„Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy." (Jean Paul) Co kdyby měl Edward mladší sestru? Jak dokáže šťastným životem zamíchat smrt?
25.05.2013 (17:15) • AnnyCS • FanFiction jednodílné • komentováno 6× • zobrazeno 1748×
Seděla jsem v přítmí ve svém skromném pokoji, ve kterém se teď linula jemná hudba Debussyho. V ruce jsem držela pomačkanou fotografii. Už je to tak dlouho. Tak dlouho, co jsem naposledy sevřela jeho dlaň. Nikdy jsem na něj nedokázala zapomenout. Na jeho tvář, náručí, polibky, které mi vždy vtiskl do vlasů. Můj starší bratříček. I má rodina, to všechno je pryč. Edward byl můj starší bratr, vždy mě dokázal rozesmát. Nahrazoval mi otce, který neměl čas. Když jsem se probudila z noční můry, rázem bylo v posteli přeplněno. Malá holčička se tiskla k hrudi svého ochránce. Rodiče neměli moc času a Edward byl pro mě vším. Živě si vzpomínám na čtrnáctiletou holčičku, která propadla úzkosti, jak jí slzičky kanuly po tvářích, když se dozvěděla, že jejich rodiče zemřeli. Truchlila, ale to ještě nevěděla, že přijde horší bolest. Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Ale to není nic divného, mám dokonalou paměť.
Línou chůzí jsem pomalu procházela nemocniční chodbou, křik umírajících byl slyšet všude. Neměli už ani postele, nemocní se váleli na chodbách. Přidala jsem do kroku, už jenom kousek a budu s ním. Vešla jsem do bílé místnosti. Edward ležel na vratké posteli, přikrytý lehkou dekou. Jak jsem ho viděla, hrůzou jsem vytřeštila oči. Nasucho jsem polkla. Chtělo se mi řvát. Tohle už není můj starší bráška, který mě vždy rozesmál. To není pravda, prostě není. Prokletá španělská chřipka. Ležel na ubohé nemocniční posteli, která se div nerozpadala. Tělo zkroucené do nepřirozené polohy a co chvíli přemáhal bolestné zaskučení. Z hrdla mi okamžitě vyšel vzlyk, který jsem se snažila ztlumit rukou. Nechtěla jsem, aby mě takhle viděl.
Edward zvedl pohled a líně se usmál.
„Ahoj,“ jemně zašeptal.
„Ahoj, jak se máš?“ snažila jsem se najít hlas. Co bych dala za to, abych tu ležela místo něj a on byl zdravý.
„Docela dobře, akorát sestřičky mi nechtějí dát pokoj,“ postěžoval si dotčeně.
I přes vzniklou situaci jsem se musela zasmát. Nikdy se o ženy nezajímal, samozřejmě až na mě. Vtiskla jsem mu polibek do vlasů. Mohla jsem vidět jeho nesouhlasný pohled.
„Edwarde, nech toho, stejně už jsem skoro mrtvá, tak je to fuk. Ne, nic neříkej. Brzo budeme zase spolu.“ Zahnala jsem slzy, které se mi tlačily do očí.
„Ať tě to ani nenapadne. Ty jsi zdravá, sestřičko, a když se mi něco stane, ty budeš žít, je to jasné?“ Znovu mi opakoval stejná slova, jako když umřeli naši.
„Odpočívej, ano? Zítra zase přijdu.“ Viděla jsem, jak ho to vysiluje.
Jenom kývl a položil hlavu do polštáře.
Vtiskla jsem mu polibek a odešla. Ten den jsem ho viděla naposled. Když jsem další den přišla, řekli mi, že zemřel. Ale bohužel, jeho tělo se jim někde v tom zmatku ztratilo.
Lehce jsem zatřepala hlavou, abych zahnala vzpomínky. Zradil mě. Podvedl. Všude bylo ticho, jediné, co bylo slyšet, byl můj křik. Slíbil, že mě neopustí, že bude se mnou. Ani brečet nemůžu. Jenom vzlykat bez slz. Ruce se mi začaly třást, přerývaně jsem dýchala, i když jsem to nepotřebovala. On mě tu nechal samotnou, ne celý život, ale na věčnost.
Neboj, bratříčku, jednou se setkáme.
Následující díl »
Autor: AnnyCS, v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Usque ad finem :
super
, pekne
Článek ti bohužel vracím, minimální počet slov je 500. Až si to opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!