Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Svatba - Nový Měsíc II.

12.08.2009 (15:00) • JoHarvelle • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 4215×

Je to už půl roku co Edward opustil Bellu, naše rodina se začíná pomalu rozpadat. Moje srdce to není schopné vydržet. Nedokážu se dívat jak se mi všichni vzdalují, hlavně Edward. Toho jsem neviděla minimálně 3 měsíce. Ten čas tak strašně letí. Vzpomínala jsem jak Bella u nás slavila narozeniny.

Alice nebyla k zastavení, celý dům vyzdobila.. Nebyla k udržení, ani jsem se jí nedivila poslední oslava která u nás proběhla byli Emmettovy narozeniny v roce 1935. Všichni jsme netrpělivě čekaly na Bellu, moc jsem se těšila a byla jsem šťastná, že je Edward konečně šťastný. Zaslechli jsme auto které zatočilo na naši příjezdovou cestu. Na těšeně jsme čekaly v obývacím pokoji. Bella s Edwardem vstoupily do pokoje. Všichni jsem začali zpívat Hodně štěstí milá Bello“ v jejím obličeji se zračila radost se zlostí, „Děkuji, ale to jste nemuseli“ řekla aa propalovala Alice naštvaným pohledem. Opatrně jsem jí objala. „Za tohle se omlouvám ale nemohli jsme Alice udržet.“ Zašeptal Carlisle. Emmett byl smutný, že se Bella nezměnila a zmizel namontovat její nové stereo do auta.  Vše vypadalo dobře ale Bella se řízla do prstu, Edward jí odhodil do skla a zabránil Jasprovy aby se z ní napil. Všude Byla její krev musela jsem odejít. Omluvně jsem se na ní podívala a zmizela do lesa.

Po tom hrozném incidentu nás Edward požádal abychom odjely. Nikdo nechtěl ale byl neoblomný, nejvíce mu to vyčítala Rosalie. Odjely jsme na Aljašku, ke Carmen a ostatním.Edward za námi přijel za dva dny. Jen pohled na něj mě ubíjel. Jen nám řekl, že se rozešel z Bellou. První týdny byli hrozné, nikdo nebyl šťastný, všem chyběla. Edward to nevydržel a odešel. To mi zlomilo srdce můj první syn a nemohl tu zůstat, naše rodina se pomalu hroutila, Alice nenakupoval, Jasper se v naší společnosti zdržoval minimálně, nehol vydržen nás smutek, Emmett nevtipkoval, Carlisle byl pořád v práci a Ross i ta se změnila, najednou jsi uvědomila, že jí chybí. Nejen jako osoba ale i to štěstí které jsme všichni pociťovali..

Po dlouhé době jsme se všichni sešly, teda bez Edwarda ten byl neznámo kde, Alice měla v ořích jiskru, zvědavě jsem jí sledovala ale jen se na mě usmála. Carlisle ke mně přistoupil a klekl si na koleno, vytřeštila jsem oči „Esmé jsi moje žena ale je to dlouho a já bych tě chtěl opět požádat o ruku. Vezmeš si mě?“ zeptal se a otevřel krabičku ve které se ukrýval nádherný snubní prsten. Byla jsem v šoku, na opakování svatby tu byli Ross a Emmett. Dívala jsem se na muže své existence „ano ráda se stanu tvojí ženou“ odpověděla jsem mu navlékl mi prsten a políbil mne. Moje srdce jako kdyby chtělo znovu ožít, Nikdy bych si nepomyslela, že mě Carlisle požádá znovu o ruku, byl to nádherný pocit. Alice  všichni ostatní nám gratulovaly. „To je skvělé, vše zařídím.“ Radovala se Alice a všem bylo jasné, že je ve svém živlu. „Jistě jak jsi budeš přát“ řekla ještě a zmizela do svého pokoje. Všichni jsme se zasmály Alice má konečně radost ze života, ještě aby se tak vrátil Edward, už na minulé chyběl a já jsem si moc přála aby byl s námi. Přemýšlela jsem koho bych měla pozvat, a váhala jsem nad jedním jménem.

Carlisle a já jsme šli na lov, již dlouho jsme nebyli samy. Běželi jsme do lesa nedaleko domu kde jsme bydleli. Ulovila jsem si srnku, když jsem se dosyta napila čekal jsem na svou lásku. Carlisle přišel nedlouho poté, objal mě a dlouze políbil, cítila jsem touhu která se drala na povrh. Hladově jsem se k němu přisála. Milovaly jsme se, po dlouhé době jsem se cítila šťastná. „Carlisle napadlo mě pozvat Bellu, ale nevím zda je to dobrý nápad“ řekla jsem mu když jsme leželi  objetí. „Esmé myslím, ýe by jsme se mohli za ní podívat, už dlouho uvažuji, že bych jí navštívil a podíval jsem se jak se má.“ Řekl a nádherně se na mě usmál „Zítra jsi vezmu volno a zajedeme za ní? Chceš?“ ptal se. „To by bylo skvělé, i když mám strach jak bude reagovat“ řekla jsem zamyšleně. Vrátili jsme se domů Alice na nás čekala „Myslím, že je to dobrý nápad, vypadá hrozně. Edward mi zakázal sledovat její budoucnost ale jak jste se rozhodli zjevila se mi. Nevím jaká bude reakce, jen vás upozorňuji, že to nebude hezký pohled“ řekla a já se zhrozila „Tak jedem“ řekl Carlisle a šel zavolat do nemocnice, já volala na letiště a rezervovala letenky. Měla jsem štěstí, letadlo do Seattlu letí za tři hodiny. Rozloučili jsme se s rodinou a vyrazili na cestu

Konečně nás vítala cedule “Vítejte ve Forks“ a já jsi pomyslela konečně doma. Carlisle navrhl abychom nejdříve obhlídli situaci. Nechtěli jsme ji vystrašit. Přijely jsme k nám domů. Srdce mě zabolelo, dům vypadal tak opuštěně. Vešli jsme dovnitř a čekaly až se setmí. Celou dobu  jsme byli s Carlislem spolu. Byl to smutný návrat. Setmělo se a my se vydaly  k Belle. „Je to dobrý nápad? Neublížíme jí ještě víc?“ ptala jsem se „Nevím ale když jsme už tady“ řekl  Carlisle. Zhluboka jsem se nadechla a zazvonila. Otevřel nám Charlie, byl překvapený. „Carlisle, Esmé. Co vy tady? Pojďte dál“ řekl a pustil nás do obýváku. „Jely jsme okolo a napadlo nás zastavit se a podívat se na Bellu“ ujal se slova Carlisle. „Jak je na tom?“ ptala jsem se „No nevím jak vám to říct ale po té co jste odjely tak na tom byla hodně špatně, ale poslední měsíc se dává do kupy, díky Jacobu Blackovy.“ Řekl a vypadal smutně., uslyšela jsem náklaďáček. „No uvidíme“ řekl Charlie. Bella akorát vstupovala do dveří. „Jsmem doma“ křikla a já se vyděsila její hlas byl plný smutku a bolesti. „Bello, pojď jsem prosím“ řekl Charlie. Bella vstoupila do pokoje a překvapeně se zastavila na prahu. „Esmé..“ zavzlykala a rhla se mi do náručí. „Ahoj Bello“ řekla jsem a drtila jí v objetí. „Myslím, že jsi máte o čem povídat tak já půjdu na večeři“ řekl Charlie a začal se zvedat „To je v pořádku, jen tu zůstaňte“ řekla jsem „My půjdeme s Bells do kuchyně. A vy jsi tu pokláboste“ řekla jsem s úsměvem a šla s Bells do kuchyně. Ta se hroutila na židli a nevěřícně mě pozorovala „Jsem tak ráda, že jste přijely, moc se mi po vás stýskalo.“ Řekla a měla slzy v očích. Byla jsem na měkko. „Bells moc mě to mrzí, ale Edward“ při jeho jméně sebou škubla  a objala si hrudník. „Promiň zlatíčko“ omlouvala jsem se jí „To je dobrý“ snažila se mě přesvědčit „Neřekl nám co má v plánu“ řekla jsem smutně. „ A jak se mají ostatní?“ ptala se „Mají se dobře ale bez tebe to není ono, všem moc chybíš“ řekla jsem a pohladila jí po vlasech. „Mě se taky stýská“ pravila tiše. „Důvod proč jsme přijeli je ten, že mě Carlisle požádal o ruku, a já souhlasila. Moc bych jsi přála abys na svatbě byla také. Ale nechci tě do ničeho nutit.“ Řekla jsem chvíli mě sledovala „A on?“ ptala se „Není s námi. Asi po 3 týdnech od nás odešel, nevydržel být s námi“ řekla jsem a opět jsem pocítila smutek. „Asi se dobře baví“ řekla Bella sarkasticky „Nesoudila bych ho. Ale to ti musí říct sám“ řekla jsem až příliš tvrdě. Bella sebou cukla ale nic neříkala. „Přijedeš na mou svatbu?“ zeptala jsem se. Jen se usmála a přikývla. „Jsem ráda, že jste mě pozvaly“

Ještě chvíli jsme s nima pobyli a pak se omluvily a jeli zpět za rodinou. Jen co jsme vystoupili z vozu tak se na nás pověsila Alice. „To je skvělé, a další překvápko Edward se vrátí.“ Radovala se Alice, Vytřeštěně jsem jí sledovala „Nebude nadšený, až se dozví, že jsme pozvaly i Bellu.“ Řekl Carlisle a já souhlasila. „Neboj nic se nedozví, nebudeme na to myslet. Ani nevím zda tu na svatbu zůstane.“ Řekla Alice a od tančila. Na mě čekalo spousta práce, Alice mi domluvila schůzku kvůli šatům, vybrat svatební oznámení, dekorace…

Týden před svatbou se vrátil Edward. Byli jsme rádi, že je zpátky doma. „Edwarde já a Esmé se budeme brát, a oba by jsme byli šťastný kdybys byl tentokrát přítomen“ řekl Carlisle. V Edwardových očí se objevila neskutečná bolest ale okamžitě ji zahnal „Ano rád, pořád mě mrzelo, že jsem na té první chyběl“ řekl a objal nás. Viděla jsem, že ho to bolí ale snažil se to skrýt. „Zahraješ mi svatební pochod?“ ptala jsem se ho, moc jsem po tom toužila. „Jistě Esmé“ souhlasil. Pak zmizel do svého pokoje. Všichni jsme se snažili nemyslet na to, že na seznamu hostů je i Bella. Celý týden se Edward snažil chovat se normálně a na těšeně. Ale před Jasprem to nedokázal skrýt. Nastal poslední den před svatbou, kluci odešli na lov a já s holkami jsme jeli do Seattlu. Kde na nás čekala Bella. „Myslím, že by jsme jí neměli říkat, že tam bude Edward“ řekla Alice „Proč? Neměla by vědět, že tam bude? Nebude to pro ní lepší, když šok stráví už teď?“ ptala se Ross. Alice se podívala do budoucnosti „Jo řekneme jí to teď.“ Souhlasila.

Bella na nás čekala na letišti jak bylo domluveno. Když nás uviděla její tvář se roztáhla do úsměvu. Objala jsem jí Alice hned po mě. Bella rozpačitě sledovala Ross. Ta se usmála „Jsem ráda, že tě vidím. Stýskalo se mi“ řekla a objala jí. Bella ji opatrně objetí opětovala a překvapeně mrkala. „ Ty mě také“ řekla nesměle Alice se rozesmála „Tak pojďte dnes toho máme ještě hodně“ řekla a táhla nás do obchodního centra. Bella se usmála, „Pořád stejná“ zamumlala potichu. „Já to slyšela“ řekla Alice. Nechala jsem Alice s Bells samotnou a šla s Ross do doplňků, Koukala jsem se co by se mi mohlo hodit „Esmé, myslíš, e se dají dohromady?“ zeptala se mě Ross „To nevím, záleží na tom zda mu odpustí. Ale byla bych šťastná“ řekla jsem. V centru jsme strávili celý den. Bella vypadala šťastná a všichni jsme si to náramně užili. „Pojedeme k nám“ řekla Alice a šla pro letenku, které jsme měli za rezervované. Nastoupili jsme do letadla a odstartovali jsme „Bello, měla bych ti něco říct“ řekla jsem ji „Já vím, došlo mi to, Edward bude přítomen. Já jsem si to myslela“ řekla podivně klidně smířená. „A nevadí ti to? Půjdeš mi za družičku?“ zeptala jsem se „Esmé, je to tvůj den a já chci být u toho. Jsi jako má maminka a samozřejmě, že půjdu a velmi ráda.“ řekla a já byla dojatá. „Děkuji ti“ zašeptala jsem. Přistáli jsme a jeli k nám.

Belle se náš nový dům líbil a hned mi ho pochválila. „Jdi si lehnout, my to tady připravíme“ řekla jí Alice a táhla jí do pokoje pro hosty. Celou noc jsme aranžovali dům, výzdoba byla nádherná, všude bílé orchideje a růže. Mé oblíbené květiny. Ani jsem se ne nadala a začalo svítat. Alice mě odtáhla do svého pokoje a začala mě líčit. Zrcadlo zakryla bílím plátnem, abych se neviděla. Kluci ještě nedorazili, Carlisle a ostatní dorazí okolo desáté. Emmett nás oddá, hosté měli přijet také na desátou. „Myslíš, že vše proběhne v klidu?“ ptala jsem se Alice, byla jsem nervózní, náš první svatební obřad byl skromný. A dnes je to taková událost. „Neboj vše je v klidu. Carlisle právě řekl Edwardovy o Belle. Škoda toho stromu“ zamumlala „Ale neboj přijde, nechce ti ublížit“ řekla a usmívala se. Oddychla jsem si, do pokoje vešla Bella a krásně se usmívala, Sedla jsi ke mně a celou dobu co mě Alice krášlila tak jsme si povídaly. Alice poslala Bellu do koupelny a do kuchyně aby se najedla. Ross mi dělala vlasy, konečně jsem byla hotova, Alice strhla plátno a já se viděla „To je krása moc se ti to povedlo“ řekla jsem Líčení jsem měla decentní, ale zvýrazňovali mi oči, vlasy jsem měla v drdolu, v něm připevněnou bílou růži a závoj.

Bella a ostatní byli také převlečení a Alice právě líčila Bellu. Sledovala jsem její počínání a byla jsem pyšná. Pyšná na své děti, které jsem nadevše milovala. Hodiny odbíjeli tři čtvrtě na dvanáct. „Rychle já Půjdu první, poté Ross, po ní Bella a pak ty“ řekla Alice abychom věděli naše pořadí. Všechny mě objaly a ze zdola se ozvala nádherná melodie. Alice pomalu vykročila, následovaná Ross, a Bella šla chvilku po ní. Chvilku jsem tam čekala a konečně jsem vyrazila, pomalím krokem. Sledovala jsem vše přítomné a na všechny jsem se usmívala, můj pohled padnul na Edwarda. Jeho oči se upíraly na Bellu, v duchu jsem se usmála. Došla jsem ke své lásce a zeširoka jsem se usmála. Chytl mě za ruku a otočili jsme se na Emmetta. Ten se široce usmál a začal. „Vážení přítomný sešli jsme se zde abychom byli svědky spojení Carlisle a Esmé, našich milovaných rodičů a přátel. Táži se tě Carlisle Cullene zda jsi ze svobodné vůle bereš zde Přítomnou Esmé Cullenovou. Budeš ji milovat, ctít a chránit po zbytek věčnosti?“ Carlisle se usmál Ano“ řekl zřetelně. „Táži se tě Esmé Cullenová zda jsi ze svobodné vůle bereš zde přítomného Carlisle Cullena. Budeš ho milovat, ctít a chránit po zbytek věčnosti?“ Ptal se mě Emmett „Ano“ řekla jsem zřetelně „Tím to vás prohlašuji za manželé. Polib nevěstu tati“ řekl Emmett Carlisle se ke mně sklonil a dlouze mě políbil…

Autor: JoHarvelle (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Svatba - Nový Měsíc II.: