Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Schůzka - 2

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Schůzka - 2Tady je pokračování Schůzky. No, pokračování. Je to pohled Belly, když se Edward neobjevil. Možná, ale opravdu jen možná, pokud budu mít čas, přidám konec. Hezké počtení.

04.03.2011 (15:45) • Michal7 • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1040×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

 

Čekala jsem. Na něj. Tma byla ještě nepřístupnější než před hodinou, ale on nikde. Přece mi to slíbil…

 

Tak hezky se mi s ním povídalo.

 

Povzdechla jsem si a objala si pažemi trup. Byla mi zima, ale nestihla jsem si vzít něco na sebe.

 

Kimberly zase řádila. Prý, nikam tě nepustím! Ha! Jako kdybych potřebovala její souhlas! Je to moje macecha, ale přitom je stejně stará jako já! Možná i mladší! Skutečný věk mi nikdy neprozradila…

 

Ach, Alexandro, tak se mi stýská. Víš, nikdy jsem nepomyslela na to, že jsi… mrtvá. Vždycky jsem si říkala, že jsi odjela bez rozloučení  na dovolenou, a já za chvíli přijedu za tebou…

 

Povzdechla jsem si a podívala jsem se dolů. Hm, výška. Nohy mi klimbaly několik desítek metrů nad zemí. Bolelo by to…? takové myšlenky mi poletovaly v hlavě ještě několik minut. A pak…

 

Uslyšela jsem výkřik plný hrůzy. Tak známý, ale i neznámý zároveň. Bylo to velmi rychlé… mohlo se mi to jen zdát... ale bylo mi jasné, že to bylo skutečné… až moc…

 

Cítila jsem, jak mám obličej stažený zděšením. Rychle jsem se začala zvedat, až mi podjela noha a já cítila, jak padám… závan větru…

 

Můj výkřik byl velmi hlasitý, to ticho jen zesílilo můj projev hrůzy. Škrábala jsem se nahoru a hlasitě oddechovala.

 

Když už jsem byla skoro nahoře, a už mi síly nestačily, došlo mi, že to byl ten zázrak.

 

Ten, na který čekám skoro dva roky. V očích se mi zaleskly slzy.

 

„Edwarde, prosím, promiň mi,“ zamumlala jsem a moje prsty se už nedotýkaly okraje střechy, nedotýkaly se ničeho.

 

××××××××

 

Slyšela jsem hlasy. Byla jsem… ve vzduchu. Napadla mě taková pošetilá myšlenka, že jsem v nebi a mluví na mne andělé…

 

Tyhle myšlenky, že jsem v nebi, mě opustily ihned, co jsem ucítila tu bolest. Zařvala jsem.

 

Cítila tohle i Alexandra? Ano? Přála jsem si, aby ne. Tohle bych nepřála ani Kimberly. A najednou mi nedocházelo, kdo je Kimberly… kdo je Alexandra. Co to jsou za jména?

 

Bolest sužovala mé tělo dále a dále. Uslyšela jsem znovu ty hlasy, hlavně jeden. Něco mi připomínal… ale moje mysl odmítala spolupráci.

 

Moje tělo sebou házelo, studené, velmi studené paže mě držely, ale nepomáhalo to. Oheň, ano oheň, ničil moje tělo, pálilo každý kousíček mého těla. Vzpouzela jsem se, chtěla jsem před tím ohněm utéct, ale nešlo to.

 

Pokaždé, když už jsem si myslela, že jsem v bezpečí, oheň znovu udeřil. Znovu jsem začala křičet. Malý plamínek naděje, který se mi rozhořel v mysli, zase pohasl, když hlas, kvůli kterému jsem tu naději měla, vyslovil ty slova…

 

„Je mi to líto, ráda bych ti řekla uklidňující slova, ale nepřestane to. Nikdy. Už navždy budeš cítit jen oheň, oheň, který nejde uhasit…“

 

Její slova přerušila můj křik. Její ruce, byla to dívka, zmizely. Pak se ozval smích. Zákeřný smích, který neměl konce. Smích se vytrácel jako hudba, ale stále potichu zněl.

 

Nevím, jak dlouho jsem tam ležela – to jsem zjistila až po chvíli – , ale bolest polevila, asi na setinu sekundy, pak se bolest stala téměř nesnesitelnou. Křičela jsem, mlátila jsem sebou a pak najednou – ticho.

 

Neuvědomila jsem si, jak rychle moje srdce bilo, a že jsem ho slyšela, dokud se nezastavilo.

 

Pomalu jsem se nadechla. Ucítila jsem všechno. Pokud jsem někdy Kimberly řekla, že z toho jejího humusu, které mělo být jídlo, cítím všechno, bylo to hodně slabé slovo.

 

Zdálo se mi, že snad cítím všechny vůně světa. Když jsem otevřela oči, jedno po druhém, přišlo mi, že i vidím všechno na světě.

 

Pak jsem uslyšela znovu ten krákavý smích. Krákavý se nehodilo, to jen že se mi zahryzl do srdce, které stejně netlouklo.

 

Otočila jsem se a tam stála. Nejkrásnější žena, kterou jsem kdy viděla. Ležérně se opírala o rám starých dveří, na tváři úsměv.

 

Ale pak jsem si všimla jeho.

 

„Edwarde,“ vydechla jsem a nohy se mi podlomily. Je tady, se mnou. Neopustil mě.

 

Ale jeho oči byly jiné, neměly tu nejnádhernější zelenou barvu, byly temně rudé. Jako… krev.

 

Po téhle myšlence mi v krku vzplál oheň. Stejně bolestivý, stejně ničivý.

 

„Vítej v nikdy nekončící věčnosti!“

Budu s vámi naprosto souhlasit, když si budete říkat, že ten konec je divný. Souhlasím, ale můžete se uklidňovat: jsou spolu.

Autor: Michal7 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Schůzka - 2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře