Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Já, šedá strážkyně - 2. část

Jacob, Leah, Seth


Já, šedá strážkyně - 2. částJsem tu s druhou částí. Stane se Bella šedou strážkyní? A co se dozví o tom, co ji čeká? To se dočtete v tomto díle. Předem se omlouvám, že je krátký. Přeji vám příjemné čtení, vaše Paes.

EDIT: Článek neprošel korekcí.

 

logo

stáhnout mp3

Nádherná elfka stála na kopci plným mrtvých těl. Vypadala jako anděl smrti. Stála nehybně a dívala se přímo před sebe. Vlasy jí povlávali kolem tváře, jakoby si s nimi vítr hrál. Jakoby ani ten masakr nevnímala, jen těžce oddychovala z toho zápasu o holý život. Netušila proti komu jdou a proto ji to tak překvapilo. Nebyli to obyčejní protivníci. Byli to zrůdy. Ty obličeje už asi nikdy nevymaže ze své paměti.

Jejich holé hlavy se teď váleli všude kolem. Oči měli vykulené, kůže jim držela zřejmě jen silou vůle. Když do nich sekala svým mečem, tak kusy masa odlétala do všech stran. Jejich hnilobný puch se bude táhnout na míle daleko. Ale to co ji opravdu děsilo, byl řev, který vydávali. Naprosto nelidský skřek, který se zažíral až pod kůži.

Náhle ji popadla zuřivost. Proč ji Duncan neřekl, proti čemu bude čelit? Tyhle bestie se nezastaví a budou ohrožovat celou její rodinu. A to v žádném případě nebude moct připustit. Musí za ně bojovat, za elfy, kteří nevědí, co jim hrozí.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se mě Edward. Ten hlas bych poznala všude. Neotočila jsem se, nedokázala jsem se teď na něj podívat. Cítila jsem, jak se mi slzy bezmocnosti derou z očí ven. Snažila jsem se je zastavit, ale nešlo to. Nechtěla jsem, aby mě takhle viděl, ale nedokázala jsem se ovládnout.

Mé tělo mě zradilo, začalo se třást a podlomili se mi kolena. Edward mě zachytil, abych nespadla na zem, která je nasáklá krví. Podepřel mě a odvedl mě za Duncanem, který seděl u ohně. Když jsem ho uviděla, zaplavila mě vlna klidu. Hysterií nic nevyřeším. Jemně jsem odstrčila Edwarda a sama se posadila naproti Duncana.

„Proč jsi mi neřekl, čemu budu čelit?“ zeptala jsem se ho klidným hlasem. Vím, že ještě nejsem šedá strážkyně, ale nějaké upozornění by nebylo na škodu.

„Je mi to líto. Chtěl jsem ti to říct, ale nebyl čas. Teď ti řeknu vše, co je nezbytné, abys věděla. Jsou to zplozenci. Zemi teď hrozí nákaza,“ řekl a mě projel mráz po zádech. O nákaze jsem slyšela. Bylo to asi před 400 lety a mnoho bytostí zemřelo.

„Z kama se zplozenci vzali?“

„Pokud chceš slyšet pravdu, moc tě neuklidní. Víme jen, že vylézají zpod zemí,“ řekl Edward.

„Jsme jediní, kdo ji může zastavit. Proto existují šedí strážci. Při přijímání musíš vypít krev zplozenců. Nebudu ti lhát, můžeš i umřít. Ale jelikož si stejně nakažená nemáš, co ztratit. Budeš výtečná bojovnice,“ řekl mi Duncan.

„Kdy přijímání začne?“ zeptala jsem se.

„Mělo by začít, co nejdříve, protože tě nákaza vysiluje. A všude kolem jsou zplozenci, takže krev máme taky,“ řekl Duncan a kývl na Edwarda, který doteď stál u ohně. Odešel a za chvíli přinesl pohár plný krve. Udělalo se mi nevolno, že to budu muset vypít, ale nemám na vybranou.

„Většinou bychom pronesli i slavnostní řeč, ale nemáme moc času,“ řekl mi Edward a podal mi pohár.

„Bello, od této chvíle je z tebe šedá strážkyně,“ řekl mi Duncan, ještě než jsem se napila. Opatrně jsem se napila. Byla to odporná chuť, ale dala se překonat. Cítila jsem v sobě novou sílu, která mi prostupovala celým mým tělem. Najednou se mi zatočila hlava a omdlela jsem.

Zdál se mi sen, viděla jsem rudého draka. Byl děsivě krásný. Pod ním jsem viděla hordu zplozenců a už nebylo pochyb, že je vede.

Když jsem se vzbudila tak Duncan s Edwardem se nade mnou nakláněli. Vypadalo to, že si oddychli. Cítila jsem v sobě něco nového, co se nedalo určit. Najednou jsem uslyšela řev, který se mi zažíral, až do morku kostí. To byl určitě ten drak. Rychle jsem se na ně podívala.

„To je úděl strážců, slyšíš arcidémona, i když teď tady není,“ vysvětlil mi Edward a to mě trochu uklidnilo.

„Kdo je arcidémon?“ zeptala jsem se.

„Drak, ve kterém sídlí pravěký bůh. Zplozenci je hledají, protože oni je dokážou vést,“ vysvětloval mi.

„Teď, ale není času nazbyt. Musíme jít do Ostagartu, kde nás čeká velká bitva. Arcidémon se tam dostane,“ řekl Duncan a rychle začal ničit oheň. Mým tělem prostupovalo vzrušení, čeká mě bitva, ve které buď umřu anebo zachráním tento svět.

 


Pokud se vám povídka bude i nadále líbit, napíšu i třetí část. Tenhle díl chci věnovat všem, kteří mají rádi hru dragon age.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já, šedá strážkyně - 2. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!