Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Jenom ICQ? 2.

20.06.2010 (13:30) • PeTi • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 3938×

Jenom ICQ? 2.

Bella:

Přemýšlela jsem, co mu odpovím. Dám mu šanci? Nebo se sejdu někdy s BlueColor? Nic jsem nevěděla.

„Jasně Bell, chápu. Tak já tě jen políbím a půjdu,“ řekl zklamaně a mě to drtilo srdce. Už se skláněl, že mě políbí, ale já se vychýlila na druhou stranu. S tázavým pohledem se podíval, co se děje.

„Říkal jsi, že sis to musel promyslet. Nech mi malou chvilinku. Sedni si tady vedle stromu na obrubník a já pak přijdu,“ dořekla jsem a v jeho očích čišela naděje. Naděje, že snad budu jeho přítelkyně. Pořád jsem si dávala pro a proti.

Pro: Edward: znám ho osobně, vím co od něho očekávat, každá holka by ho chtěla a on si vybere mě, líbí se mi… a to hodně dlouho, povídá se s ním skvěle, dokáže se omluvit a uznat svou vinu, chová se společensky, voní mu z pusy a prádlo taky.

BlueColor: skvěle se s ním píše, je vtipný, zábavný, kamarádský, vždycky mě vyslechne.

1:0 -> Pro Edwarda

Proti: Edward: chce ho každá, a pak jen vesmírně nekonečné prázdno.

BlueColor: neznám osobně jeho i povahu, v široké podstatě o něm nevím nic konkrétního, snad jen že má čtyři nevlastní sourozence.

2:0 -> Pro Edwarda

Otázky ohledně budoucnosti: Edward: Bude mě milovat až do smrti? Bude se mnou i v krizi? Bude chtít děti? Svatbu? Není tohle jen náhražka? A co dámy, když si na něj udělají zálusk, bude stále stát jen o normálně obyčejnou dívku? Nevím.

BlueColor: Bude mě chtít vidět? Říkal, že ano, ale co když jen ne? Bude si se mnou psát i jen přes to, že se neuvidíme? Nevím.

Co chci já: Edwarda. Nebudu zahazovat šanci vzdát se ho pro někoho, koho ani neznám. Ale co kdyby jen byl lepší? Mohl by vůbec být někdo lepší než Edward? Otázka času. Beru Edwarda… I když… Ne! Na tohle nesmím myslet.

„Padlo rozhodnutí, Edwarde. Promiň, že to tak trvalo.“ Co nejrychleji si stoupl ke mně pod tu třešeň. Neváhala jsem a hned jsem mu vtiskla dlouhou pusu na tvář a nadále se posouvala k jeho rtům… Počkat! Byly studené, jako on celý. A k tomu začalo vysvitovat Sluce. Edward se odtáhl a s omluvným pohledem zalezl do největšího stínu. Něco mi tají a já se dneska dozvím co. Ať to stojí, co to stojí.

„Edwarde, řekneš mi, co se prosím tě děje?“ Zakroutil negativně hlavou.

„Ty bys mi nevěřila a bála by ses mě. Až bude vhodná doba, tak ti to povím,“ pověděl celkem zdrceně, jako by ho to teď štvalo.

„Bála bych se jo? Takže buď mi to řekni teď, nebo já se to stejně dozvím. A z čeho usuzuješ, že bych se pak nebála? Všimla jsem si, že… promiň. Že nejsi ty ani tvá rodina normální lidé. Ve škole nejíte, straníte se většímu hloučku lidí a s nikým se nebavíte. Takže mě to tenkrát mile překvapilo, že si vůbec se mnou promluvil. Teď když jsem tě políbila… Jsi ledový. A o tom Slunci nemluvím už vůbec. I kdybys byl… upír, tak je mi to jedno. Říkám jedno, protože kdybys chtěl, tak bys mi ublížil. Ale chováš se normálně, takže není důvod se tě bát nebo ti nedůvěřovat. Tak to prostě vyklop na férovku jo?“ Kdybych já tenkrát věděla, jak budu blízko pravdě.

„Myslím, že po tom tvém zhodnocení není už co vysvětlovat.“ A už to ve mně hrklo, začala jsem chodit tam a zpět, tam a zpět.

Poprvé v životě jsem něco uhodla. Nikdy jsem nic nevyhrála a ani neuhodla. S Edwardovou přítomností se všechno změnilo k lepšímu. A že je upír? Ať si je.

„Super. Tak konečně jsme si kvit. Nebo ještě nějaké kmenové tajemství existuje?“ Už z legrace jsem se ptala.

„Zatím o ničem nevím,“ pověděl a já si k němu do stínu přisedla. Pověděl mi všechno o jejich společnosti a podobně. Když v tom… Jsme se zároveň podívali na hodinky.

„Musím jít naléhavě domů,“ řekli jsme unisimo a pelášili přes park domů. On se na hlavní křižovatce oddělil ode mne.

Hned jak jsem dorazila domů, tak jsem si zapnula počítač a ICQ, bez kterého nedám ani ránu. Už tam byl i BlueColor. Chtěla jsem svému kamarádovi povědět tu novinu, že mám kluka, ale on mě předběhl.

BlueColor

Ahoj, Last… Promiň, ale už si nemůžeme psát.

LastNight

Cože? A proč?

