Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Smrtí vše začíná

15.06.2010 (21:00) • james • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1307×

Úryvek z knihy:

Šel pomalu ke mně.

„To je velmi hezký efekt,“ podivil se a pozoroval tu skleněnou spoušť. Hlas už měl zase přátelský. „Tušil jsem, že tahle místnost dodá mému malému filmovému dílku vizuální dramatičnost. Proto jsem si k setkání s tebou vybral tohle místo. Je to tu dokonalé, nemyslíš?“

Ignorovala jsem ho, snažila jsem se vyškrábat na všechny čtyři a doplazit se ke dveřím.

V tu ránu byl u mě a tvrdě mi dupl na nohu. Uslyšela jsem otřesné cvaknutí zubů dřív, než jsem ho ucítila. Ale jak jsem ho ucítila, nedokázala jsem zadržet výkřik bolesti. Vymrštila jsem se, abych se chytla za nohu, a on stál nade mnou a usmíval se.

„Chtěla by sis rozmyslet své poslední přání?“ zeptal se přívětivě. Palcem u nohy dloubl do mé zlomené nohy a pak jsem uslyšela pronikavý výkřik. Šokovaně jsem si uvědomila, že byl můj.

„Nechtěla bys radši přimět Edwarda, aby se mě pokusil najít?“ zeptal se milým hlasem.

„Ne!“ zaskřehotala jsem. „Ne, Edwarde, ne –“ a pak jsem dostala ránu do obličeje a byla jsem odhozena zpátky do rozbitých zrcadel.

Bella:

Na víc už jsem se nezmohla. Moje tělo mě již neposlouchalo, jenom z dálky jsem slyšela hlas, kterým ke mně stále James promlouval. Já už ho ale neposlouchala. Byla jsem ráda, že je Edward v bezpečí a se svojí smrtí jsem se už smířila. Umřít místo člověka, kterého ze srdce miluji, mi přijde jako dobrý způsob, jak zmizet z toho světa.

Z dáli mi v hlavě znovu zazněl Jamesův hlas: „Pověz mu, jak tě to bolí! Řekni mu, aby tě pomstil!“

I kdybych chtěla, odpovědět jsem mu už nedokázala. Jediné, co jsem pocítila, byla studená ruka mého vraha, která uchopila tu moji, a zuby ostré jako jehly se zabodly do mé ruky a nasály tu životodárnou tekutinu, které mi v žilách už mnoho nezbývalo.

Neudělala jsem mu radost ani v nejmenším, byla jsem už tak oslabená, že jsem nedokázala ani křičet. A potom to přišlo, krev z mých žil pomalu zmizela a já ho konečně uviděla. Přicházel ke mně pomalu a neslyšně, tak jako to dělával, když jsme trávili dlouhé noci u mě v pokoji. Přicházel, ale vypadal jinak než obvykle. Přicházel ke mně můj anděl, přesně takový jako jsem vždycky Edwarda viděla.

Najednou se něco změnilo. Už jsem smrt neviděla tak hroznou jako jsem si ji vždycky jako malá představovala, nyní jsem ji přijímala s otevřenou náručí. Pokud je toto to, co následuje po smrti, beru to hned. Být s ním navždy bude krásnější než s ním prožít pouze jeden lidský život.

Pak všechno odeznělo a mému tělu se ulevilo a já za tím andělem kráčela k nové věčnosti, nevšímajíc si těla, které zůstávalo pode mnou, a kterým se neustále prodírala další a další vlna bolesti.

Edward:

Když jsem tam přišel, nehybně tam ležela a vypadala jako mrtvá, ale její srdce stále tlouklo a v jejích žilách kolovalo ještě pár kapek krve.

„Bello, miláčku, tohle mi nedělej. Přinuť ho bít kvůli mně, kvůli Charliemu i René. Neopouštěj mě, prosím.“ A začínal jsem se hroutit k zemi, když do místnosti vrazil James a napadl mě.

„Už ji nezachráníš, jdeš pozdě.“ A ďábelsky se usmál. „Už ji nepomůžeš, jen se dívej, dívej se, jak tady umírá.“ Ale v tu chvíli jsem to už nevydržel a udělal to, co si jeho mysl nejvíc přála a co na mě celou dobu křičela: „Skoč po mě, pokus se mě zabít.“

Začali jsme kolem sebe kroužit a čekali na výpad toho druhého. James se pokusil zaútočit první, ale jeho mysl ho prozradila a on skončil s jednou paží na podlaze, ze které dále lítaly jen třísky. Otřásl se a chtěl bojovat dál, zabít někomu druha se mezi upíry neodpouštělo a ani já jsem toho nebyl schopen. Se zuřivou radostí jsem se na něj vrhl a začal jeho tělo cupovat na malé kousíčky, vychutnávajíc si každou část jeho těla, která mu již nepatřila.

Na druhou stranu jsem zase začal pociťovat, že bych chtěl, aby vyhrál. Chtěl bych už zase být se svojí milovanou Bellou, i kdyby to mělo být v samotném pekle, ale s ní bych byl šťastný kdekoliv.

James ležel vedle mě natrhaný na malé kousíčky, když se ke mně rodina přidala, ale já s ní nezůstal. Uchopil jsem tělo mojí milované Belly a utíkal s ní pryč. Chtěl jsem poslední chvíle strávit s ní, nebylo jasné, kolik času jí ještě zbývá.

Uchopil jsem ji do náruče a začal utíkat, chtěl jsem s ní být sám, chtěl jí pomoci. Utíkal jsem s ní asi deset kilometrů, a pak se zastavil na malé mýtině uprostřed lesa, kde jsme se více poznali. Její tělo bylo poničené po zvrácenostech, které James napáchal. Tohle nemohl dát do pořádku žádný doktor, ale něco přeci ano.

Sice jí moc krve nezbývalo, ale jiná šance tady nebyla. Nemohl jsem nechat umřít svoji jedinou lásku kvůli tomu, co jsem způsobil. I když se mi to příčilo, přemohl jsem se a kousl ji a hned potom ránu olízl, aby neztrácela další krev. Nezbylo mi než ji proměnit, pokud jsem ji nechtěl navždy ztratit.

Začala se mi u nohou svíjet v bolestech a křičet, každá hláska, kterou vydala, mě bolela, jako kdyby se do mě zapichovaly tisíce nožů, ale jiná možnost bohužel nebyla. Byl jsem tam celou dobu s ní, držel ji za ruku a pomáhal jí udržet její skomírající srdce v chodu po celou proměnu. Naštěstí jsem na to nakonec nebyl sám, jelikož moje rodina mě po pachu vystopovala a snažila se mi pomoci, jak jen mohla.

„Edwarde, jak jsi mohl?“ začala na mě křičet Rosalie. „Vždyť ji tady každej pozná.“

„Nemohl jsem ji nechat umřít stejně, jako ty jsi tenkrát nemohla nechat umřít Emmetta. Já ji miluju, a pokud zemře ona, zemřu taky.“

Bella naštěstí s Carlisleovou pomocí transformaci zvládla a stala se jednou z nás. Hned potom jsme ale museli opustit Forks a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé by byla moc nápadná a za druhé porušili jsme sto let starou smlouvu s Quilety, podle které jsme nesměli stvořit dalšího upíra. Pokud bychom neodešli, začal by lov.

Nyní jsme žili v New Hampshiru a Bella začala studovat společně se mnou naší první společnou vysokou, ale tentokráte už jako moje manželka.

Autor: james (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Smrtí vše začíná: