Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Smrtící touha

21.02.2010 (13:30) • Lorenia • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 8150×

Všichni ve škole byli v naprostém očekávání.

Dnes měl dorazit nový student, Edward Cullen a vzhledem k tomu, že naše škola ve Forks byla malá a všichni jsme se tu znali, tak nová tvář byla pro nás víc než vzrušující.

Vzala jsem si ze skříňky učebnice a zamkla ji.

Když jsem se rozešla směrem ke třídě, zabředlá do svých myšlenek, s někým jsem se srazila.

Knihy popadaly na zem a já se okamžitě sklonila, abych je posbírala.

„Hrozně se omlouvám, já, nechtěla jsem,“ drmolila jsem nervózně.

Pak jsem se zadívala do tváře tomu, do koho jsem vrazila.

Srdce se mi na malý okamžik pozastavilo a já hlasitě polkla.

„To je v pořádku,“ odpověděl sladký sametový hlas.

„Jsem Bella,“ špitla jsem rozrušeně.

„Edward,“ představil se mi ten nejkrásnější kluk, kterého jsem kdy viděla.

Jeho tvář byla jako živoucí dokonalost. Jeho topazové oči se do mě vpíjely a já se pod tím pohledem lehce zachvěla.

„Ty jsi tu asi nový,“ hlesla jsem.

Svůdně se usmál a poodhalil zářivě bílé zuby.

„To jsem,“ dořekl a pomohl mi sesbírat učebnice ze země.

Postavili jsme se a on mi podal kupičku knih.

„Musím na hodinu,“ řekla jsem nechtíc opustit to překrásné stvoření.

Přikývl a já se rozběhla ke třídě.

Celou hodinu jsem myslela na Edwarda. Měla jsem štěstí, že mě profesor Beerdy, kterého jsem měla na literaturu dnes naprosto ignoroval.

Zvonění mě probralo z mého zasněného výrazu.

„Bello, co je to s tebou?“ zeptala se udiveně Jessica.

„Ale nic,“ odpověděla jsem nepřítomně, sbalila si věci do tašky a odešla ze třídy.

Ten pocit, který jsem pociťovala, byl pro mě nový.

Byla jsem středem zájmu všech kluků na téhle škole. Ale co byli ostatní kluci proti Edwardovi? Sžírala mě touha poznat toho tajemného krasavce, který mě tak učaroval.

Celé odpoledne jsem ho nezahlédla, a tak jsem se vydala na poslední hodinu, plavání.

Přišla jsem do šaten a převlékla se do černých dvoudílných plavek, které dokonale podtrhovaly moji štíhlou a pevnou postavu. Bavilo mě provokovat kluky, se kterými jsme měly společnou hodinu. Dlouhé kaštanové vlasy jsem pročesala hřebenem a prohlédla se v zrcadle. Pak jsem vyrazila k bazénu.

Zapovídala jsem se s Angelikou a Jessicou.

„Bože, to už jsem v nebi?“ vzdychla Jess, když se otočila.

„Co to…“ došlo mi, co myslela.

V rohu plovárny stál Edward a zvědavě nás pozoroval.

Naprosto jsem ztuhla. Byl ještě krásnější než když jsem ho dnes ráno potkala.

„On jde k nám!“ panikařila Jessica.

Sledovala jsem jeho ladnou chůzi.

„Dámy,“ řekl zdvořile.

Pak se jeho oči zastavily u mě a jeho výraz se změnil. Vypadal vzrušeně.

Trochu jsem se zachvěla a pozdravila ho.

„Ahoj Edwarde,“ usmála jsem se.

„Vy se znáte?“ vyhrkla šokovaně Angelika.

„Řekl bych, že ano,“ odpověděl v mžiku Edward.

Dívala jsem se na něj a cítila neuvěřitelnou touhu se ho dotknout, políbit ho.

Bylo to tak silné. Zatnula jsem ruce v pěst, až mi zbělely klouby.

„Omluvíte nás na chvíli?“ zeptal se Edward mile Jess a Angeliky.

„Oh, samozřejmě,“ vykoktaly holky a pak zmizely.

„Uff, konečně,“ špitl.

„Konečně co?“ zeptala jsem se udiveně.

„Konečně nemusím poslouchat ty jejich uslintané myšlenky,“ odvětil stroze.

„Co prosím?“

„Zapomeň na to,“ usmál se svůdně a mě se trochu podlomily kolena.

„Velmi ti to sluší, jsi půvabná,“

„Děkuju,“ odpověděla jsem.

To ne, sakra, zrovna teď. Na tváři se mi objevil ruměnec a já se snažila uklidnit.

„Roztomilé,“ zasmál se a jeho sametový hlas mě pohladil po tváři.

„Omlouvám se, ale musím jít,“ řekla jsem, když jsem zahlédla pohled, který po mě šlehla profesorka.

„Na viděnou, Bello,“ rozloučil se.

„Ahoj,“ hlesla jsem a rozběhla se k bazénu.

Když jsem se vracela náklaďáčkem domů, myšlenky se mi opět vracely k Edwardovi. Je pravda, že z něj šel trochu strach, ale já cítila nesnesitelnou potřebu držet se blízko něho.

Zastavila jsem na příjezdové cestě a vběhla do domu.

Charlie seděl v kuchyni a četl noviny.

„Ahoj Bello,“ pozdravil, když mě zpozoroval.

„Ahoj tati.“

Otevřela jsem ledničku a strčila do mikrovlny lasagne od včerejší večeře.

„Buď na sebe prosím opatrná Bello a nikam nechoď sama,“ řekl přísně Charlie.

„Proč?“ zeptala jsem se zvědavě.

„Máme tu nějaké problémy, několik smrtelných útoků zvířat na lidi za posledních pár dní.“

„Aha, dobře, budu si dávat pozor,“ uklidnila jsem ho a podala mu ohřáté jídlo.

„Díky Bells.“

„Půjdu nahoru tati, musím dodělat pár úkolů na zítřek,“ vysvětlila jsem mu.

„Jasně, utíkej,“ odpověděl a já vyběhla s taškou po schodech do svého pokoje.

Celý večer jsem strávila psaním všech úkolů a taky eseje na literaturu.

Když jsem naházela věci zpátky do tašky, unaveně jsem padla na postel.

Už bylo dost pozdě, ale měla jsem chuť si dát horkou sprchu.

Svlékla jsem se a vešla do koupelny. Sprcha byla opravdu dobrý nápad.

Horké kapičky vody mi bubnovaly o pokožku a uklidňovaly mě.

Osušila jsem si mokré vlasy a pročesala je kartáčem.

Oblékla jsem si kraťásky a růžové tílko a vrátila se do pokoje.

Lekla jsem se. V otevřeném okně posedával Edward.

„Co tady děláš?“ zeptala jsem se nevěřícně.

„Chtěl jsem tě vidět, nemohl jsem si pomoct,“ dořekl tím sladkým hlasem a mnou projela jiskřivá vlna vzrušení.

Přistoupila jsem k němu a sledovala to, jak si mě chtivě prohlíží.

Najedou se postavil a pevně mě sevřel v náručí, neprotestovala jsem.

Jeho toužebné chladné rty se přitiskly k mým a moje tělo se zachvělo.

Nebyla v tom něha, jen surová vášnivost.

Nemohla jsem ho ale zastavit, příliš jsem toužila po jeho dotecích, po tom, aby mě líbal.

Vyzdvihl mě a moje nohy se obtočily kolem jeho nádherného těla.

Rty mu dravě sjely na můj krk a já slastně vzdychla.

Podařilo se mi rozepnout jeho košili a když jsem jí strhla, dychtivě vzdychl.

Pak mě položil na postel a ramínka tílka mi stáhl níž.

Intenzivně se začal věnovat mému dekoltu a já se pod dotekem jeho rtů a jazyku silně otřásla.

Toužebně zasténal, když putoval po mém rozpáleném těle níž a níž. Jeho dotek byl chladný, přesto mě dováděl k šílenství.

Strhl poslední kousek mého oblečení a zahleděl se na mé nahé tělo, které ve svitu měsíce bělostně zářilo.

„Jsi nádherná,“ zašeptal a já ucítila, jak do mě vnikl.

Tělo se mi zoufale prohnulo pod tíhou toho vzrušení. Edward mě vroucně líbal a nepřestával přirážet. Moje mysl se zmítala v rozkoši, která se s každým okamžikem stupňovala.

Prudce oddechoval a jeho přerývavý opojný dech mi způsoboval na těle husí kůži.

Najednou jsem pocítila vrchol našeho vzrušení a třásla se po celém těle. Edwardovi se z hrdla vydral vášnivý sten. Užívala jsem si té dokonalé slasti, která se mi vlévala až do konečků prstů. A pak se stalo něco, co mě vyděsilo.

Edwardův výraz se změnil. Jeho tvář byla najednou chladná a odměřená. Promluvil ledovým hlasem a já zůstala nehybně ležet.

„Bylo to snadnější než jsem myslel,“ řekl posměšným hlasem.

Nevěřícně jsem ho sledovala.

Věnoval mi jediný pohled, hladový.

Pak se bezmyšlenkovitě zakousl do mého hrdla a slastně zavrčel.

Cukala jsem se v jeho náručí a lapala po dechu.

Jeho rty žíznivě sály a on se zakousl hloub.

Bolestně jsem zasténala a mysl mi hořela nekonečnou bolestí, která mě zbavovala smyslů.

Po tváři mi stékaly nepřítomné slzy a já se naposledy v životě nadechla.

Pak přišla prázdnota, ticho… Konec.

Autor: Lorenia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Smrtící touha: