Jak to bylo s Nessiiným porodem a po něm? Jak se zachoval Edward, když ji viděl poprvé na vlastní oči? Co Bella? Byla v pohodě? Zachránil ji Edward? Co Bella na Ness? A ostatní? Co Bellino sebeovládání? Uvidíte z pohledu Edwarda... Bella Ness
01.10.2011 (18:15) • BellaNess • FanFiction jednodílné • komentováno 39× • zobrazeno 5464×
Renesmé - Nessie
Moje malá holčička. Ty její oči. Oči anděla. Oči jako čokoláda. Tvář andělíčka. Malé třepetající se srdíčko. Nádherné dítě. Její úsměv. Moje dítě. Dítě Edwarda Cullena a Belly Cullenové. Mojí lásky a mne. Naše dcerka. Když jsem ji prvně viděl, chtělo se mi brečet. Byla tak nádherná a tak malinká. Neměl jsem čas si ji pořádně prohlédnout, musel jsem zachránit mou Bellu.
Ale potom… Malá roztomilá holčička s hnědými kukadly se na mě usmála. Dala ručku na mou tvář a najednou jsem uviděl Bellu. Mou Bellu. Ona ji viděla, došlo mi po chvíli. Ale co to má za schopnost? Co to je? A proč tak rychle roste? Už to není ta malinká holčička. Vypadá jako roční děťátko. Bella se zatím proměnila. Byl jsem u ní. Viděl jsem ji v Carlisleově mysli. Dělala mu starosti, rychle rostla a on nevěděl proč. Alice měla radost, protože každou hodinou byla větší a větší. Už sice méně rostla, ale prý dost.
V hlavě se mi motalo tolik tónů. Neuvěřitelných tónů. Viděl jsem každičký její vzrůst. Každičký milimetr, jak rostla v myslích ostatních. Tři dny… Jak stačí, aby takovéhle dítě vyrostlo. Naše malá Renesmé Carlie Cullen. Moje a Bellina dcerka. Byl jsem šťastný. Ale trápila mě Bella.
Když se probrala, měli jsme všichni strach, aby jí něco neudělala, byla přeci jen novorozený upír. Vedla si dobře. Co dobře, nejlíp, jak mohla. Renesmé k ní chtěla hned, ale Rose Belle nevěřila. Všichni jsme byli ostražití. Měla nejlepší sebeovládání z nás všech. To jsem ještě nikdy neviděl.
Sedl jsem ke klavíru a začal hrát tóny, které se mi honily hlavou, a vzpomínal jsem na první okamžiky, kdy jsem ji spatřil a poté v myslích ostatních. Její růst… Ruce mi po klavíru klouzaly samy. Nechal jsem se ovlivnit pocity a svým nadšením. Láskou. Bella si s Renesmé přisedla ke mně a dívaly se, jak hraju. Moje dvě krásky.
Renesmé má oči po Belle. Jako čokoláda, roztékaly se při pohledu. Byl jsem jako ve vězení, byly to oči mé sladké Belly. Vlasy měla světle hnědé. Asi jako já, ale nepřišlo mi to.
Podíval jsem se mlčky na svou Bellu. Usmívala se na mě. Její rudé oči na mě hleděly s láskou. Leskly se jí štěstím. Vsadím se, že kdyby mohla brečet, tak by plakala.
Renesmé se ta písnička líbila. Slyšel jsem to z jejích myšlenek. Byla hrozně ráda, že je Bella u ní. Že je tu. Však také jí to ukázala. Bella se zprvu tvářila nechápavě, ale poté pochopila, že to jí ukazuje Renesmé. Malá se na ni usmívala. Hladila ji po tváři a ukazovala jí vše, co zažila od doby, co se narodila a spatřila mne. Ukazovala jí první krmení a Jacoba. Líbil se jí. Usmála se. A to ještě neví o otisku. Usmál jsem se. Byly tak sladké, ty moje holky. Moje Bella a moje Renesmé.
Bella se na mne podívala a usmála se. Renesmé se dotkla obou našich tváří. Ukázala nám, jak se na sebe díváme a jak se usmíváme. Byla šťastná. Cítila z nás, že ji milujeme, a já a Bella jsme věděli, že ona miluje nás.
Všem se Renesméina ukolébavka líbila. Hlavně Esmé.
Uslyšel jsem Jacobovu mysl. Nessie… Jsi tak šťastná, pomyslel si. Máš obrovské štěstí, že máš za otce Edwarda a za matku Bellu. Podíval se při tom na mne a na mou Bellu. Podíval jsem se na něj a usmál jsem se. Usmíval se. Chtělo se mu brečet, ale nedal se. V jednom kuse zaháněl slzy. Byl šťastný. A kdo by nebyl? Takové sladké dívence nelze odolat. Všechny si omotala okolo svého drobounkého prstíku v prvním momentě. Záviděl jsem jí to. Byla naše. Všichni ji milovali. Zasloužila si lásku. Když jsem uslyšel, co si myslí o Belle a co o mně… Málem jsem se rozbrečel… Milovala nás, ještě než se narodila. Bella se jí nechtěla vzdát, já bych se jí také nevzdával, jenže ubližovala mojí lásce. Mojí Belle. Teď ji miluji. Miluji na ní všechno. Moje malinká Renesmé. Miluji její matku. Miluji svou rodinu. Moje rodina je pro mne vším. Nejvíce ty dvě. Bella a Renesmé. Obě dvě mi ukradly srdce. Můj život. Jen pro ně žiju. Až se mi láskou motá hlava. Jejich úsměvy. Jejich svítící oči. Hlava se mi motala víc. Byl jsem jako v transu. Viděl jsem jen dvě osoby. Dvě dívky, které neopustím. Budu je milovat navždy. Renesmé a Bella.
Jsem šťastný. Jsem ten nejšťastnější otec na světě. Bella je nejšťastnější matka na světě. A Renesmé je nejšťastnější dítě na světě. Všichni jsme šťastní. Jsme ti nejšťastnější lidi na světě. Já a moje rodina. Všichni Cullenovi. Přejel jsem pohledem celou svou rodinu. Esmé, Carlisle, Alice, Jazz, Rose, Emm, Bella a má Renesmé. Bella se na ni dívala s láskyplným výrazem ve tváři. Byla šťastá, cítil jsem to. Cítil jsem její štěstí. Její lásku. Byla tak nádherná. Poté její rudé oči spočinuly na mně.
Tolik věcí se mi honilo hlavou a stále jsem hrál Renesméinu ukolébavku. Nikdy nedopustím, aby se jim něco stalo. Aby se nestalo nic nikomu z rodiny. Nedovolím to. Jsou to jediné, co mohu chránit. Mohu jim dokázat svou lásku. Své city.
Ukolébavka se blížila ke konci. Podle mne tedy. Někteří si ji pobrukovali. Alice si k nim vymýšlela slova. Byl jsem tomu rád.
Renesmé se rozplývala při každičkém tónu. Těžko bych hledal šťastnější lidi, než jsme tu my.
Renesmé Carlie Cullen. Překrásnější jméno Bella vymyslet nemohla. Nádhernější jméno neexistuje. Zprvu jsem jí nerozuměl, ale teď už rozumím.
Miluji je celým srdcem.

Autor: BellaNess (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Diskuse pro článek Renesmé - Nessie :
Ale prosím tě. To si nesmíš tak brát. Mě taky lidi píšou kritiku a nedělám z toho vědu. Já myslím, že nejlepší by bylo, kdybys teď sedla k počítači a psala. Zkus to, něco nového.
Neublíží ti to, jen se prosím neutápěj v žalu.
Rozhodně nepřestávej, to rozhodně nikdo netvrdí. Právě když budeš psát, tím se budeš zlepšovat.
Základ máš a i nápad byl pěkný.
Forevergirl - Já myslím, že člověk má právo na názor. Chápu, že by se ti nelíbilo, kdyby ho tady dával někdo najevo vulgárně, ale nevšimla jsem si, že by tady některá z nás útočila. Já si třeba myslím, že je lepší, když člověk řekne svůj názor, něž aby lhal, to by pak rozhodně nebylo k ničemu ani samotné autorce.
A nesouhlasím s tebou. Komentuji vše, co přečtu a toto nebylo vyjímkou. Já sama nepíšu světově a proto jsem ráda i za kritiku, bez ní bych se totiž nikdy nikam nehnula.
Navzdory kritikám, které jsem tu četla, musím říct, že se mi tato jednorázovka moc líbila!
Bylo to nádherné, tak sladké!
Rozhodně piš dál, klidně i jednorázovky a třeba - ne, špatně... Určitě se to časem bude líbit úplně všem!
Radši mě ani nechtějte vidět... Sedím u pc a bulim jak tele... Opravdu nemám ráda kritiku a špatně ji nesu, hold jsem cíťa... A děkuju moc za upřímnost
Ja sa tu s nikým hádať nebudem, už takto som v dosť depresívnej nálade a je mi o ničom. Len mi prišlo zle z toho pridávam sa a pridávam sa... Toto je jednorázovka BellaNess a tebe jedine môžem povedať, že neprestávaj písať. Chce to len dopilovať a bude to super.
BellaNess: Nikdo neříká, že máš přestat psát, to určitě ne a myslím, že se časem zlepšíš.
Forevergirl: I takové lidi se najdou, ale neříkej to všeobecně. Já třeba to, co čtu okomentuju, ať je to hezký nebo ne.
Ok, tak ja budem zhovievavá, predsa len to bola Tvoja prvotina. Takže, podľa mňa to bolo celkom pekné, aspoň ten nápad sa mi páči.
Áno, strašne veľa jednoduchých viet, súvetie skoro žiadne, myšlienkové pochody nevypracované, niekedy som sa medzi vetami strácala, niekedy som ani len netušila, o čom to Edward vlastne točí... Celkovo to bolo dosť chaotické a nerozpísané. Ale to Ti už písali aj všetci predo mnou, takže to už vieš.
Ale ja si myslím, že ak sa posnažíš a hlavne, ak budeš písať, písať, písať a písať (), bude z Teba dobrá autorka. Len to chce veľmi veľa praxe.
Všetko sa dá, len treba chcieť... A hlavne to ber tak, že ja píšem omnoho horšie.
A s jednorázovkami určite NEPRESTÁVAJ!
Bože, ľudia, veď sa spamätajte. No fajn, nebolo to najlepšie, ale ani najhoršie. Každý sa učí a čím viac píše, tým to ide lepšie. Dalo sa to čítať a bolo to pekné podľa mňa.
Ale komenty typu pridávam sa, pridávam sa k ostatným je fakt dosť trápne. To nemáte vlastný názor a musím sa len "pridávať". A všetky do jedného, vraj že neradi píšete kritiku... Keď niečo čítate nenapíšete ani jeden blbý koment, len u autoriek, ktoré tu považujete sa svoje milované "kamarátky", ale druhým nie. A keď je tu zrazu niečo slabšie, tak už píšete kritiku, to už vám ruka zrazu funguje a dokážete napísať aj polstranový koment.
Prepáčte za spam, ale toto už je fakt priveľa.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!