Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Jacob Black - Vzpomínka z dětství

03.06.2009 (10:29) • HarrynaPotty • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2705×

Jacob Black - Vzpomínky z dětství

Když jsem byl malý neměl jsem vůbec potuchy o tom, že na světě existují i jiné příšery než jsou lidi. Pijavice a vlci mi změnili život od základů. Změnili mi pohled na svět, když se tak zamýšlím, život je vážně pes.

Vzpomínám si, když jsem byl malý trávil jsem mnoho času se svými nejlepšími kamarády Quilem a Embrym. Mnoho nezbedností jsme spolu prováděli, mnohé jsme zažili. Tak třeba Embryho první pusa.

Chodili jsme do první třídy na základní škole v La Push.  První třída byla doba, kdy jsme museli vše prozkoumávat a na vše se vyptávat. Jednoho krásného dne na jaře, jsme měli jet celá třída a pár starších žáků na exkurzi.

Stáli jsme před autobusem seřazení jako blbečci a učitelka nás přepočítávala. Když jsme měli nastupovat do autobusu, začali jsme se strkat a před nás se začali cpát ti starší žáci, učitelka je zastavila a poslala na konec. Vždy jsem záviděl těm prvňáčkům ve filmech, jak tam mají ty mladé, krásné a hodné učitelky. My jsme měli starou, ošklivou, na jedno ucho neslyšící a nosící brýle velikosti fotbalových míčů učitelku, která vypadala na to , že ji to každou chvíli klepne.

Sedli jsme si s Quilem a Embrym na zadní sedadla, ale jakmile jsme si sedli stáli před námi ti starší žáci a řekli:,,Odprejskněte štěňata, tady sedí dospělí psi.''a přitom mě teď popadá smích. Odsedli jsme si o pár sedadel dál, Quil si sedl vedle mě a Embry seděl sám.

Řidič autobusu už měl nastartovaný motor a chtěl vyrazit , ale najednou někdo zaklepal na dveře byla to Veronica McFlashelová, nádherná blondýnka z naší třídy a nebylo kluka, který by s ní nechtěl chodit dokonce i mě se líbila.

Vstoupila do autobusu a omlouvala se učitelce, která ukázala na volné místo vedle Embryho, Veronica si za ním tedy sedla a jen tak se na něj pousmála, Embry zrudl jako rajče a já s Quilem jsme se pochichtávali.

Jeli jsme už dost dlouho a když jsme se ptali učitelky jak dlouho ještě pojedeme nedozvěděli jsme se nic , protože právě flirtovala s řidičem a stejně nic neslyšela. Podívali jsme se dozadu na starší žáky a ten jeden nám řekl:,,Hele štěňata, můžete si za námi sednout, avšak musíte prokázat , že jste velcí psi, pokud tady ten podviživenej prcek políbí to kotě , pak si za námi můžete sednout.''Podíval jsem se na Quila a pak na Embryho, Veronica dělala jako že nic neslyšela, ale její tváře nabrali odstín červené.

,,No tak, Embry prostě jí dej pusu a je to ,vždyť jsi to už hodněkrát viděl ve filmech, jak se tam ti lidi líbají .''řekl jsem. ,,Hej, Embry, nejsme přece malí.''řekl Quil. ,,A co když to neudělám?'' zeptal se Embry .  ,,Tak tě zmlátíme .''řekl jsem koukajíc na rozzuřeného Embryho. Naklonil se , Veronica zatím koukala do prázdna a políbil ji na pusu , ale nepřestával , dělal to tak, jak to viděl ve filmech až ji celou oslintal a ona se rozplakala a utíkala za učitelkou. Jediný užitek jsme z toho měli my dva , já a Quil chechtali jsme se jako blázni. Učitelka Embrymu napsala papír rodičům a když ten papír doma Embry ukazoval tátovi tak, se jeho taťka smál a přečítal ho celému La Push, slyšel to i Billy a ten text , jak to učitelka napsala:,,Uděluji poznámku vašemu synovi za oslintání spolužačky při pokusu o polibek, prosím podepsat od obou rodičů, děkuji S.Kissová.''a díky této  události si kluci z La Push dělají srandu z Embryho dodnes.

Nebo jednou ta událost s Quilem, chtěli jsme si  vyzkoušet kouřit dýmku. Bylo po škole, chodili jsme asi do šesté. Sedli jsme si na pláži , Quil obstaral vše potřebné , jelikož jeho děda si občas rád zapálí. První to chtěl vyzkoušet Quil, nárokoval si to proto, že on vše přinesl, zeptal jsem se ho:,,Hej, kámo víš ,jak se to dělá?''. ,,Hele , nech si ty starosti na někoho jiného mami, já jsem na to expert, odkoukal jsme to od dědy.''. Strčil dýmku do pusy a zápálil ji,popotáhl , vyndal dýmku z pusy a najednou , tak zčervenal, že jsme si mysleli ,že se otrávil jahodama. Začal se dusit, okamžitě jsme ho popadli a vzali do vody drželi jsem ho pod hladinou a Embry na mě koukl:,,Myslíš , že mu zachráníme život , když ho utopíme?''. ,,Ne, ale aspoň bude o jednoho experta na kouření míň.''

Vytáhli jsme ho na pláž , podíval se na nás :,,Vy volové, vy jste mě málem zabili!!''. ,,Ne, naopak my ti zachránili život.''

I já jsem měl své chvíle. Ta situace s mojí sestrou Rachel. Byla to už nevím kolikátá třída, ale vím že Rachel ještě byla na základce. Skoro všichni kluci měli holku a já neměl. Možná to bylo tím, že jsem měl dlouhé vlasy a v té době letěli krátce ostříhané vlasy. Tak jednou jsme byli s Rachel sami doma , přemlouvala mě , že mi to tak nesluší , že mě ostříhá a já na ni:,,Tvůj názor nikoho nezajímá, ty taky nikoho nemáš.''.V té chvíli se naštvala , koukala na mě , že by mě tím pohledem zabila:,,Hele ,Rachel já holky nebiju.''. ,,Ale já kluky jo .'' Tak jsme se začali prát :,,Hele nechci ti ublížit jo?" a ona mi vrazila takovou ránu pod oko, že jsem to tři dny měl modrý. Spolužáci se mě ptali od čeho to mám,ale já jim lhal a říkal, že jsem se o něco praštil, nemohl jsem říct , že to mám od holky , od své sestry to by se mi smáli.

Nebo když u nás doma nezbylo už skoro žádné pečivo , jenom jeden tvrdej rohlík. Byl tvrdej jako ocel, ale co jsem si jinýho měl dát k jídlu? Dal jsem ho do mikrovlnky v té chvíli přišel k nám Embry a Quil , jsem se s nimi zapovídal, otevřel jsem mikrovlnku a najednou všude byl kouř, samozřejmě rohlík spálenej a když domů dojel Billy divil se, proč je všude tak mlhavo a tak jsem zjistil , že ze mě nikdy nebude šéfkuchař. Myslím, že to nevaření máme v rodině. Rachel umí vařit, ale jsou taková jídla, která by neměla zkoušet vařit. Jednou chtěla upéct kuře na nějaké omáčce, dopadlo to tak, že jsem nakonec měli kuře se suchýma bramborama, ta omáčka totiž byla neidentifikovatelného původu.

Jo, jako malí jsme se hodně vydováděli. Embry a Quil byli moji nejlepší  kamarádi a je škoda , že to teď není tak ,jak to bylo předtím a proto rád vzpomínám na ta léta.

Ano vše bylo prima než se tady objevily ty pijavice  doktor Carlisle jeho žena Esme, ta bloncka Rosalie a její kluk Emmett, čarodějka Alice a její divně koukající partner Jasper a ta odporná pijavice Edward, který mi vzal Bellu, moji Bellu za kterou jsem byl schopen dát ruku do ohně.

Autor: HarrynaPotty (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Jacob Black - Vzpomínka z dětství: