Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » The Black Prince

21.06.2009 (18:30) • Karmyn • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2604×

The Black Prince

Bylo, nebylo. Takhle většinou pohádky začínají. Ale náš příběh takhle začít nemůže. Tohle totiž bylo.

Daleko, hodně daleko, na místě dnes světem zapomenutém, byla vesnice a v ní žili hodní lidé. Nikdo se téhle vesničky nevšímal, v širokém okolí byla jediná a tak se stalo, že hrad, který stál na kopci nad vesnici začal chátrat. Ale jednoho dne se ve vesnici objevil cizinec, zámožný cizinec. Všechny dívky na něm mohly oči nechat. Byl mladý a krásný. Šeptalo se, že asi pochází z dalek, kde sluce nesvítí, protože měl bledou tvář. Byl celý zahalený a jeho oči budily ve všech respekt. Koupil zdejší hrad a začal na něm žít.

Nebylo to ani týden po cizincovém příjezdu, když ve vesnici zmizel muž. Celá vesnice po něm pátrala, ale nic nenašli. Vesničané by si mysleli, že třeba zabloudil v hlubokém lese, kdyby se načalo ztrácet čím dál víc lidí. Mezi lidmi šla šuškanda, že zatím vším bude Temný princ, tak nazývali cizince, kterého od té doby vídává-li jenom v noci. Po nějaké době se objevilo těla. Tělo bez krve. V tom lidém došlo, kdo je vlastně Temný princ.

Temný princ si uvědomil, že udělal chybu a tak nabídl vesničanům dohodu.Jednou za měsíc mu přivedou dívku a on přestane lovit lidi z vesnice. Zprvu vesničane nesouhlasili, ale co jím zbývalo?

Dívka byl vždy vybírána losem, protože žádna nechtěla jít na smrt dobrovolně. První dvě dívky už nikdo, nikdy neviděl. Třetí los padl na hnědovlasou pannu Isabellu Swanovou. Jak bylo rozhodnuto vzali vůz, kam si dívka sedla a jeden sedlák ji odvezl až ke bráně hradu. Před bránou ji vysadil a co nejrychleji odjel. Dívka čekala smířena se smrtí.

Když už sedláka nebylo vidět, brána se skřípavě otevřela a dívka vešla. Na konci chodby, kde byla, stál ten nejnádhernější a zároveň ten nejhrůznější mladík jakého dívka kdy viděla. V chodbě bylo slabé osvětlení a tak jeho červené oči jen žhnuly. Dívka se snažila nedat svůj strach najevo a vyšla k němu rázným krokem. Mladík byl překvapený jejím postojem.

Když k němu došla, mladík se ani nehnul.

„Buďte pozdravem, pane, jsem Isabella Swanová. Odpusťte mojí troufalost, ale mohu znát vaše ctěné jméno?" představila a zeptala se dívka když k němu došla. Měla strach, ale pořád se snažila ho nedat najevo.

„K čemu ti bude moje jméno?" odpověděl Temný princ.

„Ráda bych věděla s kým mám tu čest." Odpověděla prostě dívka. Princ na ní upíra svoje červené oči.

„Mé jméno je Edward Cullen."

Poté skončila veškerá konverzace. Princ odvedl Isabellu do jedné komnaty  a nechal ji tam. Isabella tam přečkala noc a den.

Dalšího večera vstoupil do komnaty Edward. Když přišel, Isabellu zachvátil strach, ztuhla a nemohla se pohnout, jen seděla na posteli a zírala do zdi. Princ se postavil naproti ní a pozoroval ji.

Po chvíli řekl: „Ty nebudeš brečet? Prosit o milost? O život? Ty nebudeš ječet?"

Dívka se chvíli přemáhala než odpověděla: „Proč bych měla? Pustil byste mě pak? Ušetřil byste pak můj život? Líbí se vám, když máte něčí život v rukách? Jste jen sprostý obyčejný vrah nic víc. Já jsem se svou smrtí smířena."

V tu chvíli se v Edwardovi něco zlomilo, sám nevěděl co se to s ním stalo, ale tu dívku obdivoval. Dal ji nabídku, nezabije ji, za to že ona mu bude sloužit.

Isabella se neměla špatně. Časem s Edwardem začala trávit víc času a povídali si. V noci chodili spolu na procházky a další věci. Oba zjistili, že se do sebe zamilovali.

Jednoho večera za Isabellou přišel Edward a chtěl ji povědět o sobě pravdu.

„Určitě víš, že nejsem člověk. Jsem zrůda. Pochopím pokud budeš chtít odejít, ale měla bys vědět o mě pravdu. Já nejsem člověk, jsem upír a piji lidsko krev. Jsem monstrum a to se  nezmění. Zabil jsem už mnoho líbí, ale neumím se ovládnou. Jen ty mě nutíš se ovládat když jsem s tebou."

Isabella sice tušila, kdo Edward je, ale teď když to slyšela nahlas a od něho samého měla strach. Přesto odejít nechtěla.

„Já tě Edwarde miluji a zůstanu s tebou. Věřím, že ty se dovedeš změnit. Víš něco jsem už tušila a tak jsem nad tím přemýšlela.Byla by možnost, že se uživíš na zvířecí krvi? Už jsem slýchávala o lidech co nejí maso, ale jenom rostliny. Tak proč bys ty nepil lidskou krev, ale jen zvířecí?"

Edward Isabellu miloval a tak to udělal. Začal pít zvířecí krev a zjistilo se, že se dá na ní přežít.

Uběhly dva dlouhé roky. Mezitím se Edward s Isabellou odstěhovaly ještě dál, na místo, které už dneska není.

Jednou když byl Edward na lovu Isabella se procházela v lese. Najednou před ní stál muž ani se nenadála a v celém těla cítila bolest. Velkou bolest, jako by celé její tělo hořelo. Probudila se až doma v náruči Edwarda.

„Co se stalo?" byla její první otázka.

„Byl jsem na lovu, když jsem uslyšel tvůj výkřik. Když jsem k tobě doběhl napadl tě jiný upír, chtěl tě zabít, ale já jsem ho naštěstí zabil dřív. Ale bylo pozdě, přeměna začala. Necítíš se jinak?"

Ano bylo to tak, z Isabelly Swanové se stal upír. Isabella byla ráda, protože chtěla zůstat s Edwardem.

Takže jak pohádky končí? Pokud Edward Cullen s Isabellou Swanovou ještě neumřeli žijí tam až dones a navěky.

Autor: Karmyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek The Black Prince: