Tady máte poslední část mé (ani ne) dvoudílné jednorázovky. Snad se vám bude líbit. Prosím o komentáře, dík.
04.07.2009 (12:00) • Maja • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2921×
Hudba ke čtení. Zesilte si zvuk.
Edward
Držel jsem ji v nářučí, opatrně. Byla tak křechká a bílá, jako porceláová panenka. Moje Bella nedýchala. Její srdce přestalo bít a od té chvíle má existence zanikala. Pro její záchranu bych udělal, takřka cokoli, ale slíbil jsem ji, že ji nepřeměním. I kdybych chtěl, pro ni už bylo pozdě, ani upíří jed nedokáže oživit nebijící srdce.
Políbil jsem její bílé rty a z hrdla se mi vydal zvlyk, byl to poslední polibek. Polibek, který jsem ji mohl dát na rozloučenou, naposled. Ta bolest byla nesnesitelná. Prázdnota, jenž teď vězela v mém srdci, se rozšiřovala do celého těla. Smysly utichaly a já vnímal jen její ledové tělo. Rty jí zbělely, tělo znehybnělo a všechna broskvová barva v lících se pomalu vytrácela. Její život vyprchal. Rukou jsem ji odhrnul mokré vlasy z obličeje. Nevšímal jsem si bolesti, jenž mi spalovala hrdlo, nevšímal jsem si kapky krve, která ji stekla po spánku. Nedokázal jsem ji zachránit.
Jacob mi ji tehdy pomohl odnést. Věděl, že už ji nepomůžu, že to nedokáže nikdo. Nenáviděl mě a měl na to patřičný důvod, byl jsem zrůda. Připravil jsem ho o milovanou osobu a sobě jsem zabil lásku.
Měla malý, skromný pohřeb. Farář pronášel poslední slova, Jacob podpíral Charlieho, který se sotva držel na nohou.
Země, prach jsi a v prach se i obrátíš. Popel popelu, prach prachu a do země se vracíš podle Božího příkazu. Věčná ti však památka.
Poslouchal jsem ta slova a pozoroval. Charlie byl bledý, vrásčitý a nemocný. Nikdy jsem ho v horším stavu neviděl a nejhorší na tom bylo to, že jsem za to mohl já. Za tyhle černé smokingy a šaty, které na sobě všichni měli. Za ty slzy, které ty neznáme tváře,jenž jsem nepoznával, kanuly. Za květiny, jenž lidé svírali v rukách. Za tu bílou rakev v níž ležela má jediná láska. Má Bella. Za tohle všechno jsem mohl já. Chtěl jsem ji zachránit, ušetřit ji, ale zabil jsem ji.
Bože, přijmi své dítě a opatruj jej ve své všemohoucí náruči.
Slzy stékaly po tvářích známých i neznámých. S černými šaty dam si pohrával vítr. Vznášel je a zase spouštěl, jako kdyby chtěl upozornit na to, co se děje na tom malém hřbitově ve Forks.
Co bych za to dal, kdybych slzu mohl za ní vzdát? Vše. Vše co jsem měl, byla láska k ní. Vše co jsem chtěl, měla ona. Vše pro co jsem existoval, byla ona. Pro ni jsem žil, pro ni jsem dýchal, pro ni jsem chodil po tomto světě. Ale už tu není. Leží v rakvi nesoucí na sobě bílé šaty a doprovázející, jen bílou růží.
Přijmi k sobě své dítě, Isabellu Swanovou.
Jakmile farář pronesl tu větu, Charliemu se podlomila kolena a z hrdla se mu vydal vzlyk. Jacob ho chytil pevněji, ale jeho vzpomínky udržet nedokázal, rozutekly se. Jedna mi drásala srdce, usmívající se Bella. Nikdy už ji takle neuvidí. Nikdo.
Nechť odpočívá v pokoji.
Přiložil jsem si ruku k puse, abych nekřičel. Chtěl jsem odejít, nechtěl jsem tomu věřit. Ona přece nemůže být mrtvá... Ale byla.
Přinutil jsem se zůstat, přinutil jsem se pikat za to, co jsem udělal. Zasloužil jsem si tu bolest. Zasloužil jsem si to všechno.Přinutil jsem se dívat, jak pokládají rakev do země. Při zvuku, kdy rakev lehla na zem, jsem padl na kolena.
,,Bello.“ Zašeptal jsem, ale nepomohlo to.
Déšť, který dopadal na moji tvář mi dával pocit, že dokážu ronit slzy.
Slyšel jsem každou kapku, která spadla na rakev, každý kousíček hlíny, jenž se rakve dotkl, každý vzlyk.
Čekal jsem, až všichni odejdou. Pomalu jsem se vydal k jejímu hrobu.
Na náhrobku měla napsáno.
Zde leží
Isabella Maria Swan, milovaná dcera,
narozena 13. 9. 1987, zemřela 16. 4. 2005
Políbil jsem bílou růži, kterou jsem celou dobu svíral v ruce a položil ji, na čerstvu hlínu.
,,Navždy tě budu milovat.“ Zašeptal jsem do deště a vydal se do Volerry.
Autor: Maja (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Last way-pokračování 2-konec:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!