Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Noc plná snů

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Noc plná snůDocela stará jednorázovka :) je dost možné, že ji někdo četl na mém blogu, ale to také nemusí být pravda :D Upřímně doufám, že půjde obrázek protože tady ještě nejsem ani trochu zběhlá v přidávání... Povídka je napsaná zvláštním způsobem, když jsem jí psala tak jsem napůl spala, takže je tam také trošku toho spaní :) A snění :)

29.07.2009 (12:00) • Erala • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 5694×

Položila jsem svou hlavu na jeho hrud' a co nejdelší dobu jsem se pokoušela udržet má víčka, která klesala stále níž… níž… a níž…

Tančili jsme. Ples - ano, byli jsme na plese. Stáli jsme spolu na tanečním parketu a já se o něj opírala, zatímco on vedl mé kroky, abych neupadla. Pluli jsme parketem tak dokonale, že se všichni ostatní dívali na nás - místo toho aby tančili sami. Stiskla jsem ho pevněji i když jsem pochybovala, že by si toho mohl všimnout…
"Neboj," řekl nenadále, "nepustím tě. Nedovolím ti spadnout." Věnoval mi jeden ze svých pokřivených úsměvů, které jsem tak milovala. Zapomněla jsem dýchat a myslela jsem si, že spadnu, ale on dodržel svůj slib a nedovolil mi to. Před chvilkou jsem mu chtěla odporovat, že bych neupadla, ale měl pravdu, tak proč se přít? Ještě několik minut jsme vyráželi dechy zapomětlivým tanečníkům a po skončení písně jsem co nejrychleji utekla z parketu. Šel za mnou…
"Nechceš se mnou dál tančit?" Možná se v jeho očích mihla lítost, křivda nebo dokonce strach.
"Chtěla bych s tebou tančit do nekonečna… a ještě déle." Jemně mě chytil za zápěstí a druhou rukou si mou tvář natočil tak, abych mu musela hledět do jeho dokonalých očí - dnes barvy tak černé, že připomínaly noc, temnější než je na zemi obvyklé.
"Ne, prosím…" Pustil mou ruku, ale ne tvář. Lehce, jakoby zkoumavě mě pohladil po tváři, po vlasech. Usmál se, smutným rezignovaným úsměvem, ale já věděla, že dnes mě nepřemění, jako mnoho nocí před tím to neudělá. Neukončí můj život dokud nebude mít jinou možnost.
"Edwarde, já už umírám. Pořád. Zatímco ty zůstaneš nadále sedmnáctiletý, já zestárnu… Edwarde… dříve či později… dříve či později zemřu a pak už bude pozdě na věčnou lásku. Edwarde, prosím." Jeho výraz ztvrdl.
"Každou noc, každý den mě přemlouváš ke kroku, kterého se nejvíce bojím. Bello, já nedokážu ukončit tvůj život. Nemůžeš po mě chtít něco tak strašného! Já… nejsem… nejsem tak silný jak se ti možná může zdát. Prosím, prožijeme spolu dlouhý a spokojený život - to ti slibuji. Jen po mě nechtěj tohle." Povzdechla jsem si. Každou noc, každý den dokola oba opakujeme své stejné argumenty, abychom toho zbylého přesvědčili o své pravdě, a přesto je můj cíl odsouzen k neúspěchu. Vím to… Edwarda nikdy nedokážu přesvědčit, ale musím se o to pokoušet. Prostě musím…

Zatřásla jsem hlavou a pohlédla mu do očí, hledajíc v nich něco co by mi mohlo napovědět o tom, jestli něco slyšel. Ale nenašla jsem nic než něhu a starost. Zakroutila jsem mírně hlavou na znamení, že mi nic není. Nebylo potřeba slov. Položila jsem znovu svou hlavu na jeho hruď a nechala se unášet proudem snů.

Tentokrát jsme nebyli na plese. Leželi jsem na naší louce. Měl zase zlaté oči, plné něhy, které na mě hleděly nevysvětlitelným pohledem. Skrývala se v něm láska, touha, ale také opatrnost.
"Už jsem ti někdy říkal, jak moc jsi krásná?" Vzal si pramen mích vlasů a začal si s ním hrát. Obtočil si ho kolem prstu a políbil mě. Cítila jsem chlad vycházející z jeho těla, ale neodtáhla jsem se. Chtěla jsem být stejná. Stejně ledová a krásná jako on, chtěla jsem, abychom spolu mohli zůstat věčně, aby naše láska nikdy neskončila. A včera už jsem málem dosáhla svého.
"Přemýšlel jsem…" Zbystřila jsem. Přemýšlel? Nad čím? Rozhodl se snad… Ne, raději jsem s neopovažovala ani doufat, že by to udělal, ale přesto.
"…stále chceš být jako já? Stále se mnou chceš strávit zbytek věčnosti?" Chvíli jsem myslela na tátu, na mámu, na Jacoba a vlastně na všechny, jejichž život někdy skončí. Dokážu existovat bez nich? Ano, pokud budu mít Edwarda po boku. A já ho budu mít po boku - navždy. "Ano, stále to chci." Můj hlas zněl rozhodněji než já sama.
"A stále trváš na tom, abych to byl já… víš kdo, kdo tě přemění?" Co se to mihlo v jeho očích? Prosba?
"Jo."
"Nemohl by Carlisle… já… mohl bych tě zabít, nemusel bych se udržet." Vzal mé ruce do svých a velice pevně je sevřel.
"Edwarde, chci abys to byl ty." Rezignovaně se usmál.
Za chvilku jsem cítila jeho studený dech na svém krku. Chvilku se nehýbal, jakoby váhal. Přeběhl mi mráz po zádech, a on mi pomalu začal líbat krk. Čekala jsem na bolest s nedočkavostí, ale on se snažil, abych měla život obohacen o ještě jednu dokonalou vzpomínku. Ochutnával můj krk ještě pár minut a já si pomalu přestávala být jistá jeho rozhodnutím, když to přišlo. Něco protrhlo tenkou kůži na mém krku.
Bolest. Obrovská. Z mého těla vytékal život a přeléval se do jeho úst. Nikdy jsem si neuvědomila, jak je krev důležitá. Nechtěla jsem, abych zemřela. Chtěla jsem žít, ještě chvilku. Ještě jednou jsem na něj chtěla pohlédnout očima člověka. Nebyla jsem na to připravená, ještě jsem nechtěla odejít ze světa slunce.
Přestávala jsem cítit kontrolu nad svým tělem. Stále víc a víc mě svíral. Má láska. Můj vlastní zázrak. Má krev se ztrácela z mého těla. Možná to tak mělo být. Věčnost možná přicházela takto. Usmála jsem se.
"Miluji tě." Vydechla jsem naposled. Pak nastala tma, jen z dálky jsem slyšela nářky. Toužila jsem po tom ho utišit - chtěla jsem ho obejmout, ale nebyla jsem ve svém těle. Viděla jsem ho, jak nade mnou klečí a svírá mě v náručí.

"Bello?! Bello! Co se děje?!" Otevřela jsem oči, a přes slzavou hradbu pohlédla do jeho tváře.
"Ach," vydechla jsem a obtočila své paže okolo jeho krku.

Autor: Erala, v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Noc plná snů:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře