byla na konci. Nechápu, jak tě vůbec napadlo! Je to vážně skvělé Děj byl skvělý a v tvém podání to bylo prostě skvělé! Máš ohromný talent! Tohle se ti vážně povedlo.
promiň, on ten komentář asi nedává smysl Takže abych to shrnula - bylo to neuvěřitelně skvělé. Upíří pocity byly skvěle vyjádřeny, dokázala jsem se do příběhu skvěle vžít. Jsi skvělá autorka!
Takže komentuji, jak si chtěla! Ale když jsem nevyspaná budou ze mne padat blbosti. Takže tahle ta jednorázovka byla poněkud zajimává a tajemná. Ponořila jsem se do děje takže jsem nemohla uvěřit, že je konec. Moc se mi líbila! Ale ty chutě těch upírů no blé! Zlatí Cullenovi! koment je na světě alelujááá! a mi hráblo radši půjdu tak papa.
Ahoj,
Článek jsem ti opravila, ale pro příště pozor na tyto chyby.
* Pozor na objetí/oběti. Oběť je např. padlý člověk ve válce. Objetí je přátelské gesto.
* Mrtvá těla byla, ne mrtvé těla byla.
Tak pro příště.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!