Slepý chlapec a jeho dívka. Jeho neskutečná láska k očím jeho milé a jeho láska ke hvězdám. Ani jedno už nemá nikdy spatřit.
„Podívej se na nebe, řekni mi, co vidíš, popiš mi to,“ požádal tiše. Slepýma očima marně hledal záři hvězd, které jsme spolu často pozorovali. Byl to on, kdo mě naučil znát jména hvězd a souhvězdí. Teď jen bezmocně tápal ve tmě, která mu byla souzena navždy.
31.07.2011 (18:00) • LeeLee • FanFiction jednodílné • komentováno 29× • zobrazeno 3072×
„Podívej se na nebe, řekni mi, co vidíš, popiš mi to,“ požádal tiše. Slepýma očima marně hledal záři hvězd, které jsme spolu často pozorovali. Byl to on, kdo mě naučil znát jména hvězd a souhvězdí. Teď jen bezmocně tápal ve tmě, která mu byla souzena navždy.
„Vidíš hvězdy,“ pokračoval, „nebe se dnes jen třpytí hvězdami. Jsou všude. Vidím je. Vidím je tvýma očima.“
Otočil ke mně tvář a na malou chvíli to bylo jako tehdy, když jsme se spolu smáli pod starou jabloní za městem. Vždycky mi položil hlavu do klína a já ho hladila po vlasech. Udělal to i teď. Našel si mě po hmatu a já viděla, jak je zoufalý, že to musí dělat. Přitáhla jsem si ho k sobě a zabořila mu obličej do košile.
„Pověz mi, kdy vidíš hvězdy,“ zaprosil.
„Hvězdy vidím pokaždé, když jsem s tebou,“ odpověděla jsem.
„Ne. Nemůžeš vidět hvězdy. Ty mé už vyhasly,“ opáčil hořce.
„Nemluv nesmysly. Když jsem s tebou, vidím nebe, vidím hvězdy. Ty tvé nikdy, nikdy nevyhasnou. Nejsou v očích, máš je tady,“ řekla jsem a položila mu ruku na srdce.
„Nevidím je,“ pronesl zoufale.
„Já je viděla vždycky.“
Chvíli jsme mlčeli. Noční vítr vál něžně kolem nás a čechral mi vlasy, které má tak rád.
„Chci domů,“ řekl tiše a prolomil tak první ticho. Chtěla jsem mu pomoci vstát, ale nechtěl. Musel sám. Lehce jsem se nad tím usmála. Byl stejný jako vždy, tvrdohlavý.
Sotva udělal jeden krok, smekla se mu noha a už ležel na zemi. Ihned jsem byla u něj a zvedala ho. Nechtěl. Zůstal ležet na zemi a ztěžka oddechoval.
„Proč mi pomáháš? Proč? Chci to vědět.“
„Protože tě miluju,“ odpověděla jsem.
„Miluješ. A v tom je ta chyba. Nejsem dokonalý, lásko, nejsem. Je tu tolik věcí, které bych si přál neudělat. Možná jsem se poučil, stále se učím. Nikdy jsem ti to nechtěl udělat. Jen chci, abys věděla, že jsem našel důvod, důvod změnit, kým jsem byl. Důvod začít znovu. A ten důvod jsi ty. Omlouvám se, že jsem ti ublížil. Žiju s tím každý den a pořád mě to užírá. Přál bych si vzít zpět tu bolest, kterou jsi prožívala, prožít ji místo tebe. Místo, abych odešel, jsem měl zůstat. Aby to nemusel být on, kdo tě utěšoval a stíral ti slzy z tváře. Chci, abys tohle slyšela. Abys znala důvody, proč ti teď slibuju, že budu někdo jiný. Nejsem perfektní a vím to. Musíš vědět, že se změním. Našel jsem důvod ukázat tu svou stránku, kterou nikdo nezná. Ani ty. A víš proč? Ty jsi důvod, proč chci všechno změnit. Proč být lepší. Už ti nechci nikdy ublížit. Chci, aby ses smála a neměla důvod se znovu trápit. Odešel jsem, zlomil ti srdce a rozerval tvou duši. Vím to a vím, že jsem za to byl potrestán. Nevidět tvou tvář je ten největší trest, jaký jsem mohl dostat. I kdybych měl za to zemřít, chtěl bych ještě jednou vidět tvé oči. Tvůj roztomilý nosík, i tvé kapánek nesouměrné rty. Všechny tyhle maličkosti tě dělají jedinečnou a nádhernou. Modlím se k Bohu, že jsem se změnil. Že chci jen jediné. Naposled vidět tvé nádherné oči.“
Díval se směrem k městu a já byla projednou ráda, že nevidí. Jeho odchod mě absolutně zničil. Poslouchala jsem jeho monolog a slyšela jsem tu bolest a pravdu čišící z jeho slov. Chtělo se mi plakat, kdybych mohla. Nemůžu.
Kdyby viděl, nikdy bych se mu neukázala, nenechala bych ho být se mnou. Viděl by to, co já v zrcadle. Dokonalou krásku, mramorovou sochu, překrásného anděla. A přesto stvůru. Stvůru s perfektně ostrými zuby a krvavě rudýma očima. To jeho odchod mě k tomu dohnal. Dohnal mě k přeměně v nejdokonalejšího predátora na světě. K přeměně v upíra. Silného, neúprosného a krvelačného vraha. Naštěstí mám Carlislea, který mi pomáhá přizpůsobit se zvířecí krvi. Mám celou jeho - mojí - rodinu.
Přesto tu teď sedím, cítím teplo jeho krve, slyším tep jeho srdce. Je má la tua cantante. Nebýt mého sebeovládání, už by má láska ležela na zemi s rozervaným krkem.
Nechal se oklamat silnější vrstvou oblečení a napodobením mého lidského hlasu.
„Už nikdy neuvidím tebe, tvé oči. Už nikdy neuvidím hvězdy.“
Řekl to tak zničeně, že jsem už nemohla. Nemohla jsem už více snést pohled na jeho bolest.
„Uvidíš hvězdy. Přísahám, že uvidíš hvězdy, lásko.“
Přitáhla jsem si ho blíž a sklonila se k jeho hrdlu.
Jeho výkřik prořízl noční ticho. Než propadl neuvěřitelným bolestem, slyšel mě šeptat:
„Uvidíš hvězdy.“
______________________________________________
Určitě všichni víte, o koho se jedná, i když není nikdo jmenován :)) Nápověda - upír ze ságy je tady člověk... :)
Autor: LeeLee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Uvidíš hvězdy:
Bolo to krásne, nádherné, precítené... Jednoducho dokonalé.
moc na jednorazovky nie som ale na tejto ma spociatku zaujal nazov a tak som si povedala preco ju neprecitat a tak som sa zacitala dnes si ju citam desiaty krat a stale sa nemozem odtrhnut zacala som citat aj ine jednorazonvky v domneni ze najdem nieco podobne tak zaujimave jedinecne ale nic take som nenasla a usudzujem ze ani nenajdem prepac viem ze som sa rozpisala - a to som nikdy nevedela pisat komenty - a preto to zhrnem do par slov nadherne uzasne carovne dufam ze napises znova nieco tak krasne a zelam ti vela stastia k dalsej tvorbe
Přečetla jsem si to dvakrát a jsem z toho pořád hotová ... Nádherný, máš talent
Je to zaujímavý nápad, má to niečo do seba.
Krásna poviedka, naozaj ma zaujala Bolo to také smutné a zároveň romantické, že som nemohla od toho odtrhnúť oči A ten koniec ma fakt dostal
Krásné Je tam toho hodně na přemýšlení:)
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!