Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » První láska

11.04.2012 (15:15) • sarze • FanFiction jednodílné • komentováno 20× • zobrazeno 3011×

Jmenuji se Bella Swanová a žiji ve Forks se svým otcem. Je mi dvacet dva let. Když mi bylo deset, má matka od nás odešla. Můj otec, Charlie, stále čeká, že se vrátí. Pro mě je to ukončená kapitola, já jí nikdy neodpustím, že dala přednost svému milenci před námi, hlavně před svým jediným dítětem. Zatřepala jsem hlavou, abych vyhnala bolestivé myšlenky.

Koukla jsem na hodinky, jestli už je čas vyrazit do práce. Pracuji jako zdravotní sestra v místní nemocnici, konkrétně na dětském oddělení. Neznám nic lepšího než dětský úsměv, který vás zahřeje u srdce.

Oblékla jsem se a kriticky podívala do zrcadla.

„No, Bello, lepší už to nebude, bohužel.“

V kuchyni jsem se potkala s tátou.

„Dobré ráno, tati.“ Otec zvedl hlavu od novin.

„Dobré, Bells, dnes se vrátím pozdě, takže se mnou nemusíš počítat na večeři, někde se najím,“ řekl s úsměvem.

„Dobře.“ Alespoň o jednu starost méně.

Dnes byl typický Forkský den, zataženo a deštivo. Brr, otřásla jsem se a nastoupila do svého stařičkého auta, za které jsem velmi vděčná, protože je to ten typ, se kterým můžete narazit i do tanku a nic se vám nestane.

Vyjela jsem směrem k nemocnici a přemýšlela, jaká bude dnešní služba.

V práci to dnes nějak žilo, normálně je klid, ale teď se tu potulují sestry z jiných oddělení. Asi mají nějaký žhavý drb a musí to rozhlásit po celé nemocnici.

„Ahoj, Lucy,“ pozdravila jsem svoji kamarádku a kolegyni v jednom.

„Jé, ahoj, Bello.“

Nevěřícně jsem se na ni podívala. „Ty jsi namalovaná?“

Lucy se usmála. „No, víš, prostě jsem měla chuť se udělat trošku hezkou, i když vím, že se mi to nikdy nepovede.“ Ta naše Lucy, pořád se shazuje a přitom je hezká.

„No jasně, Lucy, jsi úplná ošklivka,“ zasmála jsem se. „Pojď mi raději předat nějaké hlášení.“

„Takže, Bells, John na trojce měl celou noc vysokou teplotu, takže léky má po šesti hodinách a teplotu měříme asi po hodině. Jinak dvojčata Evensova byla ráno propuštěna. Dále Lilith na jedničce je furt smutná, ale jinak jí bolesti ustoupily a tady má rozpis infuzí.“

Chudák Lilith, má leukémii, je u nás častým návštěvníkem.

„A jinak ti raubíři na dvojce, tam není co komentovat. Už jim je dobře, ale prý si je tu máme nechat ještě na pozorování. A to je vše, jo, vlastně by měli z neurologie přivézt nějakou holčičku, takže si myslím, že by bylo nejlepší dát ji na pokoj k Lilith.“

„Dobře, díky.“

Chtěla jsem si jít dělat vlastní práci, když vtom do sesterny vstoupil primář s nádherným mužem. Nikdy jsem neviděla krásnějšího člověka. Vysoký, hezký, souměrný, zpod trička mu vykukují svalnaté ruce. Má nádherně bronzové vlasy a ty nejkrásnější oči. Nikdy jsem neviděla takovou barvu, karamelové, nebo spíš zlaté.

„Zdravím, slečny, dovolte mi, abych vám představil nového lékaře – Edwarda Cullena. Edwarde, tohle je Lucy.“

Ta zčervenala a nesměle mu podala ruku. „Těší mě,“ odpověděla se sklopenýma očima a Edward se pokřiveně usmál.

„Mě také.“

„Zde je naše milá Bella.“ Podívala jsem se mu do očí a zastavilo se mi srdce. Edward se znovu nádherně usmál.

„Těší mě, Bello.“

„Mě také,“ odpověděla jsem mu zdvořile.

Šla jsem si raději sednout. Nedalo mi to a musela se na něj znovu podívat. Nachytal mě na švestkách. Koukal na mě s takovým frustrovaným pohledem, ale bylo v něm i něco jiného, řekla bych něha a zájem.

Bože, Bello, co si to namlouváš, ten je trošku někde jinde. Povzdychla jsem si.

Primář Edwardovi vysvětloval, jak to u nás chodí a šel ho představit ostatním kolegům.

„Takže, Lucy, proč mám takový pocit, že ses namalovala záměrně?“

Našpulila na mě rty. „No, možná, že jsem se včera doslechla, že nastoupí syn doktora Cullena, víš, který – ten pěkný neurolog?!“

Samozřejmě, že vím, po něm šly snad všechny sestřičky a on je vždy odmítal. Má velmi milou manželku, která sem občas chodí, protože pořádá různé dětské charity.

„No, ale musíš uznat, že je to bůh, bože, tak ho chci.“ Lucy blaženě vzdychla.

V tom okamžiku přišel Edward. Promluvil tím krásným sametovým hlasem „Mohl bych vás, Bello, požádat, zda byste se mnou neprošla pokoje a já bych udělal takovou malou vizitu?“

„Ano, pane doktore.“

Šli jsme mlčky bok po boku chodbou a procházeli pokoje. Nemohla jsem si nevšimnout, jak byl velmi milý k dětem, okamžitě věděl, co je trápí. Vypadalo to, jako by jim četl myšlenky. Zasmála jsem se. Měla bych přestat číst sci-fi.

„Děkuji vám za pomoc,“ řekl tiše. „Chtěl jsem se zeptat, nešla byste se mnou na večeři?“

Srdce se mi rozbušilo neuvěřitelnou rychlostí.

„Ráda vaše pozvání přijmu.“ Zčervenala jsem.

Usmál se. „To jsem rád, vyzvedl bych vás tak kolem osmé?“

Přikývla jsem a odešla na sesternu. Lucy jsem nic neřekla a dál se věnovala práci. Den se neuvěřitelně vlekl a já se s Edwardem už nepotkala. V mojí mysli hlodal červíček pochybnosti. Co když si to rozmyslí a nepřijde? Nikdy jsem tohle necítila. Byla jsem opravdu zamilovaná? Láska na první pohled určitě není, i když co já vím. S láskou jsem neměla žádné zkušenosti.

„Bello, končíme,“ zatřásla se mnou Lucy. „Jsi nějaká zamyšlená,“ usmála se.

Rychle jsem si sbalila své věci a rozloučila se.

Domů jsem jela padesátkou, co kdyby mě viděl Charlie. Doma naštěstí nebyl, nerada bych mu vysvětlovala, kam jdu, a hlavně s kým. Prohrabala jsem celou skříň. Samozřejmě nic pěkného tam nebylo, samé obyčejné věci. Budu muset vyrazit na nákupy. Nakonec jsem si oblékla černé korzetové šaty, které mi sahají ke kolenům. Vlasy si nechám rozpuštěné a na řasy nanesu řasenku.

Najednou se ozval zvonek. To bude on. Seběhla jsem schody a otevřela. Přede mnou stál bůh, měl krásný oblek a ty jeho rozcuchané vlasy, nejraději bych do nich zajela svými prsty.

„Jste nádherná, Bello,“ vysekl mi poklonu. A dal mi překrásnou kytici červených růží.

Zrudla jsem jak rajče. „Vám to taky moc sluší. Ty růže jsou krásné.“

„Takže můžeme vyrazit?“ A nabídl mi rámě.

Teď jsem si jistá. Láska na první pohled existuje.

Děkuji za každý komentář. A především děkuji Makulce, za pomoc s opravou povídky.

Autor: sarze (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek První láska :