Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Edward Cully

 Edward


Všimli jste si někdy, jakému jménu je podobá jméno našeho miláčka Edwarda? Ne? Přečtěte si mou povídku zasazenou do 16. století a určitě Vám to dojde.

 

„Kdo to byl, Alice?“

„Nemám tušení, o kom mluvíš.“

„Ta dívka…“

 

***

 

Je 9. srpna roku 1584 a já konečně přijíždím do Prahy. Nemohu se dočkat, až ji uvidím na vlastní oči. Viděl jsem ji v Alicině vizi a od té doby na ni nemohu přestat myslet… Pátral jsem měsíce, kdo by ta dívka mohla být a kde ji najdu. Probděl jsem spoustu nocí (ne, že bych snad obvykle spal) a pátral. Namaloval jsem její portrét a ptal se všech, zda ji neznají. Vyplatilo se mi to. Už vím, kdo je ta dívka. Vím, kde ji najdu. Vím, že nebude snadné se k ní přes jejího otce dostat, ale vím, kdo je její otec, znám jeho slabiny a vím, jak se mu dostanu pod kůži.

 

***

 

Zdravím císaře Rudolfa II., ale po očku se rozhlížím kolem, neuvidím-li jeho dceru Isabellu. Nikde ji nevidím a až pozdě si uvědomuji, že na mne císař mluví. Pátrám v jeho mysli po otázce, jež mi před chvílí položil, a vzápětí odpovídám:

„Přijel jsem, Vaše Veličenstvo, abych Vám ukázal mé umění. S pomocí mé speciální rtuti dokáži jakýkoliv kov proměniti v čisté zlato.“

„Velmi zajímavé, pane Cully. Myslíte, že byste nám to mohl předvést?“ ptá se císař.

„Ale jistě, Vaše Výsosti. Žádný problém. Potřebuji jen nějakou prázdnou místnost se stolem. Nerad bych Vám poškodil některý obraz či sochu z Vaší sbírky,“ odpovídám s úsměvem.

„Ovšem, každé vaše přání je mi rozkazem, pokud mi ukážete vaše umění,“

 

***

 

Stoupáme po schodišti do věže. Dva muži před námi, já a císař jdeme bok po boku, další dva muži za námi. Konečně jsme došli na konec schodiště a stojíme před dřevěnými dveřmi. Rudolf vchází dovnitř, já jdu za ním. Ostatní zůstali za dveřmi. Stojíme v opravdu stroze vybavené místnosti. Má okrouhlý půdorys, uprostřed stojí kulatý stolek a po stěnách jsou umístěny pochodně.

„Výborně, i kdyby se stala nějaká nehoda, tady se rozhodně nic neponičí,“ usměji se na císaře.

Rudolf bledne a začíná panikařit: „Ale… nemůže se mi, ehm, chci samozřejmě říci nám, nic stát, že ne?“

„Jistěže ne, Vaše Výsosti, tento pokus je sice složitý, ale nebojte se, já jsem převelice opatrný,“ usmívám se. Moc jsem ho ale neuklidnil, jak vidím v jeho mysli.

Postavím se ke stolku a položím na něj svůj kufřík. Natáhnu si gumové rukavice. Připravím si kotlík, neprůhlednou láhev horké vody, malou ampulku s čirou tekutinou a ještě jednu s červenou. Do kotlíku naliji obsah první ampulky a s patřičným komentářem přiliji horkou vodu. Císař si samozřejmě myslí, kdovíco je to za kyselinu. Nakonec přidám červenou tekutinu.

„Tak, toto je poción de transformación - lektvar proměny. Nyní dovnitř vhodím tento úlomek kovu,“ řeknu a ukážu císaři kousek mosazi.

Rudolf mne pozorně sleduje, ale nepostřehne, že jsem do kotlíku nevhodil mosaz, nýbrž pravé zlato, jež jsem upíří rychlostí vyňal z pravé kapsy pláště.

„Nyní bych potřeboval sejít ven a vylít poción de transformación do nějakého kanálu. Lidská pokožka se ho nesmí dotknout, proto, jak vidíte, pracuji v rukavicích. Také ho žádný živý tvor nesmí pozřít a dotkne-li se zeminy, již nikdy na tom místě rostlina nevyroste,“ prohlásím důležitě.

Za okamžik stojíme u kanálu na nádvoří. Já odklopím víko a přes cedník vylévám takzvaný lektvar do kanálu. Když je veškerá voda pryč, ukazuji kotlík císaři a ten spokojen zjišťuje, že na dně leží hrudka zlata. Už po ní natahuje ruku, ale já ucuknu.

„Nedotýkat se!“ zakřičím. „Byla-li by na dně jediná kapka lektvaru proměny, přišel byste o ruku!“ podotýkám důrazně. Stále v rukavicích vyndám kousek zlata z kotlíku a pozorně ho prohlédnu.

„Nyní již můžete,“ řeknu císaři, ale ten se najednou zdráhá. V mysli mu vidím, že se zlata nedotýká z obavy o svou ruku. Pousměji se, sundám rukavice a hodím je také do kanálu. Zlato promnu oběma rukama.

„Vidíte, je to naprosto bezpečné,“ ujišťuji císaře s úsměvem a ten konečně bere zlato do ruky. Pozorně ho prohlíží, dokonce ho i jemně skousne, jako to dělávají obchodníci, chtějí-li se ujistit o jeho pravosti.

„Skvělá práce, pane Cully,“ pochválí mne císař. „Nechtěl byste s námi dnes povečeřet?“ optá se.

„Ale jistě, taková nabídka se neodmítá,“ řeknu.

Zase se zasním při pomyšlení na Isabellu. Snad ji na té večeři uvidím...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Edward Cully:

 1
26.09.2011 [17:17]

dcvstwilightZajímavé... ale chtělo by to dotáhnout konec Emoticon

26.09.2011 [7:27]

ada1987zaujímavé Emoticon

26.09.2011 [2:25]

AfroditaAliceCullenTaky jsem si říkala, co to maj za techniku Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon , ale Edward přece zvládne vše ne? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Jinak, taky bych o trochu protáhla konec, ale je to pěkný. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.09.2011 [19:03]

R0nniecechovicovam: to máš pravdu, nějak mi to v tu chvíli nedošlo Emoticon

2. cechovicovam
25.09.2011 [17:30]

ve2mi pekne, ale tie gumove rukavice mi k tej dobe nejako nesedia Emoticon

25.09.2011 [10:25]

SiReeNAhoj, až na čárky a jedno mě/mně to bylo v pořádku. Emoticon Ten vzkaz nahoře jsem smazala, předpokládala jsem, že je to jen pro naše oči, ale pokud bys ho tam chtěla, tak si ho dopiš. Díky. Emoticon (Jinak, je to administrátor, ne moderátor. Emoticon)

Povídka byla pěkná, jen by to možná chtělo o kousek prodloužit ten konec, třeba o jejich setkání. Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!