Bellu poslední dobou sžírá nejistota. Bojí se, že ji Edward opustí...
Tato kratičká jednorázovka měla být původně drabble, takže nevím, jaká je. Snad se bude alespoň trošku líbit.
14.09.2011 (21:00) • Missao • FanFiction jednodílné • komentováno 22× • zobrazeno 2737×
Už jsem se s tím naučila žít. S tou nejistotou, že mě Edward znovu opustí. Slíbil mi, že ne, ale slíbil to i předtím a stejně odešel. Bála jsem se toho.
Poslední dobou jsem v jeho očích vídala... něco zvláštního. Připomínalo mi to tu dobu, kdy se chystal mě opustit a já to nevěděla. Bolestný výraz, velmi dobře zastíraný. Musela jsem si s ním ihned promluvit. Jenže co když mi nic neodpoví? Byla jsem bláhová, že jsem tuto myšlenku zahnala až na samý okraj hlavy, ale v mé mysli to zůstalo. Díra se uzdravila, jakmile jsem zjistila, že jsem... nedokázala jsem to vyslovit. Jen pomyslet.
Těhotná.
Nevěřícně jsem se nad tím slovem zamyslela. Být matkou chtěla být vždycky Rose. Neuměla jsem si ji představit v roli matky. Nešlo to. A stejně těžké bylo představit si Edwarda v roli otce mého dítěte. Jeho dítěte. Našeho.
Jednou večer, když jsem usínala na jeho hrudi, musela jsem se zeptat. Nešlo se nezeptat.
„Chceš mě zase opustit?“ zašeptala jsem. Musela jsem mu to říct přímo. Nechtěla jsem chodit kolem horké kaše.
„Jak tě to proboha napadlo?“ zašeptal nevěřícně. Vzal do rukou můj obličej a plnou silou svých očí se díval do těch mých.
„Jen, že... vypadá to tak. Cítím se tak. Bojím se.“ Lehce mě pohladil po tváři.
„Bello, to já se bojím, že mě opustíš. Poslední dobou u tebe slýchávám něco... jiného. Nevím co, ale jako by to k tobě patřilo. I tvá vůně se změnila a mě prostě trápí, že nevím proč. Bolí to.“
Pozorně jsem poslouchala. Takže tohle ho trápí. Moje malé tajemství, o kterém nemá ponětí. Ale brzy ho mít bude.
„Existuje na to jednoduchá odpověď. Edwarde, já... jsem těhotná,“ šeptla jsem a dívala se přitom do jeho zlatých očí. Jenom na mě nevěřícně zíral. Chvíli přemýšlel, ale přitom naprosto ztuhl. Jeho výraz byl najednou vzdálený kilometry odsud. Neslyšela jsem ani šepot jeho dechu. V místnosti bylo slyšet jen zrychlující se bití mého srdce, protože i já jsem nedýchala. Ale jakmile jsem si pomyslela na miminko a že ono dýchá, když dýchám já, zhluboka jsem nasála vzduch do plic.
„Edwarde, co je?“ zeptala jsem se nejistě. Jak zareaguje? Nemohla jsem mu to říct jindy? Až by mi pomalu začalo růst bříško? Ale jeho výraz se nezměnil. Nepohnul se ještě nekonečně dlouhou minutu, která mi připadala jako věčnost. Jeho vzdálený výraz byl pryč, nahradil jej výraz velmi vážný.
„Ale upíři nemohou mít děti, Bello.“ Zakroutil nad tím hlavou. A mně hlavou jako blesk šlehla jedna bolestná myšlenka. Co když ho nechce? Zavrhne jej? Nebo bude chtít, abych... Nedokázala jsem tu větu domyslet.
Najednou a z ničeho nic mě začal radostně líbat. Takže je šťastný. To jsem poznala podle toho, že začal dýchat a když se ode mě odtrhl, na tváři mu zářil andělský úsměv.
„Bello, víš co jsi udělala?“ zeptal se, ale dál se usmíval. Co jsem měla udělat? Nechápala jsem to, ale než jsem začala znovu přemýšlet, znovu mě začal líbat, tentokrát lačneji. A já mu polibky stejně naléhavě a s radostí oplácela.
„Co jsem udělala? Napovíš mi?“
„Bello, udělala jsi mě otcem, to je ten největší dar, který můžu dostat.“ A já jsem neměla slov.
„Miluju tě. Nemáš ponětí, jak moc,“ zašeptal těsně u mé tváře.
„Já tebe taky. To ty nemáš ponětí jak moc.“ Uchechtl se.
„Asi mám, když mi dáváš tenhle ohromný dar...“
Nevím, jaké to je, mně se to zrovna nezamlouvá, ani jsem si nenaplánovala, že tuhle kratičkou jednorázovku napíšu. Nejdřív to měl být malý drabblík. Pak větší drabblík. Pak z toho vznikla jednorázovka. Upozorňuji, že jsem to napsala, když jsem zrovna neměla co dělat.
Autor: Missao (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Víš, co jsi se mnou udělala?:
dobrý
páni, vážně mě mooooc těší, že se vám povídka líbí
Veľmi pekné, nežné, romantické.... :-)
Tak to bylo opravdu nádherně napsané a zpracované. Fakt dokonalost.
jeeeeeeeeeeeeeeeeejjj kráásne ja som sa aj bála ako Eddie zareaguje.
Pááni, to bylo překrásné. Tak nějak originální, originálně napsané. Krásné. Opravdu nádherná, povedená, úžasná, skvělá, perfektní jednorázovka. Hrozně moc se ti povedla. Tleskám, klaním se a smekám!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!