Zkusila jsem pro změnu něco emotivnějšího. Snad se mi to povedlo. Songfic o Alici a Jazzovi... :-)
26.01.2012 (19:15) • CrazyWolf • FanFiction jednodílné • komentováno 9× • zobrazeno 1687×
Dívala jsem se na něj, na tvář, kterou jsem znala nazpaměť. Každý milimetr jeho dokonalé tváře, každý záhyb, měla jsem navždy vryté do paměti. Úsměv, který mě i po takové době rozehřál. Oči, ty stále stejné, nestárnoucí oči, plné lásky a porozumění. Kudrnatá hříva v barvě vycházejícího slunce.
Jako by to bylo včera, co se objevil ve dveřích bistra, promočený a nešťastný, jeho vůně zavanula až ke mně. To krásné aroma mě příjemně šimrala v nose, bylo tak dokonalé, až jsem přivřela oči. Vyčnívala mezi všemi ostatními, naprosto si vyžádala mou plnou pozornost.
Podívala jsem se, odkud přicházela, a jeho tvář se otočila ke mně.
Všechno osvětlení v místnosti zhaslo, zářily jen ty světla v jeho očích, když se na mě podíval.
Vůbec poprvé, co jsem viděla tvůj obličej,
myslela jsem, že slunce vyšlo ve tvých očích.
A měsíc a hvězdy byly dary dány tobě,
pro tmu a nekonečné nebe, moje lásko.
Čas se zpomalil, zdeformoval. Byli jsme jen my dva, široko daleko nikdo jiný. Jeho oči ke mně promlouvaly krásnou tajnou řečí, které jsem rozuměla jen já.
Jeho dotek způsoboval výbuchy petard v mém nitru. Jako ohňostroj zářil všemi barvami, rozjasňoval mé vidění, můj sluch, nešlo se od něj odtrhnout.
Díky jeho úsměvu mi vláčněly všechny kosti v těle. Připadalo mi, že jsem jen obyčejná, lidská pubertální dívka, která právě poznala muže svých snů.
Jako by mi dokázal číst myšlenky, odpovídal na mé nevyslovené dotazy, říkal mi, co jsem chtěla, potřebovala slyšet. Patřili jsme k sobě.
Když jsem vůbec poprvé políbila tvoje rty,
cítila jsem pohyb země skrz ruku.
Podobně jako chvějící se srdce a ptáků chovaných v zajetí.
Že tam byl na můj příkaz, moje lásko.
Jemné jako okvětní plátky růží, sladké a moje. Stačily dvě vteřiny, abych věděla, že budou jeho rty už navždy jen mé. Nikdo jiný je neochutná, sametové a sladké. Měla jsem pocit, že se mé srdce znovu vydalo na životní maraton, spolu s tím jeho. Naše srdce bouchala ve společné shodě.
Jeho oči se vpíjely do mých. Poznala jsem, že mé srdce nezačalo znovu bít, jen ožilo. Díky němu, díky jeho rtům, díky jeho srdci, které jsem už navždy držela v dlaních.
Vůbec poprvé, co jsem se s tebou milovala,
cítila jsem tvé srdce tak uzavřené lásce.
Naprostá souhra. Jako kdybychom si byli souzeni. Dva dílky puzzle, které k sobě naprosto pasují. Jako rám a obraz, co bez sebe nedokážou existovat. Jeho srdce tak blízko mého, jeho hruď u mé. Jeho dlaně přesně pasovaly na mou kůži, vyvolávaly oheň v mém srdci. Každý dotek jeho kůže na mé zažehl nový požár. Mé ruce v jeho vlasech, na jeho tváři, jeho dlaně na mých bocích.
Vůbec poprvé, co jsem viděla tvůj obličej.
Vzal mé ruce do svých a mým tělem prostoupil známý žár, který jsem cítila kdykoliv se mě dotkl. Jeho dlaně přesně pasovaly k mým. Jeho oči měly naprosto stejný odstín jako mé, přesto pro mě byly výjimečné, nádherné a ty jediné.
Dokázala jsem slyšet jeho trhané nádechy, když jsem mu položila dlaň na hruď, kde kdysi bilo jeho srdce. Dívala jsem se, jak jeho ruka napodobila tu mou.
Téměř jsem cítila, chtěla jsem cítit, jak se jeho srdce rozkmitalo, když se naše rty spojily. Čas přestal existovat, v celém vesmíru jsem byla jen já, jeho oči, jeho rty… jeho obličej.
Tvůj obličej.
Jeho oči, které mi budou navždy svítit na cestu. Jeho ruka, která mě bude navždy držet. Jeho paže, které mě budou navždy ochraňovat. Jeho srdce, které bude navždy patřit k mému.
„Miluji tě, Jaspere. Navždy je moc krátká doba.“
Tvůj obličej.
Tvůj obličej.
Autor: CrazyWolf (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Tvůj obličej:
Nádhera. Přesně tohle si Alice určitě myslí. Skvěle jsi to popsala. Nemám slov, takže...
Wow...
To je tak všechno co k tomu dokážu říct. Bylo to prostě dokonalý... Krásně ses vžila do Alice a jejími slovy sji dokázala Jaspera vážně dokonale popsat. A já prostě Jaspera žeru.
Já nevím co víc k tomu napsat, prostě mi to vyrazilo dech, vzalo mi to slova z pusy (a i přesto jsem se délkou komentáře překonala ). Prostě dokonalost a ještě jednou dokonalost!
Dechberoucí. To je naprosto výstižné slovo.
Naprostý výbuch emocí, ale zvladatelný, nepříliš přehustěný, jestli mi rozumíš. Nad některými povídkami kroutím hlavou, protože mi ty city a situace příjdou příliš nereálné, strojené. Tohle není ten případ.
Chtělo se mi zpívat, když jsem Jaspera spatřila ve dveřích, chtělo se mi smát, když mě políbil, chtělo se mi plakat, když naše srdce znovu ožila. Ano, všechno to bylo prožité, viděné, cítěn Aliciným tělem, smysly.
Možná, že to je na tom tak vyjímečné - vtáhne tě to do její kůže a už nepustí pryč. Až do konce.
Perfektní, nádherně napsané. Ano, navždy je příliš krátká doba.
moc krásné skvěle si napsala ty pocity
WOW!!! U jiné povídky bych se nejspíš aspoň trochu rozepsala, ale teď jsem momentálně ztratila slova! Nádhera!!!
Tak to bylo opravdu "Wow". Prostě nemám slov. Dokonalé!
Skvělé... nemám slov, vážně se ti to moc povedlo
Pane bože to je dokonalé... Pokusila si se sepsat něco emotivního a vyšlo ti to dokonale... Nemám slov, úplně mě to dostalo.. a ta hudba to skvěle doplňovala... Úžasné!!
Nejkrásnější na světě!!!!!!!!!!!!!!!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!