Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Jak Emmett našel seznam aneb... Edwardova nová láska

29.12.2009 (13:45) • Elliri • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 4720×

„Emmette, co tam pořád děláš?“ křičela z pokoje rozladěná Rosalie.

„Dej mi chvilku, lásko.“ Zakřičel Emmett stále zahloubaný do hledání.

Doslechl se totiž, že Esme s Bellou sepsali nějaký seznam, se jménem „Co Emmett nikdy nesmí dělat“ ale to by nebyl on, kdyby se ho hned nepokoušel najít. Proštrachal už celou kuchyň, kde udělal solidní nepořádek a ani se neobtěžoval to uklidit, za což ho Esme málem roztrhla. Když to ale už pomalu vzdával a chtěl se vydat nahoru za Rose, něčeho si všiml. Totiž, křeslo v obývacím pokoji bylo otevírací. Emmett ho s napětím otevřel, a radostí málem zakřičel. Držel v ruce 10 věcí, co Emmett nikdy nesmí udělat.

Emmettův pohled:

Rozhodl jsem se hned dnes vyzkoušet tu první, která zněla báječně.

Poslat Mikeovi zamilované psaníčko od Edwarda.

Nejdřív jsem ale musel zařídit jednu věc. Bella byla na lovu, tak jsem musel chvilku počkat. Hned jak jsem jí ucítil, začal jsem si v duchu překládat píseň „Skákal pes“ do albánštiny, takže Edward, který šel s ní nijak nemohl zjistit, co plánuji. Hned jak Bella přišla, odtáhl jsem jí stranou.

„Zaštiť mě.“ Zašeptal jsem.

„Proč?“ ptala se.

„To ti řeknu, až mě zaštítíš.“

„Fajn.“ Řekla a použila svůj štít.

„Hele Bells, nemohla bys mě zaštítit na příští týden?“ Zeptal jsem se.

„Co zase plánuješ? Řekla. Hned jí to bylo jasné. „Že chceš něco provést Edwardovi?“

„Ne, Edwardovi ne,“ zalhal jsem. „Ale řekl by jim to, stejně jako Alice.“

„No dobře, ale jestli je to na mě…“

„Ne, na tebe ne, neboj.“ Byl jsem spokojený, že jsem jí ukecal.

„Ale Emme, pokud už ses rozhodl, tak to Alice ví, nebo ne?“

„Do prkýnka dubovýho!“ zakřičel jsem, až se Bella lekla. „Díky za všechno, ale už musím jít.“ Řekl jsem rychle Belle a vyřítil jsem se pryč, najít Alice.

Na to, že jsem upír jsem teda neuvěřitelně blbej, řekl jsem si v duchu. Když jsem uviděl Alice, zrovna to měla namířeno k Edwardovi, rozhodnutá mu to říct. Musel jsem jednat rychle. Upírskou rychlostí jsem se rozběhl, ale to bych nebyl já, kdybych to neudělal dramatičtější.

„Neeeeeee!“ křičel jsem při běhu.

Alice i Edward se na mě překvapeně ohlédli, a já plnou rychlostí srazil Alice stranou. Hned jak to Bella viděla, začala se smát, Edward se tvářil nechápavě.

„Alice, prosím, neříkej mu to.“ Začal jsem šeptem tak, aby mě slyšela jen ona.

„Neboj, neřeknu, vypadá to jako docela sranda, ale teď ze mě slez.“ V tu chvíli jsem si všiml, že stále ležíme na zemi, respektive já ležím na Alice. Okamžitě jsem se zvedl.

„Díky.“ Pošeptal jsem jí. Teď už mi nestálo nic v cestě.

Nejprve jsem musel jít koupit růžový dopisní papír, aby to mělo efekt. Hned jak jsem dorazil do papírnictví, vybral jsem sladce růžový papír orámovaný srdíčky a s růžovým králíčkem v rohu. Prodavačka se na mě trochu divně dívala, ale to mi bylo jedno. Když jsem přišel domů, až potom jsem si uvědomil, že jsem zapomněl na Rose. Ta teď bude asi pěkně zuřit. Ještěže jsem koupil těch papírů víc. Měl jsem náhradní plán. Na jeden papír jsem napsal:

Promiň lásko,

Musel jsem rychle něco vyřídit. Večer čekej před domem, mám pro tebe překvapení, které jsem teď vyřizoval.

Emmett

Pak jsem psal na druhý papír. To už jsem se ale rozepsal trošku víc, a k tomu jsem psal Edwardovým písmem.

