Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Havárie letu RA2856

cvbhjkjhjk

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Havárie letu RA2856Bella s Edwardem letí z Jacksonvillu - z návštěvy Renée. To by ale nesměla být Bella, aby se něco nestalo. Vím, že to není tak originální téma, ale přesto... co kdyby to jednou nebyl sen, ale skutečnost? Zvládl by Edward Bellu zachránit? A jak by to udělal?
Předem díky za komentáře.

19.06.2011 (20:00) • Aalex • FanFiction jednodílné • komentováno 34× • zobrazeno 3376×

Pozoroval jsem Bellu, jak spí a stále jsem nemohl uvěřit svému štěstí. Vraceli jsme se z Jacksonvillu. Věděla, že se tam jede rozloučit, a přesto si oddechla, když jsme nastoupili do letadla ke zpáteční cestě. Její matka, ačkoli se občas chová jako dítě, je až příliš vnímavá.

Přitulila se ke mně a věnovala mi tak láskyplný úsměv, že kdyby mi ještě bilo srdce, zastavilo by se mi z něj. Nevnímal jsem nic kromě jejího pravidelného dechu. Sledoval jsem, jak se jí čas od času zachvěly řasy, našpulila rty, anebo se lehce usmála. Ten sen musel být hezký a já jí (jako už tolikrát) záviděl, že se jí může zdát. Kdybych dokázal spát, zdálo by se mi jistě o ní… ale nakonec skutečnost je taky hezká. To nejdůležitější bylo, že noční můry ji nadobro opustily.

Vtom mi v náprsní kapse zavibroval mobil. Opatrně, abych Bellu nevzbudil, jsem ho vytáhl a podíval se na displej. Alice, to jsem si mohl myslet. Zavřel jsem oči a přijal hovor. Nestihl jsem ji ani pozdravit a už mě zasypala záplavou slov. „No konečně! Poslouchej. Za pět vteřin do vás uhodí blesk. Letadlo se zřítí a nikdo nepřežije! Nemáte ani trochu času.“

Nic dalšího nebylo třeba dodávat. Zaklapl jsem mobil a zároveň vytáhl roletu, abych se podíval ven z okénka. Všude kolem nás byly temné mraky, vteřinu na to oblohu rozčísl blesk a já zahlédl zemi pod námi. Přelétávali jsme nad lesy – lepší místo k havárii jsme si ani nemohli vybrat. Trochu jsem si oddechl. Přeopatrně jsem vzal Bellu do náruče a doufal, že se nevzbudí. Bude lepší, když to prospí…

Vzápětí se ozvala ohlušující rána, letadlo se zachvělo a oknem jsem zahlédl, jak z motoru vyšlehl oheň. Je to tady, pomyslel jsem si. Letadlo naplnily výkřiky probouzejících se spolucestujících a zděšené hlasy jsem slyšel i z kokpitu. Ještě nezjistili, že nemáme šanci. Všichni zemřou. Tolik zmařených lidských životů… já je však v tuhle chvíli nedokázal litovat. Záleželo mi jen na jediném – aby byla Bella v pořádku.

Letadlo sklonilo čumák dolů a začalo nekontrolovatelně padat. Blesk, který do nás uhodil, nejspíš zkratoval veškeré elektrické zařízení a znemožnil tak ovládání letadla. Bella sebou nepatrně zamlela, ale spala dál. Potřeboval jsem veškerou svou koordinaci, abych dokázal ujít těch pár metrů uličkou zpátky k nouzovému východu. Objal jsem Bellu pevněji a druhou rukou jsem otevřel dveře. Vítr, který hučel kolem nás obrovskou rychlostí, mě v první chvíli málem vytáhl ven, dokázal jsem ho ale překonat. Země se přibližovala a já zaměstnával svůj mozek zuřivým počítáním.

Jediná chybička by znamenala, že to Bella odnese zlomeninou nebo něčím ještě horším. To jsem nemohl riskovat. Řítili jsme se stále se zvyšující rychlostí a zděšené výkřiky zněly už zcela nepřetržitě. Můj dokonalý sluch rozeznal dokonce i modlitbu, kterou pronášela jakási žena roztřeseným hlasem, jejž každým okamžikem zesilovala. Rozhodl jsem se počkat ještě dvě vteřiny, než vyskočíme, když Bella otevřela oči. Její pohled plný lásky a důvěry se zamkl na mé tváři, pak teprve si překvapeně uvědomila všechen zmatek okolo. Otáčela hlavu ze strany na stranu, byl ale čas jít.

Stiskl jsem ji tak pevně, jak jsem si jen dovolil a promluvil jsem přímo do jejího ucha, abych měl jistotu, že mě uslyší. „Neboj se, všechno bude v pořádku, lásko.“

Zabořila svou tvář do mé košile. Slyšel jsem vítr ve větvích vysokých stromů pod námi, panický útěk zvířat, která vycítila blížící se katastrofu. Vyskočil jsem. Oči jsem nechal otevřené, navzdory veskrze lidskému popudu je zavřít. Tak bych ale nemohl náš pád řídit. Připadalo mi, že padáme neskutečně dlouho. Když jsme konečně překonali těch pár desítek metrů k vrškům stromů, usmál jsem se. Stačilo správně nastavit nohy a uvolnit si jednu ruku, abych se zachytil. Jakmile jsem byl pevně usazený na silné větvi, odtáhl jsem Bellinu hlavu od sebe a pozorně jsem se jí zadíval do tváře. Byla snad bělejší než já, když roztřeseně kuňkla: „Už je po všem?“

Šťastně jsem se usmál, přikývl jsem a políbil ji na čelo. „Ano, miláčku. Zvládli jsme to.“

Bella ohromeně zašeptala: „Když jsem s tebou, smrt nade mnou nemá moc.“

Přitáhl jsem si ji k sobě ještě blíž a z hrdla se mi vydral šťastný smích. V tu samou chvíli o pár kilometrů dál letadlo dokončilo svůj děsivý pád. Roztříštilo se o zem a všechny jeho části zachvátil požár. Nebyla šance, aby přežil někdo další.

Autor: Aalex (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Havárie letu RA2856:

« Předchozí   1 2 3 4
4. Veubella
19.06.2011 [20:12]

VeubellaKrásná povídka! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Moc hezky napsané Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. mňamka
19.06.2011 [20:12]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Dlwnek
19.06.2011 [20:08]

DlwnekNádhera, moc hezky napsané Emoticon

1. Tinka
19.06.2011 [16:46]

TinkaKrásne Emoticon Presne takto nejako si tú situáciu predstavujem. Ináč by bolo zaujímavé, keby to niekto prežil. To by potom mal Edward čo vysvetľovať Emoticon Ešte raz nádhera Emoticon Emoticon Emoticon

« Předchozí   1 2 3 4

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře