Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Sen je jako realita Bello!

Myslela jsem, že už se nikdy neprobudím. Moje srdce přestávalo tlouct, a moje naděje v něj, se taky zmenšovali. Ale on do mě tu naději vkládal! Věřil, že to přežiji! Ale zároveň litoval, že to udělal. Byl u mne celý den v kuse, i s Alice. Alice měla vizi, že se toho dne probudím. Edward si myslel, že to nebude pravda. Ale já se probudila, a první slova které Edwarde s Alice vyslovili zněly:

,,Bello, ty žiješ." Jo asi jo pomyslela jsem si. Vůbec jsem ty lidi nikdy neviděla. Kdo to je? Jediný, koho jsem si pamatovala byli dvě jména. Reneé a Charlie. Ty jména jakoby se mi utkvěly v hlavě. Charlie bude nejspíš můj otec, a Reneé matka. Ti dva lidé se mě ptali, jestli si na ně pamatuji. Bohužel. Nemohla jsem mluvit. Najednou vtrhl do pokoje muž, podobný Charliemu.

,,Ach Bello!" řekl.

,,Reneé?" zeptala jsem se tichým hlasem.

,,Matka spí v na chodbě." Zakývala jsem hlavou, zavřela oči a spala dál. Pak jsem už slyšela jen slova

,,Edwarde, ona neví kdo jsme," nejspíš to byla ta malá hnědovláska která se bavila s tím mužem po mé pravici. Najednou se mi vracela paměť. Edwarde, Edwarde… opakovala jsem si v mysli. To jméno znám. Pak jsem usnula úplně. Pamatuji si, že jsem ze spaní říkala jména

,,Alice, Carlisle, Jacob, Edward, Emmett."

Spala jsem asi 3 dny, a když jsem se probudila, byla vizita...

,,Tak slečno Swanová, jak se cítíte?"

,,Dobře," řekla jsem, už ne tak potichu jako když jsem mluvila s otcem. Najednou jsem si všechno vybavila. Ta hnědovláska, to ona je Alice. A ten krásný muž, on je Edward. Ale teď. Teď po mé pravici seděl jiný muž. Na něj jsem si jako zázrakem vzpomněla ihned!

,,Jacobe!" řekla jsem.

,,Bello, ty si pamatuješ? Alice s Edwardem říkali že ne!"

,,Ještě včera jem si nepamatovala. Jediný koho jsem si ×kašel× si včera vybavila byl Charlie a Reneé. Kde vlastně je?" zeptala jsem se.

,,Bello spala jsi 3 dny ×smích×… Reneé jela nakupovat. Když zjistila že jsi se probudila, okamžitě vyjela s Charliem na nákupy aby ti něco pořídila."

,,A kde je Alice?" zeptala jsem se, to ona byla můj druhý nejlepší přítel.

,,Alice musela na lov, už to tu nemohla vydržet, tvá krev ji tak lákala." Odpověděl Jacob a pokusil se mě obejmout… ,,Už musím, cítím, že sem jde pijavice"

,,Fajn, pak se ještě vrať, mám tě ráda."

,,Bello, jsi v pořádku?" zeptal se Edward…

,,Kdo jste?" odpověděla jsem ze srandy, ale neměla jsem sílu se smát…

,,Bello, ach Bello... proč mi tohle děláš?"

,,Dělám vám co?" zeptala jsem se.

,,No proč mě takhle trápíš? Stačí mi, že jsi se pokusila o sebevraždu!"

,,Já se ale nepokusila o sebevraždu, jsem chtěla zažít nějaký adrenalin. Prostě jsem jela na motorce Seattlem ×smích×… Kdo jste?" znovu jsem se zeptala.

,,Bello já jsem Edw- …." Nenechala jsem ho aby dořekl své jméno, místo toho jsem mu řekla:

,,Miluji tě Edwarde Cullene, jsi celý můj život, jak se mají ostatní?" a mezitím Edward pořádně vykulil oči!

,,Takže teď jsem asi ztratil paměť já. Ty si na mě vážně pamatuješ!" řekl zamilovaně.

,,Ano, pamatuji si na tebe," podíval se mi zasněně do očí, políbil mě a objel jazykem mé rty. Tohle jsem šíleně milovala. Pak jsem ho chytla kolem krku a bylo mi jedno, že líbám upíra, toho nejkrásnějšího upíra pod sluncem. Chtěl se odtrhnout, ale já se ho držela. Měla jsem kupodivu mnohem větší sílu než on. Pořádně jsem si to líbání užívala. On byl tak sladký, tak voňavý, tak šíleně krásný! Konečně jsem ho pustila. Já byla šťastná, ale on zase mnohem zamilovanější. Už jsem nikdy nechtěla usnout, chtěla jsem být jenom s ním a se svou rodinou a přáteli. Jacob se díval přes okno a usmíval se. Bylo to poprvé co jsem ho viděla usmívat se, když jsem s Edwardem. Už mě chtěl odvést domů, ale to nebylo možné protože jsem měla zlomené 2 žebra a levou ruku k tomu. A kdyby si ke mně lehnul, šíleně bych trpěla… Chvilku jsme oba mlčeli, ale pak jsem ho k sobě znovu přitáhla a políbila ho ještě víc než před tím! Teď už se nechal. Líbali jsme se nejmíň 5 minut. Nechtěla jsem přestat dokud jsem nedostala hlad. Zazvonila jsem na sestřičky, aby mi přinesly něco k jídlu. Přiběhly s krupicovou kaší posypanou kakaem.

,,Fuj, řekla jsem. Nesnáším ji!

,,Mám ti přinést z bufetu bagetu?"

,,Ano, pane Cullene. Moc Vám děkuji." Řekla jsem, aby se aspoň trošičku pousmál. Během necelé minuty byl zpátky.

,,Tady slečno Swanová, bageta s kuřecím masem a salátem, Vaše oblíbená," řekl ale teď jsem se zasmála já. Bylo už asi 16:45 když končila doba návštěv. Měli jsme pro sebe ještě 15 minut. Ale já věděla, že to bude celá noc!... Když doba návštěv skončila, Edward odešel, ale kolem 20:00 se vrátil…

TRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR… zazvonil mi budík…

Hledala jsem ho na své posteli, ale on tam nebyl. Myslela jsem si že všechno, co se mi zdálo jsem opravdu prožila. Levá ruka nebyla zlomená a žebra jsem měla v pořádku. Když jsem si uvědomila, že dnes je to přesně rok, co mě opustil, jsem se musela jít osprchovat. Charlie už ve své ložnici nebyl. Našla jsem ve sprše dopis, který tam nechává, protože ví, že moje první cesta která vede z postele je koupelna.

Bello, nezapomeň se zamnou stavit na stanici. Mám pro tebe překvapení. A prosím ukliď si v obýváku svoje oblečení, které jsi tam včera naházela.

Charlie

,,Super!" řekla jsem. Doufám že dnes můj náklaďáček rozjedu. Jestli to překvapení bude Edward, tak prosím, ať je tam i Alice. Vlezla jsem do sprchy a pocítila jsem krásnou vůni.

,,Edwarde?" zeptala jsem se. Nikdo neodpověděl. Alice a ostatní Cullenovi měli každý odlišný pach. Ten Edwardův jsem znala nazpaměť. Oholila jsem si nohy a vylezla ze sprchy obalená v ručníku, který mi tu nechal Edward když odešel. Pocítila jsem studený vánek a zase ta vůně.

,,Sakra Edwarde, nech toho a už se ukaž!" řekla jsem. Zase nic!Rozbrečela jsem se. Myslela jsem, že to bude opravdu on. Ale měla jsem celou noc otevřené okno a tak mi v pokoji koloval studený vzduch. Ale ta vůně mi pořád skákala v hlavě a křičela:

,,Jeď za Charliem, jeď za Charliem!" neměla jsem na něj chuť. Oblékla jsem se a šla uklidit své oblečení. Ke každému tričku je položila svoji hlavu a cítila jsem jeho vůni! Miloval modrou barvu. Takže celý obývák byl teď obložen v modrém oblečení. Všechno jsem sesbírala a odnesla do pokoje. Ve sprše byla nějaká černá šmouha. Když jsem hodila věci do koše na prádlo, už tam nebyla. Vysvlékla jsem si to černé tričko i černé kalhoty a dala si jeho oblíbené modré šaty. Venku dnes bylo horko, ale sluníčko bylo za mraky. Dala jsem si vestu a jela za tátou. Náklaďáček jsem nastartovala až na potřetí. Rozjela jsem se na stanici. Když jsem přijela nebylo tam nic zajímavého ani zvláštního, a jako překvapení to nevypadalo. Když jsem vešla na stanici, necítila jsem Edwardovu vůni. Takže ,,můj život" to být nemohl.

,,Bello, tady jsem!" křičel Charlie.

,,Vzala sis ty šaty od Edwarda? Sluší ti."

,,Díky tati, ale on mi hrozně chybí!"

,,No říkal jsem ti, že pro tebe mám překvapení." Vyndal CD a tam bylo napsáno Bella.

,,Dnes jsem to našel na stole, Napsal jsem ti vzkaz abys přijela. ON mi nakázal, že ti to nemám nechat doma. Na," podal mi CD i se vzkazem. Nechtěla jsem ho číst, ani poslouchat to CD. A tak jsem si sedla, a povyprávěla tátovi co se mi zdálo…

,,…no a pak jsem se probudila," řekla jsem… Věřil mi to, protože se mi to stávalo často. Věděl, že si jednou opravdu ty žebra a ruku zlomím. Nedávno se mi totiž zdálo, jak jsem jela do La Push za Jacobem a narazila jsem do stromu. Nestalo se mi nic, ale auto bylo pěkně prohnuté.

Poslal mě domů abych mu uvařila něco co on miluje. Udělala jsem mu steak s hranolkama.Asi kolem jedné odpoledne jsem steak nachystala na talíř a Charlie přesně na minutu přišel domů.

,,Už sis pouštěla to CD?" zeptal se.

,,Ne, nemám na něj náladu!"

,,Myslím že by sis to měla pustit!"

,,Dobře, pak si to pustím, jdu nahoru." CD jsem vzala s sebou a dala ho do svého notebooku, který mi máma koupila, když mi bylo 15. Na CD byla moje ukolébavka a návod. Vytiskla jsem obrázky a odložila PC. Šla jsem tedy podle návodu. 1, 2, 3, 4, 5….,19. Proč zrovna 19? Ptala jsem se sama sebe. Pak tam byla nakreslená noha jak dupla na to místo, které jsem napočítala. Taky jsem tam šlápla a to místo se propadlo.

,,Sakra, Edwade!"

,,Bello, jsi v pořádku?"

,,Ano, jsem v pohodě tati" Vyndala jsem to dřevo z té díry a vytáhla obálku. Na ní bylo napsáno: Miluji tě, Bello!... Slibuji, že se vrátím!

,,Hmm jasně!" otevřela jsem ji a tam byl kalendář. Bylo tam celkem 12 a půl listu. Proč je tam půl listu? Ptala jsem se sama sebe a taky toho papíru. Pak jsem si prošla všech 12 papírů a ke každému dni bylo napsáno přesně to, co jsem dělala. Třeba 15.6.2009 - Bella jela do La Push za Jacobem. Pohádali se a tak se Bella modlila, abych se k ní vrátil... Takže, takže všechen ten studený vánek a ta omamná vůně byla pravda? Takže Edward tu semnou je?... Zase jsem cítila tu vůni. Rychlostí blesku jsou proletěla celý dům. Charlie se na mě nechápavě podíval

,,Co to mělo znamenat?" A úsměv od ucha k uchu.

,,Neviděl jsi Edwarda?"

,,Edwarda? Co by tu dělal. Toho jsem už rok neviděl."

,,Aha," řekla jsem, a smutně odešla nahoru. Ta díra byla zakrytá a v notebooku mi blikal zapnutý word. Další zpráva: Jdi dolů za Charliem, prosím!
Utíkala jsem dolů ještě rychleji. Zase nic. Nebyl tam. Slyšela jsem pípnout mobil. Zase jsem letěla nahoru. Miluji tě Bello, otoč se! Teď tam opravdu stál. Byl tam. Můj život v plné své kráse. Skočila jsem po něm a začala ho vášnivě líbat.

,,Kde jsi celou tu dobu byl?"

,,Celou dobu jsem byl s tebou. Když jsi chodila spát, tak jsem tě kontroloval snad každých 15 minut, a když jsi šla dnes do sprchy nevydržel jsem to a rozhodl se, že se ti ukážu. Tady jsem!" řekl a objel mi jazykem rty.

POHLED NIKOHO:

,,Miluju tě!" řekli oba zároveň, pak se na sebe usmáli.