Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » RosalieHale - Kam vedou všechny cesty

08.12.2008 (19:31) • AliceCullen • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 3126×

Kam vlastne vedou vsechny cesty?

Když jsem byl ještě člověk a chodívala jsem do kostela říkali, že všechny cesty vedou do Říma. Dnes vím, že tomu tak není. Ani jedna z mých cest nevedla do Říma. Možná tak jedna, ale to nebyla má cesta, ale naše cesta. Moje a té nejnádhernější dívky na světe. Nebo bych spíš měl říct nejnádhernější upírky. Rosalie. Bylo to tak poetické.. Zachránila mi život, nechala ze mě udělat upíra. Já se do ní zamiloval, ona se zamilovala do mě a vzali jsme se. Dokonalý pár. Já vím, že jsme byli dokonalý pár. Rosalie, ta nádherné a sebevědomá a já Emmett, ten silný. V Římě jsme vlastně měli jednu z našich svateb, protože podle Ros je Itálie tak romantická. A mě přijde romantické vše kde je Rose. Ale nejhezčí svatba byla ta první, ta v Tennessee. Rosalie na sobě měla nádherné bílé šaty a závoj, z kterého lezli její dlouhé vlnité vlasy podobné sluneční záři. Byla noc a kromě oddávajícího tam nikdo nebyl. Stál jsem u oltáře a ona se pomalu procházela po koberci. Věděl jsem, že si přála, aby tam bylo plno lidí. Stovky, ne tisíce lidí co by na ní upírali svůj pohled. A já vím, že by ho upírali hodně dlouho a přáli by si být na jejím místě. Strašně ráda bývá středem pozornosti, ale tenhle den byl prostě jenom náš. Když došla až ke mně a oddávající pronesl řeč a zeptal se na tu úžasnou otázku, ,,Rosalie Lillian Hale, berete si Emmetta McCartyho Culena?“, a ona odpověděla svým sladkým hlasem, ,,Ano, beru“, byl jsem nejšťastnější za celý svůj život. Ehm, chci říct život i neživot. Ano, ten den byl krásný. Vzali jsme se a po prvním manželském polibku jsme oddávajícího zabili. Naše první manželská krev. Ne o tomhle jsme Carlislemu neřekli. Šílel by, kdyby zjistil, že jsme oba porušili naše vegetariánství. No u mě na to byl zvyklý, ale to, že jsem k tomu zviklal i Rosy by ho hodně ranilo. Potom jsme měli svatební cestu v Paříži, která trvala několik měsíců. Potom jsme přijeli do Forks k Cullenovým. Forks je malé městečko a to co je na něm milé je, že tu po většinu času nesvítí slunce. Každých pár let jsme si svatbu zopakovali. V již zmíněném Římě, v Benátkách, ve Vídni, v Praze, v Londýně i v rumunském městě. Pokaždé následovala svatební cesta a pokaždé následoval návrat do Forks.
Teď sedím v lese, v jednom městě kousek od Forks, kousek od Cullenů, kousek od ní a přemýšlím. Přemýšlí nad neživotem člověka a životem upíra. Přemýšlel jestli jí odpustím. Věděl jsem, že ano. I přes to, že mě tak podvedla, zklamala a zranila, vím že jí miluji a že ona mě miluje také. Jsme si souzeni. Já to vím. Ona to ví. Všechny metropole, kde jsme se brali to ví také.
Zvedl jsem se a rozběhl se svou super rychlostí. Během pár minut jsem míjel ceduli s nápisem FORKS. Teď už vím, že všechny cesty nevedou do Říma. Nevím kam vedou. Ale vím, že všechny moje cesty vedou do Forks k Rosálii.

By RosalieHale

Autor: AliceCullen, v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek RosalieHale - Kam vedou všechny cesty: