Měl to být úžasný život,lepší než, ten co jsem žila 18 let. Ten bez Edwarda… Tak co se sakra pokazilo?! Byla jsem tak šťastná… Bella je upír. A přesto není šťastná. Ale proč? Má přece Nessie a Edwarda... nebo ne? Za každý komentář budu vděčná díky Vaše Victoriiiiia
11.01.2010 (10:45) • victoriiiiia • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1331×
Bella:
Měl to být úžasný život,lepší než, ten co jsem žila 18 let. Ten bez Edwarda…
Tak co se sakra pokazilo?! Byla jsem tak šťastná…
Vím co,to všechno ona, Bryce. Ta novorozená. Edward a Carlisle přemluvili Volturiovy, aby zůstala u nás. Jenže pak se do ní zamiloval. Nebyla to jeho chyba. Myslím. Možná za to můžu já. Měla jsem ho zaštítit. Ale já jsem si vážně myslela, že ji miluje. Nechtěla jsem mu stát v cestě.
To až Alice. Měla vidění. O Nessie, o tom, jak se ona i Edward trápí. Takže za to přece jenom může Bryce. To ona má schopnost spoutat lidská ( a bohužel i upíří) srdce.
On musel odejít… Neměl na výběr… Musel odejít…
Nemůžu se na něj zlobit, ale proč mi musel vzít i ji? Nestačí, že mi rozerval srdce na dvě půlky svým odchodem,musel ho i rozdrtit a rozmačkat tím, že mi vzal ji? Moji Renesmé ?!
Jak teď můžu žít dál?? Moje upíří rodina mi hodně pomáhá, a Charlie se taky snaží,ale co může pomoct někomu, kdo přijde o lásku svého života i o dítě?! Co?!
Edward:
Jak dlouho že jsem pryč od Belly?! Měsíc, nebo rok. Nic si nedokážu vybavit.
Proč tady jsem, proč nejsem s ní? S tou, kterou miluju?
Už zase ten hlas v mé hlavě, ten co mi našeptává… , NE to není to správné slovo, ten, co mě nutí dělat věci, které nechci, ten který mě přinutil odejít od Belly a vzít s sebou i Nessie- Brycein hlas!
Svádím boj uvnitř své hlavy. Ta část mého já, která není spoutaná její schopností chce pryč! Ta druhá část mě nutí tady zůstat. Pořád mi říká, jak Bryce miluji a jak ona miluje mě. Ano, věřím tomu. Věřím Bryce. Miluju Bryce! Ne! Co to říkám? Jsem přece silnější než ona – dokážu to. Dokážu uprchnout i s Nessie. Domů. Za Bellou… Musím! Musím to dokázat!
Renesmé:
Přicházím blíž a vidím jak trpí- už zase! Nemůžeme tady zůstat. Nevydržím se koukat jak věčně svádí boje uvnitř mysli. Přicházím blíž a dotýkám se jeho tváře. Vyděsí se, neslyšel mě. Mám zázračný dar. Táta má sice mysl momentálně rozdělenou na 2, ale mé ,,zprávy´´ přijímá jen on, ne Bryce.
Vidím maminku. Je smutná. Táta jí zrovna sdělil, že odcházíme. Všichni jsou nešťastní. Alice, Carlisle, Esmé, Rose, Jasper a dokonce i Emmet! Ten, který má pořád dobrou náladu a… a Jacob - můj Jacob. Tak mu kdysi říkala i maminka- v době, když táta poprvé odešel. Dřív než jsem se narodila.
Tátu tahle vzpomínka na Jacoba vzala víc než jsem čekala. Teprve později mi to dojde. Nebyl to Jacob, ale vzpomínka na Bellu - moji maminku - jak na tom byla, když odešel poprvé. Už jí nechce ublížit.
Edward:
Přistoupí ke mně Nessie a ukáže mi své vzpomínky. Pozoruju a… ach… vzpomínka, sice jen letmá, ale mě zasáhne jako rána bičem. Vzpomínka na to, jak bylo Belle, když jsem od ní poprvé odešel, vzpomínka na to jak bylo a je mě a představa, jak trpí Nessie.
NE! Už ne!!! Musím za ní - za Bellou. Jakmile si to plně uvědomím, jako by ze mě odlétly všechny pouta, kterými jsem byl přikován k tomuhle místu- k Bryce.
Nesmím ztrácet čas. Vím, že jestli se mi Bryce postaví do cesty, dokážu jí vzdorovat… a nakonec bych ji zabil. Nechci ji zabít, ale jestli mi bude stát v cestě, tak to udělám. Tahle celá úvaha trvá ani ne 5 setin sekundy.
Vyskočím na nohy. Popadnu Nessie a tryskem vyletím z místnosti. Jsem skoro venku, když zahlédnu Bryce. Nebrání mi v odchodu, nechá mě jít… teď už ví, že ji nemiluju a ani jsem ji nikdy nemiloval. V očích se jí zračí lítost, ale zlobu, nebo touhu po pomstě tam nezahlédnu. Teprve teď mi to dojde. Ona mě má vážně hodně ráda. Nikdy by neudělala něco, čím by mě učinila nešťastným- teď už ne. Nebude mě pronásledovat. Prudce zastavím. Vracím se nazpět k Bryce.
,,Děkuji." Šeptnu do ticha jeskyně. Jen kývne hlavou a… musí se otočit - nechce mě vidět odcházet… nakonec to ale nevydrží a otočí se :
,,Promiň, neměla jsem tě tu držet.´´ Prohlásí, ale to já už zase běžím… BĚŽÍM ZA BELLOU!!! ZA SVOU JEDINOU LÁSKOU!!
Autor: victoriiiiia, v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek However, I love him...:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!