Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Tenkrát v divočině

Kristen, Ashley, Nikki

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tenkrát v divočiněBella je sama s Renesmé. Renesmé nikdy neviděla svého tátu a neví, kde teď je. Bella vypráví Renesmé o tátovi a kde žili. Je to moje první povídka, tak prosím silnou kritiku, abych věděla, co mám zlepšit.

01.06.2013 (15:00) • scarlett84 • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 1740×

„Vzpomínám si na to matně, Renesmé. Tvůj tatínek a já jsme bydleli v malé chatce hrozně daleko od civilizace. Tatínek byl jiný než lidé. Měl rád pustinu, proto jsme se přestěhovali. Chodili jsme po louce, která byla nedaleko naší chatky. Bylo tam krásně. Živili jsme se lovem. Asi ti to přijde divné, ale tvůj tatínek... no, vždyť jsem ti to říkala, byl jiný.

Ráno když jsem spala, někam zmizel a já měla snídani hodnou královny. Určitě si myslíš, že to bylo pohádkové. Ano, ano, bylo, jenže něco chybělo, a byla to civilizace. Neměla jsem žádné kamarádky. Začalo mi být smutno. Svoji matku s otcem jsem neviděla celých pět let. Tvůj tatínek mě měl moc rád a klidně by se kvůli mně přestěhoval zase zpátky do Forks, ale já ho nechtěla připravit o to dobrodružství, co tam prožíval. Začal mi kutit různé věci, aby mi nebylo smutno.

Pořádal různé výpravy, abych se nenudila. Nakonec usoudil, že bychom se měli vrátit aspoň na pár měsíců do Forks. Mně to pomohlo a mohli jsme se zas vrátit do pustiny, kde nikdo nebyl. Jednou zas, když jsem měla dlouhou chvíli, navrhl výpravu tam, kam nás nos zavede. Zpočátku se mi nechtělo, ale stejně mě tatínek přemluvil.

Hned ráno jsme začali putovat. Lesy jsme prošli bez povšimnutí. To se hned změnilo, když jsme došli na krásně rozkvetlou louku. Museli jsme si odpočinout. Květiny, které jsem ještě nikdy neviděla, ti motýli byli tak barevní. Tatínka jsem přemluvila, abychom tu přespali. Celý večer jsme si povídali, smáli se, byl to fajn večer.

Když jsem se probudila, táta měl už úplně všechno uklizené a mohli jsme vyrazit. Pomalu na každém místě, kde se mi to zalíbilo, jsme museli zastavit. Nakonec jsem byla ráda, že mě tatínek přemluvil. Putovali jsme a putovali, byli jsme z domu už asi týden, ale zásoby jsme pořád měli díky tátovi. Byli jsme už hrozně daleko od domova a já sem se na něj tak hrozně těšila. Ne že by se mi nelíbilo cestovat, ale už jsem cestování měla plné kecky aspoň na měsíc. Vraceli jsme se kratší cestou, než kterou jsme šli, ale stejně jsem chtěla ještě jednou vidět tu nádherně rozkvetlou louku, kde jsme poprvé přespali.

Ještě jsme se zastavili v opravdické restauraci. Vůbec nevím, kde se vzala, když jsme byli tak daleko od silnice. Dala jsem si hamburger s hranolky – tohle jídlo jsem vždycky milovala. Když jsme se konečně dostali na louku, museli jsme zase přespat. Tentokrát to bylo jiné, byla polární záře. Bylo to tak romantické, a tak jsme si s tatínkem udělali tebe.

Nakonec jsme došli i domů. Ještě jsme vlastně nevěděli, že tě čekám, ale zase kdy jindy jsme tě měli udělat, když jsi tak krásná jako ta louka. Já a tatínek jsme to zjistili až po dvou týdnech, co jsme se vrátili.

Měla jsem dobrý pocit z toho, že budeme mít miminko. Ale věděla jsem, že co nevidět budu muset k doktorovi na kontrolu, aby zjistil, jestli jsi v pořádku. Tatínek rozhodl, že bude lepší, když se na čas vrátíme a zůstaneme tam, dokud tě nebudeme mít v náručí.

Bylo to devět měsíců a ty ses narodila. Tvoje babička tě chtěla mít ještě chvíli doma u sebe, než jí zase odjedeš. Táta se chtěl už vrátit zase na naši chatku a ty jsi ještě nebyla tak velká, abys tam mohla být. Nechtěla jsem mu bránit a táta odjel s tím, že se, až budeš moct, vrátíme.

Já to splnila, a hned jak ti bylo půl roku a pan doktor mi řekl, že s tebou můžu odjet, jsme odjeli. Už se mi po tatínkovi dost stýskalo a nemohla jsem se ho dočkat.

Jediná potíž byla v tom, že on už tam nebyl. Věděla jsem, kde jsou náhradní klíče a chtěla jsem, abys viděla, kde jsme bydleli. Přespali jsme, protože jsem si byla jistá, že táta určitě přijde. Druhý den ráno táta pořád nepřicházel a já už přestávala doufat v to, že přijde. Bylo půl páté a nechtěla jsem zase přespat. Jeli jsme domů k babičce a od té doby jsem se tam vydala ještě jednou, ale táta stejně nepřišel."

Renesmé si povzdechla.

„Ale teď už musíš jít spát, honem," řekla jsem a zhasla. To, že byl tvůj táta nadpřirozená bytost, se nikdy dozvědět nemusíš.

Autor: scarlett84 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tenkrát v divočině:

 1
3. GabrielaVespucci
01.06.2013 [16:45]

GabrielaVespucciDobry. Ale jestli mam neco vytknout, tak jedine to, ze jsi to vzala trochu hopem. Ale jinak moc hezky. Jen tak dal. Drzim ti palce ;-) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. WhiteTie
02.05.2013 [19:14]

WhiteTieČlánek ti opět vracím, máš v něm ty samé chyby, které ti vypsala adminka přede mnou. Pokud si s opravou nevíš rady, popros o pomoc některého z korektorů. Až si článek opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Dříve ne. Děkuji.

1. Myfate
01.05.2013 [9:51]

MyfateAhoj, je mi líto, ale článek Ti musím bohužel vrátit, protože v něm máš příliš mnoho chyb:

- Renesmeé –> Renesmé/Renesmee (je jedno, který tvar si vybereš, ale potom ho používej vždy, nekombinuj je)
- teť –> teď
- krytiku –> kritiku
- aby jsem –> abych (v perexu i v textu)
- smajlík patří až na konec věty, takže například konec věty se smajlíkem v perexu bude vypadat následovně: zlepšit. :)
- čárky (vždy před spojkami - když, aby, co, že, ale...; kolem oslovení, kolem vět vložených...)
- shoda přísudku s podmětem (mužský životný - "I"; ženský a mužský neživotný - "Y" na konci)
- text rozděl do odstavců, aby byl snáze čitelný
- po každé tečce na konci věty je třeba další větu začít velkým písmenem
- před horními (koncovými) uvozovkami nepíšeme mezeru
- nespisovné výrazy patří, pokud už je opravdu v povídce chceš mít, do přímé řeči
- aby si –> abys
- přímá řeč - posílám koncept:

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Až si vše opravíš, zaškrtni "Článek je hotov".

Děkuji. Myfate Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře