Krátka jednorázovka z pohledu malého Ídžeje, syna Renesmé a Jacoba. Bylo to chvilkové vypnutí. Nechala jsem myšlenky volně plout... a tohle z toho vylezlo. Snad se to bude líbit. ;)
Dcs.
23.12.2012 (17:00) • dcvstwilight • FanFiction jednodílné • komentováno 18× • zobrazeno 3070×
No, hej, to… co to je? Ptal jsem se sám sebe, když jsem konečně přišel na to, jak se ocitnout na světle. Myslím tím to, že už nevidíte jenom tmu. Moment, ta paní tomu nějak říkala… jo! Už vím! Očička! Otevřel jsem očička a s úžasem jsem nad sebou spatřil divné, šklebící se stvoření. Na hlavě to mělo něco tmavého a divně zakrouceného, myslím, že ta paní tomu říkala vlásky.
Co je, obludko? zeptal jsem se ho. Nebo jsem se o to alespoň pokusil, jenže ze mě vyšlo jen divné: „É! Á, hihi!“
Obludka se na mě usmála a potom vydala podivné zvuky, jako by ji bolelo bříško.
„Já jsem Emmett, tvůj strejda,“ uslyšel jsem to jeho kňourání. No mám pocit, že už i to moje znělo líp.
No tě pic, ne? Jestli ty jsi můj strejda, tak se radši vrátím tam, odkud jsem přišel… pomoc, já chci zpátky! Jestli se to na mě bude zubit ještě chvíli, tak se asi zblázním!
„Až vyrosteš, juniore, budeme spolu dělat blbiny. Alespoň tak tomu říká teta Rosinka,“ ozval se znovu. Plácl jsem se do čela.
Proboha, kde jsem to vylez?! ptal jsem se sám sebe.
„Emmette, nekaž mi syna, bude z tebe mít doživotní následky,“ uslyšel jsem říct líbezný hlas, který já moc dobře znám. Obludka otočila to velký kulatý, čemu ta paní říkala hlavička. Něco zakdákal a potom odešel.
Úf, ještě chvilku a uslyšel by, jak umím řvát… a já bych zjistil, jak umí utíkat, pomyslel jsem si.
V tu samou chvíli se nade mnou objevila jiná tvář. Byla to velmi hezká tvář. To dlouhý, čemu se říká vlásky, mělo světlou barvu. Usmála se na mě. Také jsem se usmál.
„Ahoj, maminka přišla,“ řekla mi. Maminka.
Kdo je to maminka? říkal jsem si. V tu chvíli jsem uslyšel další hlas.
„Edward říká, že prý se tě malý ptá, kdo je to maminka,“ řekl blízko mě. „Neměl bych mu to vysvětlit?“ Hlas byl velmi hrubý, ale také už ho znám. Zřejmě to byl nějaký pán. Kde je?
Chci si prohlédnout další obludku! Třeba bude hezčí než ta první…
Ta paní, která je mojí maminkou, se usmála a kývla. V tu samou chvíli jsem spatřil i toho pána.
„Takže. Maminka je tato paní. Devět měsíců jsi strávil u ní v bříšku a během půl hodinky jsi dokázal vylézt ven. Maminka je paní, která tě nadevše miluje a nikdy tě nikomu nedá, víš? Ani tatínkovi tě nechce půjčit…“ řekl mi. „Že jo, miláčku?“ dodal a s tou paní si dali pusinku.
No fůj, doufám, že mě takto oblizovat nebudeš! řekl jsem mu, ale opět ze mě vylezlo jen divné kníkání. Prosím, já chci jinou řeč!
Koukal jsem na ně jako na podivná stvoření. Takže maminka a tatínek. To znamená, že maminka je ta, která vždycky hladila tu tmu, kterou jsem měl kolem sebe. A vždycky, když jsem se otočil, to ona sykla bolestí. Maminko, promiň! Pomyslel jsem si a začal své pacičky natahovat k ní. Kňoural jsem a dožadoval jsem se pozornosti. Ona natáhla ty své pacičky ke mně a přivinula si mě k sobě.
„Je strašně roztomilý. Malý Ídžej,“ řekl ten pán, který si říká tatínek.
Co jsem komu provedl za to jméno? Kdo to jméno vymyslel? To už na mě nic jiného nezbylo? Jestli to má být trest, tak se vám to povedlo…
„Mamka měla vždycky smysl pro zvláštní jména,“ řekla moje maminka. Áha, odtud vítr fouká… babča se tu činila. No počkej!
„Ídžej má docela zvláštní myšlenky. Je mu sotva pár dní, ale přemýšlí docela rozumně,“ řekl neznámý hlas. Byl to ten rozcuchaný pán s příjemným hlasem, co ťuká do bílých a černých dřívek.
„A co si myslí?“ zeptala se ho má maminka.
„Myslí si, že jsem rozcuchaný pán, co ťuká do bílých a černých dřívek. Jacob má podle něho hrubý hlas a tebe nadevšechno miluje,“ řekl opět rozcuchánek. „A říká mi rozcuchánek. Jo a Emmettovi říká obludka.“
Maminka se na mě opět podívala a smála se. Sledoval jsem ji a svou pacičku jsem jí položil k pusince. Usmála se na mě a potom vytřeštila oči.
Mami, nic nemůže být lepší, než ty!
Co tomu říkáte? :)
Autor: dcvstwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Mami, nic nemůže být lepší, než ty!:
Náádhera,díky.
Tak to je SUPER Fakt veľmi zaujímave a dobré napísané Samozrejme ako všetko od teba
Dokonalost sama :-))
Suprová povídka. Nasmála jsem se.
áááááááh! Skvělýý! Tlemim se tady nad tím jak blázen Prej jestli tohle má být můj strejda .. Krásně si to vystihla a je to prostě zase jednou něco úžasnýho!
Bylo to nádherný! A ty jména pro Emma s Edewardem jsou úžasný! Moc se mi to líbilo.
Ptáš se, co tomu říkám? No, vlastně ani já sama nevím...
Ne, bylo to skvělý, krásně jsi vystihla myšlenky novorozeného Ídžeje, fakt paráda ! Moc se mi líbily názvy pro Emma a Eda - prej Rozchuchánek, nebo taky rozchuchaný pán, co hraje do bílých a černých dřívek! A prej obludka! To se ti vážně povedlo!!! A ten konec... Ídžej má snad dar jako Nessie, nebo...? Škoda, že to bylo tak krátký, protože to bylo vážně úžasný!!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!