Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Edwarde, strhni ho na lopatky!

edwardbyminitry

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Edwarde, strhni ho na lopatky!Tato povídka je vyprávěna jako pohádka a tudíž jí vypráví vypravěč. V jednom zámku žije král Carlisle I. se svou ženou Esme. Mají jen jednoho "syna" Edwarda, který pořád čeká na onu neznámou dívku, která by se stala královnou a jeho manželkou. Když se s ono dívkou vezme, budou muset odjet na turnaj, kde se seznámí s... a začnou s nimi žít.

14.06.2010 (15:15) • mamajk • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1838×

Edwarde, strhni ho na lopatky!


Za devatero horami, devatero řekami a devatero lesy, bylo rozlehlé králoství, v němž sídlil moudrý a uznávaný král Carlisle. Král měl jednoho jediného syna, kterému bylo 17, což byl v těch dobách nejvyšší čas na ženění.

Jeho syn Edward byl dokonalý, stejně jako jeho otec král a matka královna Esme, jen jednu vadu měl. Chtěl si vzít jen jednu jedinou dívku, kterou zatím nepotkal. Král byl z něho zoufalý a tak mu jednou řekl: „Edarde, je ti 17 nejvyší čas na svatbu, jestli nechceš zůstat na ocet!"

„Carlisle, otče, jsme tu přece na věčnost," řekl Edward a aby odlehčil napětí v místnosti začal se smát. Carlisle si jen povzdechl a odešel připravovat hostinu na slavnostní bál, kde chtěl Edwardovi najít nevěstu.

Za Edwardem však přišla hraběnka Luisa a začla se před ním kroutit a otáčet, aby zaujmula jeho pozornost. Už několik let se snažila Edwardovi vnutit, protože chtěla být královnou a udílet všem rozkazy. Byla totiž pyšná a panovačná, a proto ji nikdo neměl rád a Edward už vůbec ne.

„Edwarde, no tak si mě už všímej!" řekla po chvíli kroutění a předvádění se.

„Hmmm," odpověděl Edward a koukal stále do blba. Luisa si jen odfrkla a s nosem nahoru odpochodovala pryč. Ve dveřích se ještě otočila a na prince Edwarda zavolala: „Když mě nechceš ty, budou mě chtít jiní, pche!" A nasupeně odešla.

...

Edward pořád koukal do blba, když tu náhle se rozevřely dveře a v nich stál Carlisle s nějakou půvabnou dívkou. Edwardovi se líbila, ale né tak, jak si ji představoval.

„Otče, kdy mi přestaneš vnucovat každou co potkáš?...!" Carlisle se na prince nechápavě podíval a odpověděl mu.

„No dovol synu?" A v myšlenkách mu ještě poslal: Co si o nás ta princezna pomyslí, he! Radši už mlč. A tak Edward mlčel. Princezna si zatím přisedla k němu na pohovku a Carlisle se upířím způsobem - nepozorovaně, potichu a rychle - vytratil.

„Jmenuji se Mariana, ale říkají mi Mary," pípla dívka a čekala Edwardovu odpověď.

„Edward," odpověděl jí princ velmi stručně a chladně. Mariana se pokusila o úsměv, ale moc jí to nešlo.

„Víš tvůj otec chce...," Edward se na ni nechápevě podíval, i když moc dobře věděl o co jde.

„Abych si tě vzala," dopověděla Mary a začervanala se.

„Promiň, ale nejsi mi souzená," odpověděl jí Edward.

...

A takhle to pokračovalo další rok nesmrtelnosti až jednou, když se zase blížil bál...

„Princi, tady máte to jídlo," řekla nějaká služtička a poníženě se uklonila. Edwardovi doslova „spadla brada" a vyvalil na ni oči. Byla to první dívka, které neuměl číst myšlenky. Vlastně byl to i první člověk na naší zeměkouli. Možná to byl i jediný...

„Ty jsi ta pravá," řekl a teď i on se před ní sklonil. Nechápevě se na něj podívala a zeptala se: „Prosím?"

„Ty jsi ta pravá, tebe si vezmu!" rozhodl princ a natáhl k ní ruku. Ona tu svou táké natáhla k jeho, ale když ucítila chlad mírně sebou cukla.

„Neboj se má krásko." Teď konečně vložila ruku do té jeho.

„Jmenuji se Edward a jak jistě víš jsem syn krále Carlisla I.," pravil trochu pyšně a udělal půvabnou poklonu s její rukou stále ve své.

„Bella, služka Isabella, jak je ti jistě známo," řekla a usmála se. Její smích byl pro prince jak rajský zpěv. Věděl, že udělal dobře, když čekal jen na onu jedinou.

„Ne, už ne, a proto se Tě ptám vezmeš si mne?" Vyvalila na něj oči a nevěděla co říct. Byla jak omámená. Sice byla hezká, to ano a věděla to o sobě, ale nečekala, že by se mohla líbit někomu z panstva a natož princi!

...

Oba dva se do sebe zamilovali a Isabella slíbila, že si ho do měsíce a dne vezme. Když k té slávě došlo bylo všechno přichystáno a Edward měl šaty, které mu vybrala „modní návrhářka" Alice. Bella dostala šaty po samotné paní královně Esme. Moc jim to spolu slušelo...

Když se vzali, předal král Carlisle trůn jeho synovi a jeho nové dceři Isabelle. Oba dva panovali moc dobře a rozvážně. Bella se dozvěděla, že je její muž upír a nechala se taky přeměnit. Teď by jste asi řekli, žili šťastně až do smrti, ale opak je pravdou.( Šťastni až do smrti bude až o kousek dál =cD.)

Jednoho podmračeného dne se manželé andělské krásy procházeli po zahradě, když tu jim posel zdělil: „Vzácný rod Volturi nám chce vyhlásit válku, jestliže nepřijedeme na jeho hrad a nezměříme si s ním síly v turnaji." Král Edward dělal na oko rozrušeného, ale v duchu si myslel: Jsme přece upíři,... ten rod Volturi určitě porazíme. Jen jeho půvabná žena Bella měla trochu obavy.

A tak se vydali do Volterry, tam totiž ten rod sídlil.

...

„Cože?" řekl princ, když ve vzduchu ucítil zvláštní vůni. Vůni upíra. Vůni několika upírů. Vlastně všichni účastníci byli upíři.

„Drahý, já ti to říkala. Nebude to tak lehké," pronesla Isabella.

„Nesmysl, to musím vyhrát." Princ byl tvrdohlavý!

...

Zprvu princ vyhrával, ale pak se to obrátilo. Už zbýval jen jediný zápas za 3 body a princ měl jen 5 bodů. Zato Volturiovi měli 7. Musel je porazit a zápas vyhrát.

„Poslední turnaj bude zápas, nastupuje Edward Cullen proti Arovi Volturi," hlásal jeden poddaný.

„Do něho!" křičela princezna Jane, když na bojiště přišel nějaký stařešina. Zřejmě Aro.

„Strhni ho na lopatky!" křičela zas královna Bella a rukama mávala nad hlavou.

„Podejte si ruce," řekl rozhodčí. Udělali tak a Arovi se najednou rozjasnila tvář.

„Ach Edwarde, jak se vede otci a co dělá matka. Musíš mi to vše vyprávět." Král ne něj vykulil oči. Odkud znal mé rodiče, mé jméno a vůbec. Ptal se sám sebe v duchu.

„Carlisle je můj věrný a dobrý kamarád," dodal hned. Ano, ano. Tak takhle se skamarádili dva lidé. A boj? Na ten už nikdo nepomyslel. Všichni se oddali lovu a radovánkám. Jen Cullenovi lovili pouze zvěř.

A takhle to s nimi dopadlo!

Teď už nezbývá nic jiného než napsat: A žili šťastně až do smrti, no tedy spíš až po celou věčnost.


Autor: mamajk, v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Edwarde, strhni ho na lopatky!:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře