Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Don't come back for me!

07.03.2012 (19:30) • Terreya • FanFiction jednodílné • komentováno 7× • zobrazeno 1506×

Hleděla jsem, jak odchází. Do očí se mi draly slzy a má ústa byla němá. Pomalu mi docházelo, co mi právě řekl. Celou tu dobu mi lhal! Nevím, sama tomu nevěřím, ale teď je jediná věc jistá. Edward už se nevrátí. Cítila jsem se zdrcená a zničená. Edward pomalu mizel v lese. Neotočí se, vím to! Už ho nikdy neuvidím.

            Chvíli jsem jen stála a dívala se do hlubin lesa. Pak jsem sebrala tu poslední sílu, co ve mně ještě zbyla, a vzchopila se. Otočila jsem se na podpatku a vracela se domů.

            Šla jsem, co noha nohu mine, ale má mysl byla prázdná. Cítila jsem slzy, jak mi stékají samovolně po tváři. Asi bude trvat dlouho, než se z toho vzpamatuji. Jestli se tedy vůbec někdy vzpamatuji. Proč mi tohle udělal? Mé srdce vždy patřilo jemu!

I know I can't take one more step towards you
Cause all that's waiting is regret
And don't you know I'm not your ghost anymore
You lost the love I loved the most

Došla jsem domů jako tělo bez duše. Charlie se mě ptal, co mi je, ale já ze sebe nevypravila jediné slovo. Snědla jsem tiše večeři a odešla do svého pokoje. Usínala jsem pak se slzami na tvářích. V dalších dnech jsem nebyla ochotná snad ani dýchat. Edward naštěstí ve škole chyběl. Něco mi říkalo, že bude trvat ještě dlouho, než se objeví. Chyběl jen on, a tak ke mně Alice stále vysílala smutné pohledy. S nikým jsem v těchto tíživých dnech nemluvila, a když se se mnou někdo snažil zapříst rozhovor, atmosféra byla tak hustá, že by se dala krájet.

            Zjistila jsem, že má láska k Edwardovi se stejně jako mé štěstí vytrácí. Zůstávala mi jen lítost a oči pro pláč. Edward zanechal v mém srdci díru, kterou jen tak někdo neopraví.

            Takhle míjel den za dnem. Žila jsem vlastně jen napůl.

            Až přišel ten den. Edward se vrátil do školy. Vlastně se nevrátil, spíš přišel za mnou.

„Bello,“ řekl mi tiše.

„Promiň, pospíchám,“ odsekla jsem chladně a utíkala chodbou pryč. Edward za mnou nešel, jen stál uprostřed školní chodby a díval se za mnou…

I learned to live half alive
And now you want me one more time

„Bello, co je ti?“ zeptala se mě Jessica soucitně poté, co jsem doběhla do třídy. Zpražila jsem ji ale takovým pohledem, že nebyla schopna jediného slova. Hodina začala, ale má pozornost ulétávala stále jiným směrem. Učitel mě párkrát i vyvolal, ale já prostě nebyla schopna mu odpovědět.

„Isabello, dnes to je za pět,“ rezignoval. Já se v tichosti posadila. Hodinu jsem strávila díváním se z okna.

            Po konci vyučování jsem se vydala na parkoviště. Nohy jsem měla jako z olova a srdce snad ještě těžší. Vtom jsem zahlédla Edwarda. Bavil se s nějakou velice hezkou, vysokou blondýnou. Pocítila jsem silné bodnutí u srdce. Podlamovala se mi kolena, ale přesto jsem se přiblížila, abych slyšela, o čem mluví.

„Ach, můj bože, Tanyo,“ smál se Edward a jeho blonďatá společnice taky. Otočila jsem se a dala se do běhu. Takže to, co mi v lese řekl Edward, byla pravda – vyměnil mě za nějakou Tanyu. Edward mě ale zahlédl i přes můj zběsilý úprk.

„Bello, počkej!“ křikl za mnou. To mě ani nenapadne, ty hnusáku! Copak nemáš v těle ani kousek citu? Ne! Tvé srdce  je z ledu!

And who do you think you are?
Running 'round leaving scars
Collecting your jar of hearts
And tearing love apart
You're gonna catch a cold
From the ice inside your soul
So don't come back for me
Who do you think you are

Doběhla jsem k autu, nastartovala ho a rozjela se celkem velkou rychlostí domů. Doma jsem ze sebe shodila tašku. Celé odpoledne jsem strávila v zarputilém mlčení.

            Další školní den proběhl celkem normálně. Já jsem mlčela a vysílala kolem sebe nepříjemné pohledy. Až u oběda se Jessica osmělila:

„Ehm, Bello? Dnes se po tobě ptal Edward, jestli jsi v pořádku a tak…“ vypravila ze sebe a se strachem očekávala moji reakci.

„Bello, jsi ok?“ zeptal se ještě starostlivě Mike. To už jsem nevydržela, prudce jsem vstala od stolu a utíkala pryč. Tedy na dívčí záchody.

I hear you're asking all around
If I am anywhere to be found
But I have grown too strong
To ever fall back in your arms

I learned to live half alive
And now you want me one more time

And who do you think you are
Running 'round leaving scars
Collecting your jar of hearts
And tearing love apart
You're gonna catch a cold
From the ice inside your soul
So don't come back for me
Who do you think you are

Na záchodě jsem se rozbrečela. Lhala jsem sama sobě, pořád k němu ještě něco cítím. Ale má smůlu, tenhle cit udusím jako dušenou zeleninu. Opláchla jsem si obličej studenou vodou a vyšla ven ze záchodů.

            Doma jsem se rozhodla trochu se povznést nad mou situaci a uvařit večeři. Začala jsem tedy. Vybrala jsem si celkem jednoduchý recept, tedy jednoduché se to zdálo. Koho by napadlo, že ratatouille dá takovou práci. Nakonec jsem skončila vsedě v kuchyni, uprostřed spálených zbytků se slzami na krajíčku. Takhle mě našel Charlie. Nezlobil se, jen mě objal a poslal se vyspat.

            Dalších pár dnů jsem se už cítila malinko lépe, nebylo to však tím, že bych na Edwarda zapomněla nebo tak něco. Spíše naopak. Probudila jsem v sobě naději, že se mi omluví, vezme vše zpět a taky, že má novou sestřenku (?) Tanyu… To by mohlo vrátit světlo do mých očí.

Měla jsem ohledně toho dva názory, moje osobnost se cítila rozervaná na kusy. Nechtěla jsem ztratit svou tvář a přitom jsem stále do Edwarda blázen.

Sliboval mi, že mě bude milovat navěky! Ne! Tenhle boj neprohraji!

Dear it took so long just to feel alright
Remember how to put back the light in my eyes
I wish I have missed the first time that we kissed
Cause you broke all your promises
And now you're back
You don't get to get me back

Přežívám další dny a týdny. Existuji, ale to nestačí. Edward je zároveň temný i světlý bod mého života. Nenávidím ho a miluji každým dnem více. Občas ho dokonce zahlédnu – dívá se na mě svýma nádhernýma očima. Občas ho vídám s Tanyou, závidím jí, ale nechtěla bych být na jejím místě. Edward je podvodník!

            Den za dnem se mé dilema zhoršuje. Být či nebýt? Toť otázka! Jessica se ode mě naštěstí drží ve velké vzdálenosti. Jsem cholerická, nepříjemná, prostě příšerná osoba. Stále jsem mimo realitu a ve škole mám jen samé špatné známky. Charlie už mě dávno přestal litovat a často se teď hádáme. Kam se poděla Isabella Swanová? Ta snaživá talentovaná studentka? Už jsem si dokonce měla tu čest promluvit s ředitelem i výchovnou poradkyní.

Celé dny trávím couráním se tmavými uličkami Forks. Proč jsem jen potkala Edwarda?!

            Dnes jsem se domů vrátila hodně pozdě. Charlie zuřil, hrozně jsme se pohádali.

Nakonec jsem s pláčem vyběhla do svého pokoje, kde jsem za sebou práskla dveřmi. Skočila jsem na postel a rozbrečela se. Otřásaly mnou mohutné vzlyky. To je poprvé za tenhle týden. Další úspěch!

            Jestli by se teď vrátil Edward a omlouval se, asi bych mu vyškrábala oči. Nenávidím ho! Nevracej se, Edwarde! Nikdy se nevracej!

And who do you think you are
Running 'round leaving scars
Collecting your jar of hearts
And tearing love apart
You're gonna catch a cold
From the ice inside your soul
So don´t come back for me
Don't come back at all

And who do you think you are
Running 'round leaving scars
Collecting your jar of hearts
And tearing love apart
You're gonna catch a cold
From the ice inside your soul

Z pláče jsem nakonec usnula. Když jsem se probudila, včerejšek na mě dolehl jako stotunové závaží. Ne! Takhle už to dál nevydržím. Nemůžu už takhle žít. V hlavě se mi zrodil pochmurný a bláznivý nápad. Ale co, blázen už přece jsem. Vzala jsem si tašku s věcmi a seběhla dolů. Charlie tam seděl.

„Omlouvám se, tati. Za všechno!“ vykřikla jsem a vyběhla rychle ven z kuchyně. Naskočila jsem do auta a rozjela se. Ovšem ne do školy. Jela jsem úplně na opačnou stranu.

Jela jsem podél pláže a pomalu se blížila ke skalnatým útesům na pobřeží. Měla jsem jasno. Vjela jsem do skalnaté části. Byly tu cedule s varováním. Ty jsem ignorovala. Dojela jsem až na vrchol jednoho útesu. Vystoupila jsem z auta a pomalu se rozešla směrem k moři…

Cítila jsem se jako kosmonaut. Tohle je velký krok pro Bellu Swanovou. Ale asi i poslední. Už jsem stála na okraji. Zhluboka jsem se nadechla. Rozhodla jsem se správně? Nebylo by lepší zůstat?

Ne! Takhle už bych to dlouho nezvládla. Jsem smířena. Zhluboka jsem se nadechla a… skočila.

„Bello!“ vykřikl někdo. Byl to Edward.

Ne, Edwarde, už se pro mě nevracej! Kdo si myslíš, že jsi? pomyslela jsem si a v té chvíli se mě zmocnil volný pád.

Don't come back for me
Don't come back at all

Who do you think you are?
Who do you think you are?
Who do you think you are?

Autor: Terreya (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Don't come back for me!: