Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Moje poslední sbohem, Edwarde!!!

09.08.2012 (16:15) • AngelStar • FanFiction jednodílné • komentováno 21× • zobrazeno 3136×

Byla jsem sama bez přátel, bez lásky. Můj život byl nanic. Jsem troska, ve stavu oživlé mrtvoly. A každý den se sama sebe ptám: Proč? Proč, Edwarde? Proč jsi mě opustil, sám jsi mě přesvědčoval a recitoval mi tuto báseň:

„Láska je víc než přátelství,

láska je jak nejhezčí květ,

já za svoji lásku

dal bych celý svět.

Ale jak vidím, byla to jen lež, pouhá a hnusná lež. Kdybys mi to alespoň vysvětlil, proč? Ale ty jsi jen odešel, jen tak jsi odešel. S krutými slovy na rozloučenou a posledním sbohem, moje poslední sbohem bude nyní. Nyní, až ukončím své trápení a nebudu moci ptát se sama sebe, proč jsi mě tu nechal, a proto ti nyní něco řeknu já:

„Sbohem, Edwarde,“zašeptala dívka, která právě stála na okraji útesu. „Navždy budu tvoje, Bella,“ odezněla poslední slova a dívka skočila do rozbouřených vln.

Po několika letech:

Dívka seděla na lavičce s knížkou v ruce, schovaná pod střechou domu. Takto tu seděla celé dny někdy i noci. Občas zvedla hlavu od knížky a podívala se na svou malou dcerku, jak si hraje na trávníku. Nebo si prohodila své dlouhé hnědé vlasy. Pořád četla jednu a tu samou knížku, knížku Romeo a Julie. Jako Julie se cítila, když tu byl Edward. Jako mrtvola se cítila, když odešel. Její dcerka jí tolik připomínala otce, až to snad možné nebylo. Její bronzové vlásky zatočené do prstýnků se jí vlnily do půlky zad, její hnědé oči byly jako čokoláda a její pleť, to bylo jiná, i když ji měla bílou a na slunci se jen mírně leskla, byla teplá a bilo jí srdce.

„Maminko, půjdeme dědečkovi na hrobeček?“zeptala se svým zvonivým hláskem a její matka pouze zvedla oči a kývla. Na hrobeček mu chodily, protože tam Renesmee chtěla a ona jí nedokázala odporovat.

„Ano, zlatíčko, pojď,“ řekla jí její matka a ta malá se jí chytla za ruku. Měly se rády a nikdy by nechtěly, aby se jedné z nich něco stalo. Cesta na hřbitov nebyla dlouhá, a tak často chodily pěšky, tedy pouze když nesvítilo slunce. Vždy před hřbitovem si každá koupila kytku a donesla ji tam. Dívka jménem Bella tenkrát při tom skoku nezemřela, jak jsme si mysleli. Nejdříve počala, donosila a porodila svou dceru. Nakonec ji proměnila Victoria, která k nim jezdí na návštěvy a zastává roli tety.

„Renesmee, počkej na mě,“ zavolala Bella na svou dcerku, která se rychlostí blesku řítila přes hřbitov. Avšak její dcerka ji neposlouchala, pouze se hnala dál, a tak nezbývalo její matce nic jiného, než běžet za ní. Když doběhla svou dcerku, všimla si sedmi osob stojících u jejího hrobu a pak si všimla vyplašené Renesmee, jak za ní cupitá. Bella ty postavy z počátku nepoznala, ale pak se otočily na ní a ona ihned poznala, kdo to byl… Cullenovi… Rodina, co ji tu nechala samotnou a opuštěnou. Rychle si Renesmee vzala do náruče a bez řečí kolem nich prošla, pak položila Renesmee kytici na hrob. Rychle se otočila a vydala se pryč, pryč od nich. Když byla dostatečně daleko, pustila Renesmee a oddechla si, avšak stále ji nespustila z očí. Když vtom jí z nenadání přistála na rameni čísi ruka.

„Bello?“ zeptal se Carlisleův hlas.

„Ne.“ Nechtěla, aby ji a její dceru vůbec oslovovali. Tak se radši hned vykroutila zpod jeho ruky a přiběhla k Renesmee, ta ji ihned pohladila po tváři a ukázala jí tak svůj strach.

„Bello, ty jsi upír?“ zeptal se Edward a Bella se jen hystericky zasmála. Co jiného by měla být? Vlkodlak, zombie, čarodějnice, nebo snad člověk?

„Co jiného bych měla být,“ řekla a dál se držela Renesmee.

„To je moje dcera?“ zeptal se její Edward, tedy, nyní už její nebyl, ale kdysi ano.

„Už ne, byla tvoje, ale už není,“ odsekla mu tvrdě.

„Já ji i tebe chci,“ řekl chlapec s bronzovými vlasy.

„Ale my tebe ne, sbohem, Edwarde. Tohle je mé poslední sbohem,“ řekla mu, a než se stačili rozkoukat, byla pryč, jen její slova zůstávala ve vzduchu.

A tak skončila láska mezi dívkou a chlapcem, mezi člověkem a upírem, mezi jehňátkem a lvem.

Autor: AngelStar, v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Moje poslední sbohem, Edwarde!!!: