Je to krátká povídka o Alici a Jasperovi, Alice je však člověk a Jasper upír, který je s Mariou. Co se stane, když se Jasperovi Alice zalíbí natolik, že začne pochybovat o Marii a to Alici ani nezná? Snad se Vám bude líbit. :)
26.07.2010 (19:15) • Tessie95 • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1320×
Jasperův pohled:
Psal se rok 1938. Zrovna jsme byli někde poblíž Mississippi. Maria říkala, že to je nepoznamenané území, takže jsme tam šli. Bylo to dost zaneprázdněné město, nikde skoro žádný kloudný človíček. Koukali jsme na ně a to, co jsem viděl, bylo jiné, než na Jihu. Lidé spolu nedrželi jako jeden provaz tak, jako to bylo za doby, kdy jsem byl ještě člověk.
Seděli jsme tam až do večera. Koukal jsem na ty přebíhající konzervy s krví a byl jsem čím dál tím víc znechucen tím, jak se život změnil. Jak se změnil svět. Maria mě objala. Byla úžasná, nemyslím, že by někdo mohl být tak jako ona, bez jediné chybičky. Možná, že ostatní ji tak neviděli. Například Peter, můj nejlepší přítel a důvěrník, ji nenáviděl, protože mu zakazovala vztah s jeho milovanou Charlottou. Charlotta byla taky milá, ale neměla nic, co by se jen vzdáleně podobalo Marii, na Charlottě jsem viděl vady.
Slunce začalo pomalu zapadat za ztemnělý obzor, na kterém vynikal černý les. Bylo to kouzelné, alespoň něco. Musíme ještě nějakou chvíli počkat, abychom mohli začít lovit, na ulicích byla ještě spousta lidí. Zaujala mě jedna. Byla malinkatá, ale nádherná, mohlo jí být takových osmnáct, byla překrásná. Teď se všechna moje tvrzení obrátila vzhůru nohama. To, co jsem si doteď myslel o Marii, byl jen krutý omyl. Ona nebyla nejkrásnější žena na světe, to byla ta maličká neznámá.
Měla černé kraťounké vlasy a její drobná postava ve mně vzbuzovala poprvé v životě ochranitelský pocit. Nemohl jsem tomu uvěřit, byla tak perfektní, Mariina krása vedle té její naprosto vybledla. Zrovna pomáhala nějaké staré paní. Sotva šla a táhla se s velkou taškou, nejspíše jídla, ona ji vzala a nesla ji sama až před nějaký dům, ve kterém stařenka nejspíše bydlela, byla tak hodná.
Sedla si na lavičku. Bylo to docela hluboko, kdybych teď šel a zakousl... Ne, nemůžu na to myslet, přeci bych nezabil anděla. To bylo vyloučeno. Maria si všimla toho, jak na ni se zájmem koukám. Všiml si toho i Peter a pousmál se. Jemu to zřejmě dělalo radost, což se nedalo říct o Marii. Nenávistně si toho anděla měřila, její emoce byly odporné, jako pokaždé, když vymýšlela nějaký plán.
Potom se na mě usmála:
„Jaspere?" Bylo mi jasné, že mám dost velký problém, moc velký. Podíval jsem se na ni, v očích otázku.
„Máš hlad, lásko. A támhle je jedna holka, kterou nebude nikdo postrádat." Chtěla, abych ji zabil, jen kvůli tomu, že mě okouzlila. Neudělám to, poprvé za ty desítky let, co jsem s Marií, se jí vzepřu. Nebude moct dělat vůbec nic.
„Nezabiju ji," řekl jsem odhodlaně. Nikdy bych jí neublížil. Maria si stoupla za mě.
„Ale ano, zabiješ, je to rozkaz, Jaspere, jinak ji zabiju sama. Možná bys to měl udělat ty sám, co myslíš?"
Měla pravdu, Maria nezná slitování. Chtěla, aby její oběti trpěly, jakoby nestačilo, že je zabije. To já se jen potichu plížil a ukončil to rychle. Ale nechtěl jsem ji zabít, vždyť byla tak nádherná. Moc dobře věděla, že vím, jaká je, že nechci, aby ta maličká trpěla ještě víc, než je nutné. Pousmála se a řekla:
„Zabij ji."
Já jsem šel, ta maličká zrovna vstala. Chtěl jsem ji vidět, chtěl jsem jí vidět do očí, i kdyby mě to mělo zabít, musel jsem ji vidět. Postavil jsem se před ni. Ani nevykřikla a to jsem to udělal svou přirozenou rychlostí. Její výraz byl klidný, jakoby věděla, co se jí chystám udělat. Jen přikývla. Přikročil jsem k ní, její oči byly tmavé, skoro stejně, jako ten soumrak.
„Promiň mi to..." řekl jsem a zakousl se jí do hrdla...
Autor: Tessie95 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek To, co jsem ztratil...1. část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!