Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Dobrou noc, zlatíčko

25.02.2012 (15:45) • Carcolka • FanFiction jednodílné • komentováno 8× • zobrazeno 1839×

Dobrou noc, zlatíčko

„Mami, budeš mi tedy něco vyprávět, abych usnula?“

Na toto jsem se každý den těšila. Na chvíli, kdy budu číst či vyprávět  své dceři Ver na dobrou noc. Milovali jsme to obě.

„A co bys chtěla slyšet?“

„Co třeba jak jste se seznámili s tátou?“

Seznámení s Jacobem, bylo to už tak dlouho. S rodinou jsme zrovna přijeli na návštěvu k dědečkovi Charliemu. Od té chvíle, co jsem na Jaka narazila v lese, jsem byla nejšťastnější osoba na světě. A moje štěstí se pouze stupňovalo.

„Tak dobře zlato, lehni si a já ti to povím. Co kdybych začala už u babičky Belly?“

„A bude to zábavné?“ Zamyslela jsem se nad tím, když vynechám ti scény s Jamesem, Victorii a Volturiovými. Mohlo by se to publikovat jako pohádka. Nebo se podle toho natočit hollywoodský film.

„Samozřejmě zlato. Bude to přece pohádka na dobrou noc.“  Ver uspokojená touto odpovědí se spokojeně rozvalila na posteli. Přitáhla jsem jí peřinu až pod bradu. A začala:

„Bylo, nebylo, v jednom krásném demokratickém státě se nachází malé městečko jménem Forks. Do tohoto městečka se přistěhovala k otci mladá dívka jménem Isabella Swanová. Byla velmi hezká, a tak se do ní zamiloval nejhezčí kluk ve městě, Edward Cullen. I ona se zamilovala do něj. Ale byl tu jeden problém, Edward byl upír. Ale protože ho Bella milovala tak silně a on ji, rozhodli se, že se vezmou. S tím úplně nesouhlasil Bellin otec Charlie, ale nakonec se svatba konala. Byla to nádherná svatba, zařizovala jí totiž tvoje teta Alice,“ najednou mě Ver přerušila.

„Ale mami, to je pohádka, tam přece teta Alice svatbu zařizovat nemohla.“

„Samozřejmě zlato, promiň, asi jsem se spletla.“ Musela jsme se usmát. Nechápala jsem, jak jsem se mohla tak hrozně splést.

„Můžu teda pokračovat?“ opatrně jsem se zeptala.

„Ale jo, když si už dáš pozor.“

„Svatba byla nádherná, jakou město ještě nevidělo. Po oslavě se Bella s Edwardem vydali na svatební cestu na ostrov Esmé. Bylo jim tam nádherně a užili si spoustu legrace. Dokud se pod Belliným srdcem nezačal klubat nový život. Edward se hrozně vyděsil a okamžitě Bellu odvezl domů. Tam ho jeho otec Carlisle uklidnil, že Bella porod upířího miminka přežije. O pár měsíců později se opravdu Belle a Edwardovi narodila malá holčička. Pojmenovali ji Renesmé po babičkách, Carlie po dědečcích, Cullenová. Z Belly se stala upírka a celá rodina byla šťastná. Nessie, tak se doma říkalo Renesmé, všichni rozmazlovali a učili různé věci. Tatínek Edward ji učil hrát na piano, teta Alice a Rose oblékat, strýček Emmett ji učil legraci, babička Esmé vařit.  Protože celá rodina, kromě Nessie nestárla, museli se pravidelně stěhovat. Jednou na oslavu Nessiiných narozenin odjeli zpátky do Forks. Tam kde příběh začal. Jednou ráno šla Nessie z rodinné malé chaloupky k velkému domu za babičkou Esmé. Nesla jí kytičku a také pro strýčka Emmetta medvědí „šťávičku“. Po cestě však narazila na velikánského vlka. Vlk se jí zeptal.

 „Kam, holčičko, kam?“ Ale protože Nessie měla pro strach zaděláno, hrdě odpověděla.

 „Chodím lesem sem a tam. Co ty vlku tady chceš?“

„Sháním kousek dobré trávy, po trávě se dobře baví.“ Nessie ale měla dobré informace.

 „Vlku, vlku to je lež, heroin je lepší věc.“ Vlk se zatvářil velmi uraženě.

„To holčičky nevědí.“ Zabručel.

„Vědí, vlku, vědí, ale odkud nepovědí. U nás doma trávu nejí, zajdou radši k dealerovi na červenou šťávičku. Hned jsou pak již veselejší.“ Vlk by  hodně dopálený.

„Já jsem vlk, ne rodina, budu-li chtít, zardousím tě.“  Nessie se však nedala. Měla pro strach uděláno.

„To bych chtěla vidět, maminka má vlky ráda, ale občas zapomíná. Radši si chraň záda.“  Vlk radši odbočil na jiné téma.

 „Copak máš v tom košíčku?“ Nessie se přizpůsobila odpovědí.

„Šťávičku a kytičku.“ Vlk začal být až moc zvědavý.

„A kam neseš košíček?“

„Inu k babičce, babička je mladá paní, ráda vlky ke snídani.“ Vlk se lekl.

„Aha, to je jiná věc. Už abych rychle šel.“ Trochu strachu navíc by se mu hodilo, usoudila Nessie. A dodala.

 „Jak chceš, vlku, nezapomeň, maminka je Bella velká, Jacoba by zardousila, kdyby Nessie zabloudila do vlčího žaludku.“

„Tvoje maminka je Bella, co člověk byla?“ Zase vlkovi všetečné otázky. Protočila Nessie očka.

„Ano předtím než mě porodila,“ pronesla otráveně.

„Tak to je velmi pěkné, můžu-li říct, otiskl jsem se do malé upírky,“ řekl na to vlka.

A tak se Renesmé seznámila s vlkem, který se jmenoval Jacob. Všichni v rodině byli šťastní, že i Nessie si našla spřízněnou polovičku. A po nějakém čase si Nessie vzala Jacoba a měli spolu malinkou holčičku Veritas. A od té doby žijí společně se svou rodinou šťastně.“

Zakončila jsme pohádkou obvyklou frází. Teď už jsme tu s Ver nebyly samy. Seděl tu i Jacob. A pozorně naslouchal.

Dali Ver  pusu na čelo a odešli. Když jsem zavírala dveře, ještě jsem zašeptala:

„Dobrou noc, zlatíčko. Mám tě ráda.“ A z pokojíku mi její tichý hlas odpověděl.

„Já tebe také. Dobru noc maminko.“ V obývacím pokoji na mě čekal Jake. Objal mě ve své teplé náruči.

„To byla krásná pohádka. Mohli bychom ale zapracovat na rozšiřujícím členovi.“ Usmál se na mě Jacob a odcházeli jsme spolu do ložnice.

Autor: Carcolka, v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Dobrou noc, zlatíčko: