Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Goodbye Family

nápisky - by Mauween

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Goodbye FamilyNess odejde z domu. Proč? Vrátí se, nebo zůstane stále sama bez rodiny? Vše se dozvíte v mé povídce. Je to můj druhý pokus o jednorázovou povídku, tak doufám, že se bude aspoň trochu líbit. Příjemné čtení! Vaše anulkacullen

02.09.2010 (16:30) • anulkacullen • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1753×

„Odcházím a nikdy se nevrátím!“ To byla má poslední slova k rodině. Nechala jsem za sebou mámu, tátu, prarodiče, tetičky a strýčky. Ublížila jsem jim moc, ale já musela odejít. Bylo toho na mě moc. Odešla jsem a už 200 let je neviděla. Nevěříte, že 200 let? Nedivím se vám, ale je to pravda. Jsem upír, který žízní po krvi, ale jen po zvířecí. Kdysi jsem byla poloupírka, která měla rodinu a lásku, ale ty dobré časy jsou pryč. Jacob je mrtvý a rodina je pryč.

Tehdy se toho stalo moc a mohla jsem za to já. S Jacobem jsme vyváděli v lese a hráli na schovku. Já se schovala za jeden velký strom, jenže to jsem dělat neměla. Byl tam upír, nevím, kdo to byl, ale nebyl vegetarián. Jeho karmínově rudé oči si pamatuji do teď. Jacob mě chtěl zachránit a proměnil se ve vlkodlaka. Začal ho trhat, ale upír ho kousnul a Jake zemřel. Táta nakonec upíra zabil, ale já byla bez lásky a bez štěstí. Rodina mi zkoušela vymluvit, že za to nemohu, ale mohla jsem. Ten den Jacob chtěl zůstat doma, ale já ho přemluvila. Ten den se mi vryl do paměti. Nikdy na něho nezapomenu.

Pokoušela jsem se zabít. Málem to vyšlo, ale táta mě neposlední chvíli přeměnil v upírku. Po té jsem odešla a nevrátila se. Ted nastupuji na střední školu ve Forks. Bolí to, ale já to musím překonat. Nasedla jsem do auta a vyjela směr škola. Jela jsem rychle, protože je to osvobozující pocit. Miluji rychlou jízdu a to se nezmění. Asi kilometr před školou jsem zpomalila a jela povolenou rychlostí. Za malý okamžik jsem byla na místě. Změnilo se toho mnoho. Střední ve Forks je jedna velká budova. Působí depresivně, protože je celá šedá. Stará dřevěná okna nahradila ta plastová. Vše se změnilo jako já.

Vystoupila jsem z auta a všechny pohledy se stočily na mě. Slyšela jsem špitání a u kluků sázky, kdo mě první pozve na rande. Nevšímala jsem si toho a zamkla jsem auto. Klíčky jsem hodila do tašky, kterou jsem si včera koupila, a šla do kanceláře. Seděla tam postarší paní s brýlemi na očích. Slušně jsem pozdravila a vyplnila papíry, které jsem ihned odevzdala. Paní mi dala rozvrh a papír na podpisy učitelů. S přáním na hezký den jsem odešla ven. Ještě nezvonilo, a tak budu ještě chvíli venku.

„Hodně se podobá Cullenům!“ slyšela jsem u nějaké holky. Rychle jsem se otočila po parkovišti a byla to pravda. Na druhém konci byla dvě auta a u nich má rodina. Měla jsem sto chutí se za nimi rozeběhnout a omluvit se, ale já jim něco slíbila a to musím vyplnit. Věděla jsem, že si mě všimli. Nadějně se usmáli, že se vrátím, ale já nasedla do auta a odjela pryč. Jela jsem na forkský hřbitov. Zamířila jsem si to do zadní části, kde byly staré hroby. Poznala jsem ten, který jsem hledala. Byl upravený, takže tu někdo musel být.

Sedla jsem si na lavičku, co u něho byla a dívala se na hrob. Položila jsem tam rudou růži a zapálila svíčku. Vzpomínala jsem na krásné chvilky, ale i na to, kdy se to všechno stalo. Bylo to těžké, to zase vidět před očima, ale musela jsem se s tím smířit. Spíš mě teď trápilo, jestli se mám vrátit k rodině, nebo odjet a nevrátit se. Dnes jsem je viděla, viděla jsem mámu a její smutné oči a tátu. Byli na tom všichni špatně, ale když jsem se objevila, měli jiskřičky v očích. Někdo si za mnou odkašlal. Vzhlédla jsem a uviděla jsem tátu.

Sedl si vedle mě a vše mi řekl. Řekl mi, jak se cítili a jak trpěli. Já mu vše také řekla a pověděla. Bylo to těžké a já se musela rozhodnout. Táta mi také řekl, že musel mámu odvést domů, protože se psychicky zhroutila. Mohla jsem za to já. Kdybych neblbla a byla u své rodiny, byla bych aspoň trochu šťastná.

Táta si sedl ke mně do auta, protože přiběhl. Sedl si na místo řidiče a já se pousmála. Jeli jsme rychle a já čím dál víc měla strach. Nevěděla jsem, co mám čekat. Mám čekat přijetí, nebo odmítnutí. Táta říká, že mě přijmou, ale co když ne? Táta se na mě podíval a povzbudivě se na mě usmál. Úsměv jsem mu oplatila a my stavěli před domem. Byl skoro stejný jako před dávnými lety.

Vystoupila jsem a táta mě objal. Šel do domu první a podržel mi dveře. Na pohovce seděla máma. Nebyla na tom nejlíp a za to jsem mohla já. Chtěla jsem se otočit a odejít, ale máma mě objala a já vzlykala. Vše jsem jim to řekla a vysvětlila. Mám jedno ponaučení a to, že nikdy neopustím rodinu. Nepůsobila jsem bolest jen jim, ale i sobě. Mám je ráda a to se nezmění.

Jak to bylo vlastně dál? Ve Forks jsme vystudovali a pak odjeli do Londýna a tam jsem potkala Thomase. Thomas je upír, který mě miluje. Já teď kráčím uličkou. Vedle sebe tátu a těším se, až budu paní a ne slečna. Na Jacoba jsem nikdy nezapomněla a nikdy nezapomenu…

Autor: anulkacullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Goodbye Family:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře