Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Okurka a sedm pijavic

08.05.2010 (07:15) • ZuzlikAlice • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2400×

Žila byla jednou maldá dívenka a ta se jmenovala Okurka, protože byla zelená jako zmiňovaný druh ovoce. Měla hodného tatínka, který se jmenoval Nails a zlou macechu, která se jmenovala C-c (pozn. Autora: čtěte sí sí) . Královna měla holící strojek a toho se každý den ptala:
,,Strojku strojku, pověz kdo má nejkrásnější nohy na světě?“ a strojek odpovídal:
,,Vy má královno jen vy.“ A tak byla královna spokojená.
Když měla okurka stoosumnáctiny, tak se královna strojku znovu ptala, ale tentokrát strojek odpověděl:
,,Nejkrásnější nohy na světě má okurka vaše veličenstvo.“ A s tím přestal strojek fungovat.
Tak Okurka jo, no to se jí musíme zbavit, nějak ji musíme zneškodnit, přemýšlela zlá královna, až jí v myšlenkách padl pod ruku její věrný poddaný Nike Výboj a tak si ho nechala zavolat.
,,Niku, vem si tento nůž a tutu krabičku a vyřízni mi do ní dužinu naší Okurky, chci si udělat salát,“ zasmála se královna a Nike už utíkal za okurkou do lesa, když byl skoro u ní, zastavil se za jedním křákem a potají okurku sledoval, jak trhá cukrátka bábě z pervitinové chaloupky.Díval se na ni zasněně, protože ji tajně miloval, a tak se rozhodl, že tu dužinu sežene jinde a Okurku odvede hluboko do pralesa, aby ji C-c už nikdy nespatřila, a tak srhnul Okurku ze střechy, hodil si ji přez rameno a utíkal jak nejrychleji mohl.
Doběhl někam pod liány a tam si Okurku shodil ze zad na zem.
,,Co se děje,“ zeptala se vyjeveně Okurka a vejrala na Nika svoje oči. Ten z toho měl márem infarkt, ale přežil.
,,C – c chce tvojí dužinu, protože si chce udělat salát a já jsem ji měl přinýst, ale seženu ji jinde, ty utíkej Okurko, utíkej ať tě nikdo nenajde,“ křičel Nike, jako by Okurka už někam běžela a ta se mu připoměla.
,,Já jsem ještě tady,“ zamávala mu před očima, ale vzápětí už od něj utíkala pryč, protože jí chtěl dát náprstek, jak by řekl Petr Pan pomlčka Seth.
Utíkala do hlubokého lesa až narazila na plesnivý barák sse sedmi rakvemi, na každé bylo jméno. Na první stálo Casa, na druhé Eso, na třetí Evet, na čtvrté Romana, na páté Alza, na šesté Jamajka a na poslední sedmé Emo. Okurka byla velice unavená a tak se natáhla na manželskou postel Eveta a Romany, přikryla se jejich růžovou dekou a usnula.
Mezitím v lese pobíhalo sedm pijavic a lovili mluvící zvířátka a pak jim vysávali špatnou krev, ale pozor jen tu špatnou, no jde to na nich pak vidět. Už jsou všichni nacucaní a tak se rozhodli, že se vrátí domů, do své hrobovnice, a tak se rozběhli. Když doběhli domů, ucítili zvláštní smrad, byla to velice zdravá krev člověka. Vydali se tu člověčinu hledat. Když vešli do pokoje s rakvičkami Evet a Romana vykřikli hrůzou z Okurky, která ležela na jejich manželské rakvi.
,,Pšt,“ zašeptal Emo a starostlivě se na spící dívku koukal.
,,Co, co se děje?“ Vykřkla Okurka po chvíli a vystašeně se na pijavice dívala, Evetovi při pohledu na ní ukápla slina a tak od Romany schytal facku, takže postříkal celou okurku svými slinami. Ta se jen blaženě olízla a usmála se.
,,Kde se tady bereš,“ vykřkl Jamajka a vražedně se na okurku díval, hlavou se ju honilo, že už dlouho neměl salát.
,,Já tudy utíkám před svou macechou, která mě chce vykuchat a udělat si z mé dužiny salát. Už sem byla velmi unavená a tak jsem si lehla do těchto rakví a usnula jsem,“ vysvětlila Okurka a Jamajka plánoval, jak se k maceše přidá, jenže Alza ho včas okřikla, a tak Jamajka zůstal u slintání.
,,My se o tebe postaráme,“ řekl láskyplně Emo a z oka mu ukápla slza, kterou ztvárnila Evetova slina.
,,Děkuju mockrát, já vám za to budu, čistit zuby, ale musíte si je vyndat,“ řekla Okurka a všichni jí do velkýho půllitru od piva naházeli svoje klapáky a ona se dala do čištění.

≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈

Tak si spokojeně žili, měli čistý zuby a Okurka hladověla. Na zámku zatím macecha obíhla všechny služebné, jestli nemají holící strojek, protože byla příliš líná na to, aby si koupila novej a nakonec jeden sehnala u hajzbáby, a tak se vydala do odpadních kanálu pro toxický odpad, aby si oholila nohy, protože už je měla opravdu chlupaté, popravdě vypadala jako medvěd. Najednou ji´í napadlo zase se zeptat a tak položila stejnou otázku, jakou pokládala každý večer své bávalé a ona odpověděla:
,,Je mi to líto, ale nejkrásnější nohy na světě má okurka, která žije v hrobovnici jedněch pijavic,“ řekl strojek a v tu ránu se ztupil, ještěže už měla macecha nohy oholené.
,,Jakto,“ zakřičela macecha přez celý kanál a pak se rozběhla do své kuchyně, že Okurce připraví nějaký jed.
Jak tak vařila, všimla si, že jí na nose vyrostl obrovskej be´dar a tak to chtěla Okurce aspoń trochu ochutit a vamáčkla jí ho do toho lektvaru, ve kterém pak namočila jablko z Twilight ságy. Převlékla se za sexy barovou tanečnici a vydala se na cestu, když se konečně dostala k hrobovnici pijavic, byla celá ušpiněná a tak se nad ní Okurka slitovala a pozvala ji dovnitř.
,,Slečinko, nedáte si jablíčko? Já jich mám plný košíček a jsou opravdu dobrá,“ no a protože Okurka už dosti hladověla, tak si jablko od barové tanečnice vzala a s chutí se do něj zakousla. V tu ránu upadla na zem a uhodila se hlavou o rohy jelena který se tam povalovaly bůhví odkud a po chaloupce se rozlila Okurčina krev, ale to už byla barová tanečnice neboli macecha dávno za humny.
Mezitím uprostřed lesa pijavice zase lovily a vysávaly zvířátka, když v tom Casa ucítil jakýsi smrad, který mu připomínal zdravou krev, ale né tu zvířecí, spíš lidskou, a tak se i s ostatními rozběhli domů, jestli se Okurce nic nestalo. Když tam doběhli, co nevidí, na zemi leží okurka a okolo ní spousta krve a mrvejch zajíců. U každýho zajíce leží kousek jablka a tak se pijavice zelknou, ale nejdřív musí uklidit krev a tak se dají do lízání, podlahy samozřejmě, ne sami sebe. Když mají dolízáno obvážou okurce hlavu něčíma špinavýma spoďárama a položej ji do psího pelechu.
Už je to dva dny, co takhle Okurka leží a už je to dva dny, co zlá macecha zmkizela ze zámku a pokud ještě neumřela, tak bloudí lesem dodnes a pohádky je konec, teda ještě není, zapoměli sme na Okurku.
Takže, už je to dva dny a Okurka by se každou chvílí měla probudit, no a už to začíná.
,,Co… co se stalo?“ Ptá se zmateně Okurka a po všech kouká.
,,Měla jsi nehodu a pak jsi asi usla,“ vysvětlila to Okurce Eso a osmála se na ni.
,,Aha,“ řekla Okurka a chtěla ještě něco dodat, jenže jí zakručelo v břiše a tak Emo vyběhl do lesa a přines Okurce absolutně nemocnou laň, nedbajíc na to, že Okurka je jen člověk a ne pijavice a už jí tu laň podával do postele.
Okuraka byla jetšě tak zmatená z toho pádu a z toho jak se praštila dop hlavy, že se do laňky lačně zakousla a pak už bylo slyšet jen vylamování zubů a nakonec se na ně Okurka usmála a na dece měla hromádku veškerých svých zubů a tak dostala protézu. Okurka se z té bolesti snažila dostat šíleně dlouho, ale protože jí to šíleně moc bolelo, tak jí Emo přeměnil na pijavici a tak se z Okurky stala další bezzubá pijavice s protézou a jetli jim ještě nevymřely mluvící zvířátka tak tam žijí dodnes, i když se asi stěhují.

Vždycky jsem tuhle pohádku měla ráda, ale to co jsem z ní teď udělala je pro mě odstrašující, už si asi nikdy bez vážných psichických poškození Sněhurku a sedm trpaslíků nepřečtu. A ž totiž budu tu pohádku zase číst, budu trpět jistými druhy záchvatů, říká se jim záchvaty smíchu. Doufám, že se vám to líbilo a že ste se aspoň trochu zasmáli :)