BlueColor

Já… Dneska jsem do toho praštil a mám holku. Chápeš to? Já a holku? Takže s ní chci trávit většinu času. Ale občas večer bychom mohli prohodit pár písmenek.

LastNight

Vidíš… Gratuluji. Kámoš se taky dneska přemohl a řekl, co ke mně cítí. Ani nevíš, jak jsem se divila, že on by se mohl někdy k tomuhle vyžvýknout. Radši taky nebudu riskovat vztah. Ale fotku třeba bychom si mohli vyměnit. Nebo si ji dej jako ikonu. Taky už jsem nad tím přemýšlela a chci trávit co nejvíce času s ním.

O tom co se bude nadále dít, jsme si psali asi tak do půl čtvrté. Byla sobota ráno. Takže se spát mohlo dlouho. Mělo být pěkně, tak jsem se těšila na další den. Celý víkend jsem strávila venku při okopávání květin, sekání zahrady a napuštění bazénu. Ne že bych čekala v létě teplo a dny bez srážek, ale v dešti je to taky super.

Na Edwarda jsem myslela celý víkend a nemohla jsem se dočkat, až ho opět uvidím ve škole. Nečekala bych nikdy, že na to pomyslím, ale těšila jsem se tam. Pondělí bylo snad to nejlepší za celou školní docházku, kterou jsem prožila. Edward mě už představoval jeho sourozencům. Byli přátelští a normálně se s každým bavili. Lidi po nás jen nevěřícně koukali a něco si šeptali.

„Závidí mi tě,“ prostě pověděl a já se na něho podívala.

„Ha, blbej vtip. Už vidim jak holky závidí a kluci taky. Spíš nechápu, jak se ti můžu líbit a podobně. A jak to můžeš vůbec vědět?“ zeptala jsem se. Vzal mě za ruku a odešel do odlehlé části školy.

„Víš, já tak nějak čtu myšlenky.“

„Cože? Tak to musel v pátek vědět, na co myslím a nemusel jsi vůbec čekat.“

„A přesto všechno, nemáš pravdu. Jen tobě nedokážu číst myšlenky. Nevím proč, ale je to tak.“

Celý den jsme blbli a já zjistila, že se od něj nemůžu ani hnout. Začal jsem být na něm závislá. Pořád jsme byli spolu až na jeden týden, to už jsme spolu chodili víc jak měsíc. Jeho rodina jela stanovat. Já měla, co dělat, abych vůbec na něj přestala myslet. Na ICQ nebyl ani můj kamarád. Doma jsem se celkem nudila.

Edward mi před odjezdem slíbil, že jak hned přijedou, tak u nich budu spát týden. Moc jsem se těšila. A vysněného týdne jsem se ani nemohla dočkat.

Den před tím, než Edward přijel, jsem hodila na své ICQ své fotky. I do hlavního rámečku jsem si dala svou novou fotku.

Edward přišel okolo osmé večerní. S sebou jsem si vzala to nejnutnější, protože Alice mě přemluvila jít na nákupy. Dojeli jsme k nim před dům a já potřebovala hned na záchod, protože z té krásy jsem se mohla pos… Nikdy jsem u nich tou dobou nebyla. Byla to krásná prosklená dřevěná vilka. Vstoupili jsme do ní a ve vnitř byl ten její prostor snad nekonečný.

Se všemi jsem se pozdravila a Edward mě provedl celým domem. Jako poslední perličku na dort, si na konec nechal svůj prostorně čistý pokoj. Zmohla jsem se jen na ´Wooow´.

„Jdu ještě dolů za Esmé. Hned se vrátím,“ pověděl a čekal, co dopovím.

„Já bych se docela ráda osprchovala,“ prozradila jsem své přání a on mi ukázal, že z jeho pokoje vedou dveře do vlastní koupelny. Opět byla převeliká. Umýt si vlasy a své tělo mi zabralo tak půl hodinku. Pak jsem vylezla, šla neslyšně a potichounku do jeho pokoje. On seděl u notebooku a nejspíš měl otevřené okno od ICQ.

Potichounku jsem došla až k němu, naklonila jsem se tak, abych lépe viděla, ale on mě nemohl spatřit. On rozklikával něčí profil. Když se otevřel v novém okně, tak co mi hned vrazilo do očí, jako kudla, bylo jméno uživatele, který byl momentálně přihlášen.

Edward:

Belle jsem ponechal čas na osobní hygienu. Já jí zašel pro nějaké jídlo do kuchyně a opět se vracel do svého pokoje. Na stolku jsem zahlédnul můj notebook. Nedalo mi to a já jsem se musel přihlásit na ICQ. Po přihlášení jsem uviděl, že má kamarádka má už slíbenou fotku nahranou v profilu. Otevřel jsem její profil a zvětšil fotku, musel jsem se zarazit.

„Vždyť to je ona!“ zaznělo z mých úst. Bella byla zřejmě nade mnou a pozorovala, co jsem udělal a ve stejnou chvíli, jako já vykřikla.

„Vždyť to je on!“

Shrnutí

1. Díl • 3.Díl

Další část je za námi a příště už bude poslední. Doufám, že dnes tu zanecháte komentáře v tak velkém počtu jako minule. Díky moc. PeTi

Autor: PeTi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Jenom ICQ? 2.: