Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Odhalení 1/2

Adioma

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Odhalení 1/2Představme si Ara trochu jinak... Blíží se noc a Aro se už dal do pohybu... Kam má asi namířeno? Jaký je - né ve skutečnosti, ale právě tady, v mé jednorázovce? xD Budu moc ráda za jakékoliv komenty - kritiku i pochvalu. Příjemné čtení, Char :D P.S.: Tahle první část je spíš takový úvod. Hlavní děj se bude odehrávat až ve druhé...

12.01.2011 (17:00) • Charlinka • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1548×

Odhalení  1/2

Prolezl jsem už tři své ohromné šatní skříně a stále nenašel to, co jsem hledal.

„No tak... Hledej, Aro, hledej! Někde to tu přece musí být,“ opakoval jsem si pro sebe nahlas.

Otevřel jsem další - už čtvrtou - skříň a začal se prohrabávat věcmi. Rychle jsem posouval ramínka, jedno po druhém, se svými krásnými kousky oblečení z jedné strany na druhou a ...

„Ano! Věděl jsem, že se tu budeš schovávat,“ řekl jsem a vytáhl svůj nový sexy komplet - koženou růžovou bundičku a úžasné kožené růžové kalhoty. Hm, teď by to pod to chtělo nějakou luxusní černou košili, uvažoval jsem. Znovu jsem zašátral ve skříni a vyndal z ní ještě černou košili od S. Olivera. Pak jsem skříň zavřel, postupně k sobě přiložil košili, kalhoty a bundičku a zahleděl se na svůj odraz do obrovského zrcadla, které bylo upevněné na zdi hned vedle skříně, abych posoudil, jak v tom budu vypadat.

„Hm, to vůbec nevypadá blbě. Dneska budeš, Aro, zatraceně sexy. Všichni chlapi po tobě budou šílet. Dneska v noci budeš hvězda parketu,“ rozplýval jsem se nad tou představou. No jo, ale... Ještě mi chybí nějaký šik botičky, zamyslel jsem se.

Zamířil jsem i s oblečením v rukách na druhou stranu své ložnice ke svému skromnému botníku. No dobře, tak skromný zase nebyl. Mám v něm asi třicet až čtyřicet párů bot, ale oproti například Lady Gaga jich tam mám fakt málo. Proti ní jsem teda dost velký chuďas.

Zhlédl jsem celý botník - každičký pár bot dvakrát - a nakonec se rozhodl pro blýskavé černé lakovky, které mi budou krásně ladit ke košili. Byly mimochodem také od S. Olivera - fajn, přiznám se, tu značku prostě žeru. Popadl jsem je a položil je na červený koberec, který vévodil celému mému pokoji, k nohám postele. Na ni jsem hodil i oblečení a začal ze sebe servávat ty příšerné hadry, které jsem nosil tady na hradě.

Když jsem se převlékl, opět jsem se postavil před zrcadlo, abych se ještě upravil a tím i vylepšil celkovou image. Do vlasů jsem si napatlal trochu gelu a pěkně si s nimi pohrál. Na hlavě mi nakonec vznikl účes podobný tomu, jaký nosí rockeři. Prostě cool.

Konečně jsem byl hotový a připravený k odchodu. Přehodil jsem přes sebe dlouhý černý kabát sahající až na zem a zapnul si ho. To kdybych cestou někoho potkal. Kdyby mě totiž někdo potkal a viděl, jak si to hradem rázuju celý v růžovočerném, nejspíš by ho z toho klepla pepka...

Vyšel jsem z pokoje a potichu za sebou zavřel dveře. Plížil jsem se temnými chodbami z hradu, když se přede mnou najednou objevila Renata. Jakmile mě zaregistrovala, zastavila se a strnula na místě.

„Pane,“ řekla a kývla mi na pozdrav.

„Renato,“ pozdravil jsem ji a usmál se.

„Jdete někam, pane? Mám vás doprovodit?“ optala se mě, jelikož byla můj osobní štít a byla zvyklá všude mne doprovázet.

„Ne. Nemusíš se mnou chodit. Jen se jdu na večer trochu projít ven a nadýchat se čerstvého vzduchu,“ odpověděl jsem jí. Bože, horší výmluvu už sis fakt vymyslet nemohl, pokáral jsem se v duchu. Avšak... Na druhou stranu mi může být úplně jedno, co jsem jí řekl. Jsem tu tak říkajíc „kápo", můžu si dělat, co chci, uvažoval jsem. Ta myšlenka ve mně vyvolala radost a po tváři se mi rozlil široký úsměv.

Renata stále postávala na stejném místě a strnule nechápavě na mne hleděla.

Nakonec zamumlala: „Jestli mě tedy nebudete potřebovat...,“ nedokončila větu. Pochopil jsem to.

„Ne. Samozřejmě můžeš jít,“ pověděl jsem, opět se usmál a vroucně na ni kývl. Také na mě kývla a odešla.

Opět jsem se dal do pohybu a zrychlil krok. Snad už na nikoho nenarazím, zadoufal jsem.

A nenarazil.

Autor: Charlinka, v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Odhalení 1/2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře