„Triumf ducha, věčnost krásy, kde není stáří, není změny. Zde promlouvá nesmrtelnost…“ Josef Bohuslav Foerster
13.01.2018 (07:00) • chloe • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 1854×
EDIT: Článok neprešiel korekciou.
Uběhlo asi tisíc let a po celou tu dobu spolu byli Bella s Edwardem šťastní jako v den svatby. Dokonce i když se jejich již dospělá dcera Renesmé spolu s vlkodlakem Jakem odstěhovali z jejich domu vysoko v Kanadských horách a založili si vlastní rodinu.
I tak se ale čas od času našlo něco, co náš dlouholetý pár dokázalo rozhodit…
Isabella Cullenová stála to ráno před zrcadlem a zkoumala svou tvář. Kdysi ještě ve Volteře, když spatřila zvláštně papírovou kůži Ara Volturi si říkala, zda jednou bude její kůže vypadat podobně jako ta jejich. Nyní už odpověď znala a zněla ano.
Stále byla mladá a krásná, ale její kůže začala vypadat stejně zvláštně. Ještě sice neměla onen mléčný zákal jako ti staří Italové, ale bála se dne, kdy to nastane.
„A to říkali, že budu mladá věčně,“ ušklíbla se na sebe při pohledu do zrcadla.
Její kůže sice nepřipomínala přímo vrásky, ale ubírala jí na přitažlivosti a to ji velice trápilo…
Její manžel Edward se právě vrátil ze svého tradičního ranního lovu a protahoval se v křesle, do kterého usedl.
„Je možný, abychom dostali artrózu?“ ptal se mě a zavrtěl rukou až mu v ní zavrzalo.
To spíš hypochondrii prvního stádia, pomyslela si mírně uštěpačně, ale při pohledu na svého muže se jen pousmála a posadila se mu na klín, kde se automaticky schoulila v jeho objetí a spokojeně si mu položila hlavu na ramena.
Chtěla cítit jeho blízkost. To bylo to jediné, co se mezi nimi nikdy nezměnilo, takže se k němu krátce sehnula a políbila ho na rty, ze kterých mu stékal pramínek laní krve.
S nesouhlasem v očích se od něj odtáhla.
„Co jsem ti říkala o těch srnkách?“ rozčilovala se. „Víš kolik je v nich cholesterolu? Lov raději losy, jsou lepší a taky dietnější.“
„Bych ani neřekl,“ ušklíbl se.
Když si totiž v duchu představoval odpornou hnědou srst losů a svaly, jež se jim napínaly pod pokožkou, regulérně se mu zvedl žaludek. Dokonce už skoro ucítil obsah svého žaludku, jak se mu hrne vzhůru jícnem, jenže pak si uvědomil, že v sobě nemá žádného losa, ale laň. Takovou, tu dobrou a chutnou. Žádnou rádoby dietní náhražku, kterou se mu jeho žena snažila tak bezostyšně podsouvat.
Přiměl se tedy zachovat klid, ale právě v tu chvíli jej Bella z jeho vnitřních úvah vytrhla.
„Co prosím?“ zeptala se a naklonila hlavu ke straně.
„Ale nic, miláčku,“ odbyl ji.
„Ne, něco jsi určitě říkal.“ Trvala umanutě na svém.
Edward si rezignovaně povzdechl. Byla to totiž pravda. Řekl to a za normálních okolností by to jistě nemohl vzít jenom tak zpět. Jenomže tohle nebyl ten případ. Bella se ho totiž neptala proto, že by se chtěla ujistit, že špatně slyšela. To vůbec ne. Tady šlo především o to, že opravdu nevěděla, co jí říká.
Sice by to mohl přiznat, ale to by pak přišel o nepopiratelné výhody, které mu to občas přinášelo.
„No, že máš pravdu, lásko. Co jiného bych taky říkal?“ optal se se svatouškovským úsměvem ve tváři a v duchu děkoval bohu, že už jí ty slechy tolik neslouží.
Pokud se líbilo, zanechte mi, prosím, komentík, či smajlíka. :-)
Autor: chloe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Edward a Bella na stará kolena:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!