Drahý Miku,

Nepíše se mi to lehce, ale musím ti to říct, jinak se budu po zbytek života trápit. Hned jak jsem tě poprvé uviděl, okouzlily mě tvé krásné modré oči, ve kterých jsem se utopil. Tvoje krásné blonďaté vlasy září jako slunce. Tvá tvář, tak krásná tvář se žádné jiné nevyrovná. Vím, že mám přítelkyni, ale miluji tebe. Nechci Bellu zklamat, ale vím, že ty jsi láska mého života. Miluji tě, Miku Newtone. Čekám na tvou odpověď.

Edward

Dopis pro Rose jsem strčil pod dveře naší ložnice a dopis pro Mika jsem vložil do růžové obálky a napsal adresáta. Musel jsem ještě zařídit překvapení pro Rose. Jel jsem do luxusního hotelu, a cestou jsem hodil k Mikovi do schránky dopis. V hotelu jsem zarezervoval romantické apartmá na dnešní večer, a těšil jsem se, co na to Mike řekne, doufám, že to nebude ignorovat.

Večer Rose čekala před domem, měla docela naštvaný výraz.

„ Ale Rose, nezlob se. Pojď!“ chytl jsem jí za ruku a pomohl jí nasednout do mého jeapu. Po chvilce jsme byli u hotelu. Vzal jsem jí do náručí a nesl až do horního patra. Kopnutím jsem otevřel dveře (kdybych ve vás vytvořil mylný dojem, tak jsem je otevřel, né vylomil.)

V apartmá vládla romantika, na posteli byli plátky růží na všude kolem svíčky, jak jsem to předtím naplánoval. Rosalie už se netvářila naštvaně, ale šťastně.

„Já tě miluju,“ zašeptala mi do ucha.

Políbil jsem ji, a položil na postel.

RÁNO

Byla to nádherná noc, ale přecijen jsme museli do školy. Oblékli jsme se, a vyrazili domů. Rosalie jela ve svém kabrioletu a já v jeapu, které přes noc stálo před hotelem.

Vyučování bylo nuda, jako vždy. Bavilo by vás snad to slýchat pořád dokola? Ale tento školní den se změnil v den roku. Hned jak jsme dorazili na oběd, k našemu stolu se přiřítil Mike s mým psaníčkem v ruce. Stěží jsem zadržoval smích.

„Edwarde, můžeš prosím stranou?“

Edward se tvářil zmateně, asi slyšel, co si myslí, ale šel. I když šli pořádný kus od nás, všichni, díky našemu upířímu sluchu slyšeli, co Mike Edwardovi říká.

„Hele, Edwarde, promiň, ale já miluji Jessicu. Jsi sice sympatický, ale přecijen jsem na holky.“

Edward sice už určitě věděl, o čem Mike mluví, ale přesto se zeptal.

„Cože?“

No, víš, nezklam Bellu, zřejmě tě opravdu miluje a…“

„Co to plácáš?“ řekl naštvaně Edward, ale myslím, že Mike nebyl ten, kvůli komu zuřil.

Já jsem zatím seděl u stolu a tiše jsem se smál, protože to už nešlo zadržet.

„No… psal jsi to ty, ne?“ Řekl Mike, a podal Edwardovi růžové psaní. Edward chvilku dělal, že to čte, protože už věděl celý jeho obsah.

„Ne, to jsem rozhodně nepsal já.“ Řekl Edward. To už jsem nevydržel, a propukl jsem v hurónský smích. Alice se také smála, Rosalie se usmívala, ale v jejím výrazu bylo také to, že týden určitě nic nebude, Bella se na mě naštvaně dívala, ale zvedali se jí koutky, a Jasper se smíchem kroutil hlavou nad mojí blbostí.

„Ježiši tak promiň,“ začal se Mike omlouvat. „Já jsem myslel, že…“

Být Edward člověk tak je rudý hněvem. „To je v pořádku.“ Procedil naštvaně, a přicházel zpátky k našemu stolu.

To už se ale smáli všichni, i Bella. Edward si naštvaně sedl přímo proti mně tak náruživě, že málem zasedl Alice, kdyby si na poslední chvíli neodsedla.

„Ty blbe! Co to mělo znamenat?“

Já jsem ale přes smích ani nemohl mluvit. Přesně tohle jsem chtěl, aby se stalo, přesně do puntíku. Ale jelikož se smáli všichni, tedy kromě Belly, která se s obrovským sebezapřením smát přestala a šla k Edwardovi s ním soucítit, tak nic neříkal, jen naštvaně seděl. A já se těšil, kdo bude další obětí, toho zrádného papíru.

Autor: Elliri (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Jak Emmett našel seznam aneb... Edwardova nová láska: