A poslední část povídky Nesmrtelná přitažlivost. Jaké našla Bree řešení? To i reakci obou chlapců se dozvíte ve třetí části. Budu ráda za jakýkoli komentář. Enjoy, Patt. :)
14.09.2010 (15:15) • Patt • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1172×
Nečetli jste ještě 1. nebo 2. část? Tak klikněte na odkazy dole! :) Jinak si trochu připomeňme, co se událo.
Co dělali lidé, kteří milovali dvě osoby? Co dělali, když se dostali do takzvaného milostného trojúhelníku? Jak se cítili? Jak to vyřešili? Komu z těch dvou zlomili srdce? Měla jsem tolik otázek, na které jsem nedostala odpovědi, které jsem si přála znát. Uvažovala jsem nad Fredem a Diegem, co jsem na nich milovala. A proč jsem to na nich milovala. Byla toho spousta.
A pak mě to zčistajasna napadlo.
Ano, ublížím tím těm, kterým miluji, ale jiné řešení jsem neviděla. Bylo mi do pláče z toho, jak jsem se chtěla zachovat. Bylo to ošklivé, ale nutné. Vstala jsem a pomalu jsem se vydala najít Freda. Cestou jsem si šeptala slova, která bych mu měla říct, co vynechat a tak dále. Čerpala jsem odvahu, která ale postupně vyprchávala. Pak jsem ale narazila na Fredův pach a všechno se vytratilo. Vyrazila jsem po jeho stopě.
Netrvalo dlouho a našla jsem ho. Seděl v přístavišti na mole a házel kamínky do vody. Zhluboka jsem se nadechla, ale nenašla jsem odvahu jít za ním. Otálela jsem však příliš dlouho, zvedl se vítr a k mé smůle donesl můj pach k Fredovi. Ten se polekaně otočil. Když uviděl, že jsem to já, na tváři se mu usadil poplašený a bojácný výraz.
„Musím s tebou mluvit,“ zamumlala jsem.
„Poslouchám.“ Jeho hlas prozrazoval napětí – nervózně mu přeskakoval. Kdybych nebyla ve vážné situaci, asi bych se rozesmála.
„Ale musíme za Diegem,“ dodala jsem. Ostře se nadechl, ale nakonec se zvedl.
Mlčky jsme vyběhli z přístaviště a hledali Diega. Byl na tom samém místě, na kterém jsem ho nechala samotného. Když nás uslyšel přicházet, vyskočil na nohy. Měřil si Freda nepřátelským pohledem a z hrudi se mu ozvalo strašidelné zavrčení.
„Nech toho, prosím!“ požádala jsem ho úpěnlivě. Neměla jsem sílu zabraňovat mu v útoku na Freda. „Chci si s vámi promluvit, tak mě, prosím, poslouchej.“
Semknul rty, ale přikývl. Dívala jsem se mu chvíli do očí a potom se přesunula pohledem na Freda. Půl minuty bylo naprosté ticho a ve vzduchu bylo cítit obrovské napětí pramenící z Freda a Diega.
„Frede,“ začala jsem a podívala se na jmenovaného, který mi pohled tázavě opětoval. „Napřed ti musím poděkovat za záchranu mého života.“ Fred kývnul. Pokračovala jsem. „Bude to znít divně, ale zároveň jsi tím i zkomplikoval… všechno. Já jsem v tu chvíli pochopila, co jsem asi nikdy pochopit neměla. Pochopila jsem, že to, co vzniklo mezi námi, přátelství nebylo; že se to přehouplo v něco víc.“ Znovu přikývnul, ale ruce měl zaťaté v pěst. Nelíbilo se mu to o nic víc než mně. „Ty víš, že miluju Diega. Tvůj dnešní čin mě ale přinutil přemýšlet o něčem, co mě nikdy nenapadlo. A přišla jsem na to, že nemiluju jen jeho, ale i tebe. A to situaci velmi, velmi zkomplikovalo. Pokládala jsem si otázku, jak z toho ven.“
„Bree,“ zašeptal vysoký blonďatý upír a já v jeho hlase uslyšela cit, který ke mně choval. Lásku. „Já nechci, aby ses trápila kvůli tomu, co se stalo. Buď s Diegem,“ řekl tiše, ale já věděla, že by to pro něj byla velká oběť. Trápil by se a mně by to zlomilo srdce – a to on věděl.
Diego se kousnul do rtu. „Chtěl jsem říct přesně to, co on“ – nedokázal jeho jméno vyslovit, slovo on pronesl s hmatatelnou nenávistí – „už tady teď pronesl. Jak jsem ti říkal, budu respektovat tvé rozhodnutí,“ zavrčel. Ale v jeho hlase bylo něco, co každého donutilo si domyslet to, co neřekl: Ale já se nevzdám.
Tak kvůli tomuhle jsem trpěla. Kvůli lásce k nim, a nenávisti, která se zrodila mezi nimi převratnou rychlostí. Těkala jsem pohledem z jednoho na druhého. Fred a Diego. Plavovlasý a tmavovlasý. Klid a dobrodružství. Láska a láska.
„Existuje i jiné řešení.“ Moje slova vyzněla klidně, ačkoliv to ve mně bublalo strachem a nervozitou.
Oba se zarazili a zvědavě se na mě podívali. Nenáviděla jsem se za to, že jsem to musela pronést. Věděla jsem, že tím srdce osobám, které jsem milovala. Byla jsem ošklivá, bezcitná mrcha. Měla jsem chuť si dát facku, že jsem se to chystala udělat. Ale slova už se nedala vzít zpět.
„Víte,“ začala jsem opatrně. „Existuje takový příběh o králi Šalamounovi. Dvě ženy se hádaly o dítě a on poručil, aby ho rozpůlili. Chtěl vědět, která z nich se vzdá, aby ho zachránila. Já nechci, aby se z vás někdo vzdával mě. Nechci, aby to tak bylo.“
Zírali na mě, neschopní jakékoliv reakce. Zatím jím to nedocvaklo a to mě přinutilo říct to nahlas. Byla jsem krutá.
„Chci, abyste šli každý svou cestou. Chci, abyste na mě zapomněli. Chci, abyste si našli svou spřízněnou duši. Chci, abych ve vašich vzpomínkách již neexistovala. Chci, abyste začali nový život, ve kterém už bych nebyla. Chci, abyste byli šťastní.“
Jejich obličeje se přesně v tu samou vteřinu zhroutily v bolesti. Poté jsem se otočila a vyrazila sprintem pryč, poháněná vztekem, který jsem k sobě cítila a bolestí. Věděla jsem, že takhle si je budu pamatovat navždy.
Běžela jsem vstříc novým dobrodružstvím s přáním, být nezávislá.
KONEC
Autor: Patt (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Nesmrtelná přitažlivost 3. část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!