Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Po světě posledních 8 let chodil vůl... byl jsem to já 3

26.01.2010 (18:30) • Bellska • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 2821×

Po světě posledních 8 let chodil vůl ... byl jsem to já 3

,,Emmettéééé" zapištěla Samanta, když jí její strýček vzal za nohy a nechal hlavou viset dolů.

,,Tak kdo je větší co? Já nebo táta?"

,,Ty Emmette, ty, ty, ty jsi vetší." Za těch pár dní, co tu malá byla, se naučila Edwardovi říkat táta, jenže táta tu teď nebyl, spolu s Bellou odletěli na pár dní pryč, přeměnit ji a strýček Emmett se ujal hlídání malé Samanty.

,,Fajn," řekl šťastně Emmett a malou položil na postel. Ta se posadila a šibalsky se na Emmetta usmála.

,,Táta je vetší," seskočila z postele a utíkala dolů do kuchyně za Esmé.

,,Emmette!" zakřičela, ,,to tu malou nenecháš chvíli na pokoji?!"

,,Uráží mě," hájil se před Esmé Emmett. Samanta se krčila Esmé za zády a smála se Emmettovi.

,,Jsi horší než dítě Emmette!" řekla Esmé a vzala malou do náručí, ,,nejdřív to byly vodovky rozpatlané po celém domě! To jsme přešli, jelikož se Alice těšila na malování. Pak to bylo rozstřihané oblečení u Rosalie v šatníku a nůžky jsme našli i u tebe Emmette! To že jsi do toho zatáhl i Samantu, to bylo... Ale honit jí po domě, pár dní před příjezdem její matky a Edwarda! Že se nestydíš, chovat se jako dítě."

,,Esmé?" zašeptala ta malá.

,,Ano?"

,,Máma a táta uš psijedou?" zašeptala.

,,Už brzo maličká a budou mít velké překvapení," ozvala se Alice od kuchyňských dveří a její obličej zářil štěstím a radostí.

,,Alice?" zeptala se Esmé.

,,Vy mi nebudete věřit, co jsem viděla ..."

,,Tohle je neskutečné."

,,Říkáš to už po několikáté."

,,Je to neskutečné a nádherné," zašeptala a přitáhla si ho k polibku.

,,Měli bychom se vrátit."

,,Jak jim to vysvětlíme?"

,,Chceš vědět, jak jim vysvětlíme něco, co sami nechápeme?" zeptal se a políbil jí do vlasů, rukou putoval přes její krk, hladil její prsa, až pohladil její velké bříško.

,,Je to neskutečné," zašeptala znovu, oba dva se rozesmáli.

,,Mám žízeň," zašeptala a nadechla se.

,,Už dokážeš kontrolovat svou potřebu?" zeptal se. Podívala se k městu, kde byla tolik lákavé vůně a pak k lesu.

,,Už jí můžu vidět Edwarde," řekla.

,,Tak pojedeme."

,,Sbalíme se ihned po lovu," řekla rozhodně.

,,Buď opatrná a lov jen něco menšího," řekl a podíval se ustaraně na její bříško.

,,Nic se mu nestane, vím to," řekla a upíří rychlostí běžela do lesa za svou kořistí.

On to nechápal. Upíří jed na ní vůbec nepůsobil, tak jak měl.

Vůbec!

Ale... kdo se o to teď má starat?

Hlavně, že je šťatsná.

A on taky.

Seděli v obývacím pokoji, Alice se usmívala jako sluníčko, věděla něco, co nikdo jiný nevěděl. Samanta se usmívala ještě víc než Alice, jelikož se jí vraceli rodiče. A ostatní?

Byli rozčarovaní, netušili co se děje a nebyli ani o trošku moudřejší, když se v obývacím pokoji objevila Bella s Edwardem.

Bella vypadala nádherně, její hnědé vlasy jí sahaly do půlky zad a konečky se vlnily.

Její oči ale vůbec nebyly rudé! Byly zlatavé, jako ty jejich, jenže to, po tak krátké době přeci nebylo možné!

A ona... ona se vůbec nepodobala upírovi, ne úplně.

Vypadala, jako by si s ní někdo pohrál a ona byla něco mezi upírem a člověkem.

Co je ale zaskočilo nejvíc, bylo bříško, její bříško, které vypadalo na sedmý měsíc těhotenství!

Sedmý měsíc!

Tak dlouho byli oba dva pryč. Ale to nemůže být možné ne?

,,Jak..." zadrhl se Carlislemu hlas.

,,To by jsme chtěli vědět všichni," řekla Rosalie.

Samantě to bylo jedno, rozeběhla se ke své mamince a ta ji zvedla do vzduchu.

,,Mami," zapištěla a dala jí pusu na tvář.

,,Stýskalo se mi," zamumlala Bella a posadila se na pohovku spolu s Edwardem.

,,Asi by jsme vám měli něco vysvětlit," řekl Edward a usmál se na Samantu.

,,To určitě," zasmála se Alice.

,,Přeměnil jsem jí ale věděl jsem, že je něco špatně. Její srdce slabě bilo, když otevřela oči. Chtěl jsem volat Carlislemu ale ona dostala hlad. Hlad, ne žízeň! Snědla spoustu věcí, co jsme sebou ještě měli, když byla člověk a pak dostala žízeň. Běželi jsme lovit a pak..."

,,Dokážeme si představit co bylo dál," zasmál se Emmett.

,,V noci chtěla spát a přes den jíst a pít. Jednou za pár dní chtěla na lov a pak..." Edward se odmlčel a podíval se na Bellu, jako by si to chtěli připomenout, jen takhle, vzpomenout si na jejich krásné chvíle...

,,Měl jsi zavolat," řekl Carlisle, ,,ale to nevysvětluje..." a podíval se na Belly bříško.

,,Chtěl jsem volat, ale v tom... změnila se. Jedla a lovila dvakrát tolik, spávala moc dlouho a pak... prostě to přišlo, rostlo jí bříško a já slyšel dvě srdíčka, její a jeho," řekl a láskyplně položil ruku na Belly bříško, na jejich miminko.

,,Shodli jsme se na tom, že zavoláme, kdyby se něco stalo, něco špatného. Ale... nic se nestalo. Bella dokázala kontrolovat svou žízeň a s dítětem to vypadalo v naprostém pořádku," řekl, jakoby to všechno vysvětlil.

Všichni na ně koukali, jako na zázrak. Jen Samanta si hrála s maminčiny dlouhými, kaštanovými vlasy.

,,Budeš mít sourozence," zašeptala jí Bella do ouška a Samantě se rozzářili oči.

,,Miminko?"

,,Ano, miminko," řekla a pohladila své bříško, Samanta položila svou drobnou ručku na tu její.

,,Víte, že je to zázrak?" řekl Carlisle.

,,Edwarde?" zašeptala Bella, ,,víš jak jsi tenkrát u mě říkal, že po tomhle světě posledních osm let chodil vůl?"

,,Ano," odpověděl jí.

,,Nebyl jsi to ty," řekla a políbila ho, ,,nebyls to ty, jelikož bez toho bych si neprošla tenhle svět a nepoznala bych to, co vím. Už navždy chci být s tebou, Samantou a naším miminkem, už napoořád. A hlavní je, že ničeho nelituji a nic ti nevyčítám."

,,Nezasloužím si tě, ale miluji tě," řekl a políbil jí.

THE END?

předchozí díl: http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-na-pokracovani/po-svete-poslednich-8-let-chodil-vul-byl-jsem-to-ja-2/

Autor: Bellska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Po světě posledních 8 let chodil vůl... byl jsem to já 3: