Povídka napsaná v nejtěžší depresi na hranici života a smrti. O významu žití dívky našeho věku, která měla sice neobyčejný život, ale zcela běžné uvažování a chápání. Povídka i pro běžné čtenáře, ovšem v malých souvislostech s povídkou Hříšné 19. století.
25.04.2012 (15:15) • Aliska • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 1312×
Stála jsem na hranici světa, na nejvyšším cípku skály. Vítr foukal a po tvářích mi stékaly slzy promíchané s kapkami deště. Cítila jsem oheň v mých útrobách, který mi byl sice příjemný, ale zároveň mě spaloval a já tomu podléhala. Spolu se slzami kapaly dolů ze skály i kousky mě. Mě samé. Cítila jsem, že mám ještě sílu, dost síly na to, abych to ukončila. Abych s alespoň trochou mé bývalé důstojnosti odešla. Vydala se na schody vedoucí do nebe.
Před očima se mi promítaly tváře všech, které jsem kdy milovala a které na věčnost milovati budu. Ti, co mě po právu svrhli a já si ten důvod budu na věky vyčítat. Jejich jména vryji do mého srdce. Caius, Cossimo, Alice, Jasper, Carlisle, Esmé, Emmett, Rosalie, Edward, Bella, Jacob a Renesmé.
Před očima se mi objevila louka, louka, na které jsem poprvé políbila Caia bez růžových brýlí. Když už jsem nebyla bláznivě zamilovaná a o to více jsem ho milovala. Sama sobě jsem se divila, proč zrovna tyto chvíle, ale potom jsem je opustila.
Následovala další vzpomínka. Jak jsem si poprvé pochovala svého syna. Jeho zářivé oči, které mi vypálily cejch přímo na srdci. Utlumený ruch kolem mě. Dále na moji svatbu. Zážitek, který má v srdci každá provdaná žena. Ne to nesmyslné podepisování papírů, ale to všeodpouštějící ano. Jak se naše srdce spojila v jedno. Jak se země pode mnou propadla, ale to doslova. Udržbáři špatně stloukli prkna.
Na tváří se mi objevil úsměv a já jsem ho nepotlačovala. Stal se zázrak. Zázrak, který zažil každý, kdo prožil opravdový život. Objevila jsem naději. Začala jsem se nahlas smát, a to mi dodalo sílu, sílu, kterou nic nenahradí. Sílu, která vás přinutí smát a plakat najednou. Sílu, kterou vám už nikdo nikdy nesebere. Sílu, kterou si zaryjete tak hluboko do srdce, že se tam ani ti nejbližší nedostanou. Tam, kde je láska k sobě samému. Láska k životu.
Moje srdce jako by začalo znovu bít. Krev, jako by začala znovu proudit a já jako bych se stala znovu člověkem. Sáhla jsem si na tvář. Hřála. Prohlédla jsem si ruce, byly proteklé krví. Dostala jsem druhou šanci. Šanci k životu. K pravému životu. Protože ten, kdo nezemře, ten nikdy neprožije celý život. Začala jsem se točit a nechala se hladit kapkami deště, které mi seslal sám bůh. Moji strážní andělé se navrátili a dodali mi smích. Smích, který jediný dokáže hojit rány na srdci. Člověk si až na konci uvědomí, že ty chvíle, které bral jako nejhorší v životě, mu nejvíc daly. Hudba života se znovu rozezněla.
Moje srdce pocítilo zase bolest. Ovšem teprve teď jsem si uvědomila, že bolest je dar. Dar, který člověku dá nejvíc. Jenom bolest je znak opravdového žití. Rozeběhla jsem se, abych byla co nejdál od skály. Běžela jsem domů. Znovu se poznat se svými blízkými a začít nový život. Na to místo se vracím dodnes a jenom tam se dějí zázraky. Každý máme své místo, kde jsme prožili krásné i hrozné. Může jich být i víc. Já mám ovšem tu skálu. Skála, která mi vždy dodá sílu bojovat, protože život nic menšího než boj není...
Autor: Aliska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Kdy si člověk uvědomí, proč žil...?:
Článek jsem ti opravila, ale zdaleka sis neopravila vše, co ti vypsala adminka přede mnou.
+ neměň základní barvu ani font písma (!)
+ shoda podmětu s přísudkem
+ čárky
+ krátké/dlouhé samohlásky
+ ji/jí - krátce ve 4. pádu
+ překlepy
+ jsem/jsme
+ skloňování jmen - Caius
Příště si dávej větší pozor, díky.
Článek ti vracím.
*neměň základní písmo
*neměň barvu textu
*v tvém případě je omezení 15+ naprosto zbytečné
*článek si, prosím, rozděl do odstavců
*shoda podmětu s přísudkem
*jména si vryji do paměti, ne jména si vyriji do paměti!
*každá věta začíná velkým písmenem
*čárky (!)
Pokud si s gramatikou nevíš rady, tak navštiv sekci Pomoc autorům a požádej některého z korektorů. Díky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!