Edward se nevrátil a Bella se naučila žít dál. Edward na ni celou dobu dával z dálky pozor... Ale teď Bella umírá a Edward se rozhodne, že ji naposledy navštíví... Jak bude Bella reagovat?
26.10.2011 (19:30) • ElBaci • FanFiction jednodílné • komentováno 14× • zobrazeno 2467×
Písnička, při které jsem to psala...
Seděl jsem na větvi nedaleko domu, ve kterém prožila má láska skoro celý život, s výhledem přímo do jejích oken. Ironické na tom bylo, že tato vila dříve patřila mé rodině… Rodina… Jak dlouho už jsem je neviděl? Jak se jim daří?
Ach Alice… Jak dlouho jsem už neslyšel tvůj šťastný smích? Dokonce se mi začalo stýskat i po nákupech s tebou…!
Jaspere… Vždy jsi chápal, jak se zrovna cítím… Kéž bys tu byl i teď a dokázal ovládnout mé srdce plné bolesti svou mocí…!
Rosalie… Má krásná sestřičko… Zdali pak stále dokážeš pro svou rodinu cokoli… A… Patřil bych do ní stále i já…?
Emmete… Vtipálku… Kdo je teď tvou obětí…?
Carlisle… Tati… Kolik dalších životů jsi zachránil?...
Esmé… Má milovaná maminko… Odpustíš mi někdy vše, co jsem vám způsobil?
Smutně jsem se usmál… Dnes je poslední den, který můžu strávit se svou láskou… Dívkou, která mi ukradla srdce. Na okamžik jsem se zahleděl do temného lesa za domem… Jaké by to bylo, kdybych ji tehdy neopustil? Byla by nyní upírkou? Žili bychom všichni jako jedna velká šťastná rodina? Jen jsem nad svými hloupými myšlenkami zakroutil hlavou. Teď už to nezměním… Teď už je pozdě…
Dál už jsem nedokázal čekat. Odrazil jsem se a přistál na římse jejího – svého – pokoje. Rozhlédl jsem se po místnosti. Byla stejná a zároveň jiná… Zeď, která dříve bývala posetá CD, nyní zdobily knihy a hlavně spousta fotek. Po mém… odchodu… v sobě našla vášeň pro focení. Její přátelé… Rodina… Ale hlavně on. Muž, který nahradil mé místo v jejím srdci… Ano… říkal jsem jí, že má žít, jako bych neexistoval, ale… Stejně jsem v hloubi duše chtěl navždy zůstat na prvním místě… Raději jsem se podíval jinam. Nedokázal jsem vydržet tu bolest ve svém srdci.
Mou černou pohovku nahradila velká postel dominující celému pokoji. A v ní – jako by to ani nebyla ona – ležela láska mého života. Ale… byla to vůbec moje Bells? Jemná tvář byla pokrytá vráskami. Dříve lesklé hnědé vlasy… teď již prokvetlé šedinami. Ale hlavně oči… Hnědé oči plné energie a lásky nahradily jiné… Zamlžené. Plné pochopení, moudrosti, stesku, strachu… Z konce? Nevěděl jsem… Oči, které jsem dříve tak miloval, nyní upírala do prázdna. Opatrně, abych ji nevystrašil, jsem přistoupil blíž k ní. Ale jako bych nebyl dost tichý… Nevidomý pohled se obrátil k mé osobě a já měl v tu chvíli pocit, jako by se mi zabodl hluboko do duše.
„Lásko…“ uniklo mi tiše ze rtů. Po tváři se jí rozlil krásný úsměv, který mě téměř omráčil. Že by na mě přece jen myslela? Vzpomínala?
„Michaeli… Milovala jsem tě… Z celého svého srdce…“ zachroptěla tiše a mé srdce se v tu chvíli rozpadlo v prach. Nejsem to já… Ale on! To jemu patří její poslední myšlenka.
Chtěl jsem se otočit a zmizet, ale její roztřesená ruka mi v tom zabránila. Její slabý stisk by mě nedokázal udržet, ale přece jsem v něm cítil něco, co mi zabránilo otočit se a odejít. Místo toho jsem ji po ní konejšivě pohladil a jemně oplatil stisk… V jejím pohledu krátce blesklo pochopení…
„Nezapomněla jsem, Edwarde… nikdy…“ zašeptala tiše a zavřela oči. Její ruka mi vyklouzla z dlaně, třepotající víčka ještě více klesla, rty se jemně pootevřely. A její srdce utichlo…
Nevím, jak dlouho jsem tam ještě stál… Minuty? Hodiny? V pokoji se vznášela zvláštní energie…
Pohlédl jsem z okna, za kterým začalo vycházet slunce, které ozářilo pokoj oranžovým jasem. A v tu chvíli jsem poznal, že je čas jít. Opatrně jsem položil její ruku na postel a vtiskl jí jemný polibek na čelo. V okně jsem naposledy pohlédl na její tvář. Ale ve svém srdci jsem ji viděl tak, jako když jsme tu byli spolu… Vyskočil jsem z okna a vydal se na další cestu svým životem…
První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pamatuješ jeho číslo…
Emile Zola
Autor: ElBaci, v rubrice: FanFiction jednodílné

Diskuse pro článek Splněné přání:
Nádherný, potom co sem to dočetla sem se okamžitě rozbrečela...
strašně jsem u toho brečela
NÁDHERA
Upřímně řečeno, nechtěla jsem si to přečíst. Donutila mě kamarádka, která u toho brečela. Tak jsem se "přemohla" a přečetla to. Nelituju toho. Moc krásné... Pláču jak želva.
Ta písnička je nebezpečná, rozbrečela mě hned na začátku.
Nádhera.
Krásný.
Edwardův příběh byl krásný. Napsaný to bylo plynule. Svým způsobem to bylo smutný, ale mělo to svůj HE. Bella prožila krásný lidský život. Poznala, co je to láska a dokonce 2x. Edward... Ten to vydržel. Nechal ji žít a i když to vypadlo, že na něj zapomněla... Konec dobrý, všechno dobré. Máš opravdu krásný styl psaní! Bylo tam často použity tři tečky, někdy zbytečně, ale to krásu příběhu neubralo a někdy to naopak přidalo. Takže si z toho nic nedělej (
) Když píšu já, tak je mám pomalu za každou větou. Pak je musím mazat.
Teď jen otázka, kdy opět něco napíšeš. Myslím delšího, než drabble. Myslím, že kdyby ses pustila do kapitolové povídky, tak by měla opravdu velký úspěch.
Opravdu smutné a krásné!!!
To bylo moc hezké. Originální a smutné. Skoro jsi mě rozbrečela. Obsahově opravdu výborné, jen jednu výtku bych měla. Trošku mi tak překáželo to množství tří teček. V článku bych je použila maximálně třikrát. Ale to je tak vše. Jinak opravdu moc dojemné a hezké.
Páni... Nádherně napsané... Ze začátku jsi to měla krásně rozepsané, že se od toho nedalo odtrhnout... Nevím, co víc k tomu napsat... Prostě úžasně napsané a jen tak dál!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!