Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Mrs. Black and Mr. Black - Rozbřesk

15.08.2009 (15:00) • JoHarvelle • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2660×

Dívala jsem se na svou jedinou dceru, jak přede mnou stojí v nádherných bílých šatech a kdyby mohla, ukápla by mi slza. Ona byla tak šťastná. A s ním byla ještě šťastnější. Brala si mého nejlepšího přítele. Bylo to zvláštní. Vždycky jsem ji brala jakou mou malou Ness. Ale za chvilku už to bude paní Blacková. Za těch deset let co je na světě tak povyrostla. Moje malá holčička už není malá. Teď je z ní dospělá slečna. Alice ji právě složitě líčila a Rose ji upravovala vlasy. Odešla jsem a opřela se o zábradlí u schodiště a pozorovala tu nádheru. Alice se překonala. Dům Cullenů vypadá podobně, jako když jsem se vdávala já jen je to o hodně honosnější a větší.

Před očima mi proběhl den, kdy přiběhla naše Ness a radostně mi skočila okolo krku. „Mami, budu se vdávat.“ Vyletělo z ní nadšeně. Hned se seběhla celá rodina a každý mluvil přes každého, byl tam chaos. Podívala jsem se jí do očí, které byly ty nejšťastnější na světě, a věděla, že s tím nic neudělám. Stejně jsem to věděla. Jednou to muselo přijít, ale proč mi ji berou tak brzo? Položila jsem si hlavu do dlaní a víc se opřela o schodiště. Edward mě obejmul kolem pasu a zašeptal: „Neboj, všechno bude v pohodě.“

„Já vím… Jen, proč tak brzo?“ zeptala jsem se. Jen pokrčil rameny a políbil mě na rameno.

„Bello! Pojď se už konečně oblékat. Přece nechceš být na svatbě tvé dcery v županu.“ Řekla Alice a pohoršeně si mě měřila.

„Vždyť už jdu, Alice.“ Řekla jsem a políbila Edwarda.

„Vy tam! Nezdržujte a ty se běž taky obléct, Edwarde!“ vykřikla Alice a já si byla jistá, že po třetí už by nás nevolala. Odešla jsem do pokoje, kde byly nachystané moje šaty. Byly to světle růžové šaty nad kolena. Neměly ramínka a tak jsem měla nepříjemný pocit, že mi brzo spadnou. Ještě boty na opravdu vražedném podpatku, které krásně ladily k šatům. Ve dveřích už stála Alice s náhrdelníkem a náušnicemi.

„Pojď sem, ať ti to můžu připnout.“ Řekla a já jsem poslušně přišla před ni a musela jsem si trochu přikleknout, aby mi mohla zapnout náhrdelník.

„Tak a co s tebou uděláme?“ mumlala si pro sebe a přitom se mi „hrabala“ ve vlasech.

Po nekonečných deseti minutách poodstoupila kousek ode mě, aby se podívala na své dílo a evidentně byla spokojená. Podala mi zrcadlo a já se – trošku – neochotně podívala.

„Páni, Alice, vždycky mě překvapí, co se mnou dokážeš udělat.“ Řekla jsem a ona se jen zasmála a odešla z pokoje. Na hlavě mi vykouzlila drdol, ze kterého mi po stranách obličeje pustila pár pramínků. Pak na mě nanesla trochu make – upu, aby má upíří pleť dostala trochu barvy, řasenku a lehké kouřové stíny. Vypadalo to dobře. Vyšla jsem z pokoje a šla do koupelny, kde se chystala nevěsta.

„ Mami!“vykřikla Ness, která se právě zkoumala v zrcadle. Vypadala překrásně. Její dlouhé bronzové vlasy se jí jemně vlnily kolem jejího nádherného obličeje a její hnědé oči svítily tisíce hvězdičkami, které tam měla.

„Sluší ti to, Ness.“ Řekla jsem a objala ji.

„Tak a už běž. Za chvilku to začne.“ Řekl a Alice a vystrkovala mě ze dveří koupelny. Edward tam na mě čekal a podivně se usmíval.

„Co je?“ zeptala jsem se.

„Nic, jen ti to hrozně sluší.“ Poznamenal a obejmul mě. Když jsem sešla schody, praštil mě do nosu zápach vlkodlaků. Jak by taky ne, když si moje dcera bere vlkodlaka. Samozřejmě, že přišla celá smečka, která čítala něco málo přes 20 vlků. Šla jsem si sednout do první řady hned vedle Esmé a Carlislea.

„Sluší ti to.“ Pošeptala mi Esmé a já se na ni usmála. Rosalie začala hrát svatební pochod. Před kněze předstoupil Jacob v černém obleku šitém na míru. Vypadal tak šťastně. Všichni svatebčané stoupli, protože ze schodů sestupovala nevěsta zavěšená do svého otce. Šli pomalu do rytmu pochodu. Když předstoupili před kněze, Edward předal Ness Jacobovi a šel si sednout vedle mě do první řady.

„Já Jacob Black si tě beru, Reneesmé Carlie Cullenová a slibuji, že tě budu chránit a ctít v chudobě i nemoci. Dokud nás čas nerozdělí. Nejlépe na věčnost.“ Jakobův slib nebyl originální (pozn. autorky: v Americe si nevěsta i ženich píší sliby sami - většinou), ale byl jeho. A ty poslední věty byly pravdivé.

„Já Reneesmé Carlie Cullenová si tě beru, Jacobe Blacku a slibuji, že budu po tvém boku v chudobě i nemoci dokud nám bude dovoleno spolu být. Nejlépe na věčnost.“ Řekla Ness svůj slib a otočila se zpět na kněze, který jim pokynul, aby si nasadili prstýnky a po té řekl: „ Manželé přijali společné příjmení Black a Blacková. Polibte nevěstu.“ Pokynul Jacobovi a ten ji hned vášnivě políbil. Láska z nich doslova tříštila ven. všichni svatebčané povstali a začali tleskat. Jacob s Ness šli ruku v ruce uličkou která vedla až na zahradu. Alice na ně zatím házela rýži, a protože tady nebyl žádný člověk, zvládla to skoro z jednoho místa. Všichni se nahrnuli na novomanžele, aby jim popřáli hodně štěstí a zdarů v novém životě, který, jak tady věděli všichni, potrvá , pokud se nic neseběhne, doslova na věčnost.

„Zlato, všechno nejlepší… Doufám, že spolu budete šťastní.“ Řekla jsem Ness hned jak jsem se k ní dostala. Objala jsem ji a dala ji pusu na čelo.

„Jaku, doufám, že vám to vyjde.“ Řekla jsem Jacobovi a mrkla na něj. Usmál se a taky mě objal. Edward šel hned za mnou, ale nevěnovala jsem pozornost tomu, co jim popřál. Začínala jsem si plně uvědomovat, že tímhle o Ness přijdeme všichni… Odstěhují se s Jakem do La Push a nám nezbude nic jiného, než čekat, až nás má dcera přijde navštívit sama. Povzdechla jsem si a Edward mě ze zadu objal.
„Neboj, zlato, všechno bude OK.“ Zašeptal.
„Já vím… Jen.. Zamrzelo mě to, víš?“
„Já vím… I mě to zamrzelo, ale musíme uznat, že už je dospělá.“ Přikývla jsem. Začala hrát nějaká píseň. Sólo pro nevěstu a ženicha. Jacob sice nikdy moc neuměl tančit, ale na svatbu se to trochu naučil. Ness byla naštěstí po tatínkovi a tanec jí šel sám. Tančili po parketě a Nessiiny šaty se za nimi vlnily do rytmu. Skladba skončila a Edward si šel pro Ness… Další píseň byla pro nevěstu a jejího otce. Tohle už vypadalo lépe. Vypadalo to, že spolu létají po parketě, kdybych neměla tak dobré oči, opravdu bych si myslela, že se parketu vůbec nedotýkají. A pak už tančil každý s každým na různé druhy písní a skladeb.

Na konec přišlo focení. Všichni jsme se seřadili a Alice nachystala samospoušť.
„Ták, a teď všichni řekněte sýr.“ Zavelela. Ale celým shromážděním se ozvalo něco jiného.
„Puma.“ Ozvalo se ode mě s Edwardem.
„Medvídek..“ zakřičel Emmett.

„Srnka.“ Alice s Jasperem.

„Miluji tě.“ Ozvalo se ze středu shromáždění najednou. Jacob s Ness se políbili ve chvíli kdy se zmáčkla spoušť fotoaparátu.

No a naše rodina žila doslova až na věky.

Autor: JoHarvelle (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Mrs. Black and Mr. Black - Rozbřesk: