Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Poslední přání pro mou nejlepší kamarádku Jane 1. část

Stephenie Meyer apple


Mary žije s rodiči ve městě. Ale kvůli moru se stěhují do vesnice. Mary tam někoho potká a získá to, co nikdy neměla.

Ležela jsem na posteli, vůbec se mi nechtělo vstávat. Hodiny odbily osmou. Z kuchyně se ozval mámin hlas. „Mary, vstávat, už je snídaně!” Zívla jsem a vstala. Oblékla jsem se, učesala a umyla. Potom jsem šla do kuchyně na snídani. Máma s tátou seděli u stolu a jedli. Sedla jsem si na židli a pustila jsem se do kaše. Dnes jsem na ni neměla chuť. Když jsem vše snědla a máma uklidila ze stolu, šla jsem se převlékat. Každou neděli jsme se s rodiči procházeli po městě.

Když jsem se oblékla do svátečních šatů, vyrazili jsme ven. V ulicích bylo hodně živo. Zastavila jsem se u vědmy. Když jsem vlezla do jejího stanu, podívala se na mě. Měla krásné dlouhé vlasy, tmavé oči, ale celý vzhled jí kazil její zamračený pohled.

Sedla jsem si na stoličku naproti ní. Vědma mě pomalu chytila za ruku a zavřela oči. Po chvíli je zase otevřela a tvářila se ohromeně. Čekala jsem, co řekne. „Jsi velmi silná dívka, ale i tebe zlomí bezmoc. Přijdeš o své blízké a opustíš domov, ale získáš přátele, kteří tě pochopí.”

Víc už neřekla. Postavila jsem se a poděkovala. Když jsem vylezla ze stanu, chvíli jsem se rozhlížela. Mámu s tátou jsem uviděla vzadu.

„Tak co, Mary? Co ti řekla?” zeptala se máma, načež jsem jí zopakovala to, co mi řekla vědma.

„To nezní dobře,” začal nahlas uvažovat táta. Cestou domů pořád vymýšlel, co asi znamená, že přijdu o blízké. Když jsme došli domů, šla jsem se převléknout do nedělních šatů.

Při převlékání jsem uslyšela ránu. Okamžitě jsem vběhla do kuchyně, kde ležela na zemi máma. Táta vedle ní klečel a zoufale se na mě podíval.

„Mary, skoč pro doktora! Hned!” dodal ještě, ale to už jsem v šatech vyběhla na ulici. Doktor bydlel jen o ulici dál. Běžela jsem jako blázen a když jsem zabouchala na dveře jeho domu, málem jsem je vyrazila.

„To snad hoří nebo co?!” ozval se doktorův hlas, když otevíral dveře. Potom se na mě otočil.

„Co potřebuješ, Mary?” zeptal se už vlídněji.

„Pane doktore! Mamince je zle, táta říkal, že pro vás mám zajít...” vyhrkla jsem.

„Tak dobrá, jdu hned, jen si vezmu svoje vybavení,” řekl a zmizel v domě. Po chvíli se vrátil s koženou brašnou. Šli jsme na můj vkus až moc pomalu. Kdyby bylo po mém, běželi bychom. Po příchodu k našemu domu mě doktor zastavil.

„Měla bys tu počkat, kdyby šlo o něco vážného,” řekl mi. Potom vešel do domu. Čekala jsem před domem a najednou mi došlo, že mám jen tenké šatičky. Pomalu mi začala být zima. Když už jsem si řekla, že půjdu dovnitř, otevřely se dveře a z nich vyšel pan doktor. Byl celý zpocený. 

„Co se stalo?!” zeptala jsem se s obavou v hlase.

„Tvoji rodiče mají mor, už se s nimi nemůžeš a nebudeš stýkat.”

„A kam půjdu?” snažila jsem se zakrýt paniku a zoufalství. „Máš tady přece tetu a strýce. Můžeš bydlet u nich,” odpověděl. U tety a strejdy? To jako fakt? Vždyť jsem je neviděla skoro dva roky, ale nikoho jiného nemám. Snažila jsem se nebrečet, ale i tak mi ukápla slza. Už nikdy neuvidím rodiče.

Přijdeš o své blízké... přesně jak říkala. Vypravila jsem se k tetě a strýci. Zimu jsem ignorovala. Cestu jsem si víceméně pamatovala. Napoprvé jsem sice šla špatně, ale napodruhé jsem se trefila. Dům tety a strýce vypadal jinak, byl hezčí než před dvěma lety.

Zaklepala jsem na dveře. Přišla mi otevřít teta. Za dva roky se dost změnila, měla delší vlasy, zhubla, dokonce se mi zdála i trochu opálená. 

„Co potřebuješ, Mary?” zeptala se.

„Teto, víš...” nevěděla jsem, jak to říct. „Rodiče mají mor a doktor říkal, že se s nimi nesmím stýkat. A já teď nemám kam jít,” řekla jsem nakonec. Teta se na mě zkoumavě podívala. „Takže se ptáš, jestli bys mohla žít s námi?” zeptala se mě. Skousla jsem si dolní ret. Takhle to znělo dost divně.

„Asi ano,” řekla jsem.

„Tak v tom případě vítej,” řekla teta zvesela a pozvala mě dovnitř. Pomalu jsem vstoupila dovnitř. Prošla jsem chodbou do další místnosti, nejspíš kuchyně. U stolu seděl strýc.

„Ale to jsou k nám hosti!” řekl, když mě uviděl. I on vypadal jinak. Rozhlédla jsem se po místnosti.

Od teď budu žít tady...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Poslední přání pro mou nejlepší kamarádku Jane 1. část:

 1
4. ccullen
29.12.2014 [13:37]

Máš to úžasný!!! nejlepší začátek kterej jsem kdy četla Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Nový čtenář
30.11.2014 [13:24]

Tak tenhle začátek je přesně podle mého gusta Emoticon Emoticon Emoticon

2. Nový čtenář
30.11.2014 [13:24]

Tak tenhle začátek je přesně podle mého gusta Emoticon Emoticon Emoticon

27.11.2014 [14:42]

MyfateAhoj,
článek jsem Ti opravila, jen si, prosím, dej příště pozor na:

- přímá řeč
- čárky
- dělení slov
- font a velikost písma
- počáteční uvozovky vždy dole
- kapitála se v textu nepoužívá
- zdvojené mezery

Děkuji. Myfate Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!