Tak je tady zbytek. Nevím, jestli se vám to bude líbit, protože mi to přijde nudné. Jinak se dočtete, co se Belle stalo a zda to přežila. Moc vás prosím o komentáře, ty mě vždycky povzbudí. Přeji příjemné počtení.
05.03.2011 (19:15) • Break • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 1561×
Protože se přede mnou náhle objevil upír? Ano, jeho červené oči byly jasným znakem toho, že nebyl vegetarián. Pomalounku šel ke mně. Dino zběsile štěkal a pak se stalo to, co jsem čekala ze všeho nejmíň. Z malého čivaváka se stala doga. A pořád rostl. Vyrostl až do vlkodlačích rozměrů. Upír se lekl a zůstal stát. Dino se na něj vrhl a úplně sám - před mýma očima - ho rozcupoval na kousky. Kousíčky byly tak malé, že by se ten cizí upír nespojil, ani kdyby chtěl. A on by určitě chtěl… Sotva byl Dino s tím porcováním upíra hotový, opět se smrsknul do jeho miniaturní velikosti. Vyjeveně jsem koukala na již malého čivaváka.
„To si ze mě děláš srandu! Oni tě kě mně šoupnou a ty máš takový super vlastnosti! Ale vsadím se, že Jess o tom neví,“ promluvila jsem na Dina. Dino zaštěkal, jako kdyby věděl, co jsem právě řekla. Začala jsem se smát. Ale pak jsem zavrtěla hlavou, abych se uklidnila. Ale stejně mi to nešlo. Takže jsem se chechtala ještě asi pět minut, než mě vyrušil něčí hlas.
„Můžeš mi říct, čemu se tu tak tlemíš?“ Když jsem zvedla hlavu spatřila jsem Jacoba. Koukal na mě jako na blázna.
„To bys nevěřil, co se mi právě stalo. Teda ne mně, ale tady Dinovi,“ ukázala jsem na čmuchajícího čivaváka.
„Tak povídej,“ řekl Jacob a posadil se na obrovský balvan. Sedla jsem si k němu a pustila se do vyprávění.
Všechno jsem mu vyklopila. Jacob se celou dobu díval na Dina a zjevně přemýšlel, jak se mohl stát z obyčejného psa vlkodlak.
„Bello, já teď musím zpátky do La Push, takže zatím ahoj,“ rozloučil se se mnou Jake.
„Ahoj,“ odpověděla jsem mu. Jacob zmizel mezi stromy a já jsem se vydala domů. Dino toho měl evidentně taky dost, protože přímo uháněl. Běžela jsem za ním, takže jsem přirozeně upadla a odřela si koleno a ruku. Ale hned jsem se zvedla a utíkala dál, nechtěla jsem riskovat, že by se tady zase objevil nějaký hladový a krvelačný upír.
Doběhla jsem domů. Zamkla jsem dveře, ale věděla jsem, že případnou návštěvu upíra by to nezastavilo. Sundala jsem Dinovi obojek a pro klid duše jsem zavolala Edwardovi, aby okamžitě přijel. Dino se mezitím někam ztratil. Sedla jsem si do křesla a počítala vteřiny, dokud nepřišel Edward. Sešel ze schodů a ve mně hrklo, protože jsem zapomněla zabezpečit okna. Edward když uviděl, jak jsem ztuhla, hned ke mně přiběhl. Vzal mi ruku a chtěl vědět, co se stalo. Odvyprávěla jsem mu stejný příběh jako Jacobovi. Stejný příběh, který se stal mně. Na konci vyprávění se u mě projevil strach, takže jsem se rozbrečela. Edward mě objal a mumlal slova útěchy. Začínala jsem se cítit líp. Až pak, když jsem zvedla hlavu a usmála se na něj, z Edwarda vypadlo: „Už se opravdu nemusíš bát. My jsme se o to postarali. Byli to dva upíři, ale teď už je znich pouze popel.“
Po dvou dnech
„Hrozně se mi stýská,“ říkala jsem Edwardovi, protože Dino byl už pryč, zpátky u Jessicy.
„Mám pro tebe překvápko,“ řekl tajemně Edward. Což mi připomnělo situaci, kdy mi předával Dina.
„Ale ne, už zase?“ zakňourala jsem na protest. Edward se jen usmál a zmizel. Za chvilku byl zpátky. A v rukou nesl to samé třesoucí se klubíčko. Tázavě jsem se na něj podívala.
„To je tvoje čivava,“ řekl prostě.
„Moje?“ žasla jsem.
„Ano. Jak se bude jmenovat?“ usmál se na mě Edward.
„Jacob,“ odpověděla jsem v záchvatu smíchu.
Jacob zaštěkal, jako kdyby souhlasil. Oba dva jsme se mu zasmáli. Začínala jsem tušit, že s Jacobem určitě zažijeme spoustu dobrodružství.
Autor: Break (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Pes na hlídání 2/2:
jéé jáá jsem se nasmála :D
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!